ONOS Cup (4. závod BZL)
Po dvou letech stagnování se tradičního závodu seriálu BZL ONOS Cup ujali noví pořadatelé, jmenovitě Jenda Zháňal s Bárou Hruškovou, a vytvořili pro něj novou mapu v brněnské městské části Bohunice. Tato část Brna je tradičně z pohledu orientačních běžců podceňovaná a zatracovaná. To, jestli právem, či neprávem mohl ukázat právě tento závod. I když, nechci se nikoho dotknout, ale vše je lepší než loňská ZŠ Kotlářská, o předloňském Giga sportu ani nemluvě…
Jako centrum závodu se podařila domluvit ZŠ Vedlejší, nalézající se v nově zmapovaném prostoru, která posloužila jako velmi pěkné shromaždiště. Vnitřní prostor šaten byl opravdu velký a místo se tak našlo i pro stánek hlavního partnera BZL, firmy Sanasport, která poprvé fyzicky dorazila na jeden ze závodů. Za opravdový luxus pak bylo možné považovat zpřístupnění místních sprch, což se nakonec ukázalo jako velmi prozíravý tah…
Vzhledem k tomu, že jsem byl ve značném časovém stresu a na tento závod jsem si v podstatě jen odskočil, byl jsem s pořadateli domluven, že mě vypustí hned na začátku startovního pole mimo startovku. S přihlédnutím k formátu startu, kdy se startovalo zhruba po dvaceti vteřinách na startovní krabičku to nebyl problém. Na trať jsem tedy vyrazil jako druhý nějakých 25 vteřin za Karlem Fučíkem. Velmi rychle jsem přitom zjistil, že moje váhání o obutí před startem bylo zcela bezpředmětné. Ani moje Inovy s hřeby nedržely a místy to bylo opravdu na mačky a cepín. Víkendová obleva nám totiž relativně vydatnou sněhovou pokrývku přeměnila na ještě vydatnější a mazlavější vrstvu bahna. Samotná trať přitom začínala sérií krátkých zamotaných postupů. Již při výběhu z nich jsem dorazil Karla, který se s hladkými podrážkami vyloženě trápil. Následovalo několik delších postupů zakončených volbou kolem fotbalového hřiště. Na osmé kontrole jsem se přitom poprvé řádně vyválel v blátě. To, že jsem si zašpinil zevnějšek mě až tak netrápilo, horší bylo od bláta čistit mapu, která byla naštěstí pečlivě zabalena v mapníku. V následující poněkud atletičtější pasáži vedoucí i přes pravidelné bloky rodinných domků mi pak Karel opět ucukl. Poté následovala stěžejní pasáž představující totální bahenní orgie. Krátké postupy v prudkém svahu nad fotbalovým hřištěm byly místy téměř nerealizovatelné. Našel se dokonce i svah, na který jsem se ani s hřeby nevysápal a musel jej oběhnout. Druhotným problém pak bylo padání kontrol, které v tenké vrstvě bláta na pod ním stále řádně promrzlé zemině příliš nedržely. Konec trati pak již tvořila opět rychlejší pasáž tentokrát mezi paneláky.
Celkově musím říct, že mě trať a potažmo i prostor mile překvapily. Trať byla postavena zajímavě a vyždímala z nabízeného prostoru maximum, včetně vymatení všech temných zákoutí místního sídliště. Jedinou její nevýhodou bylo její nepřizpůsobení extrémně blátivým podmínkám, což ale na druhou stranu chápu. Taky bych asi nic nepředělával. Pokud bych měl něco vytknout, tak to byla dle mého trochu nešťastná snaha využít celý prostor mapy, což vedlo k poněkud delšímu závodu. Osobně bych vzhledem k velikosti Bohunic raději udělal kratší závod a část prostoru si nechal na další roky. I když samozřejmě nevím, zda-li se sem ONOS Cup po roce opět vrátí. K výše zmíněnému se ovšem váže i jedna velmi pozitivní věc. Tratě kategorií H a D totiž tentokráte nebyly totožné. Umožnilo to tak výrzně zefektivnit start a dámy navíc nebyly na trati tak dlouho (mužskou trať by podle mě i většina těch lepších z nich pod 25 minut nezvládla).
Po svém doběhu jsem se musel velmi rychle odebrat pryč, tudíž nemůžu poreferovat o tom, jak vypadalo vyhlášení výsledků a další záležitosti se závodem spojené. I konečné výsledky jsem si přečetl až večer na internetových stránkách závodu (onos.adamna.net) a zjistil tak, že velmi prestižní souboj Chrobák kontra Bet nakonec vyhrál Chrobák, přičemž oba zbytku pole nadělili přes dvě minuty. V dámské kategorii pak pomyslný čtvrtý korálek na svou šňůrku letošních vítězství přidala Eva Kabáthová.
Závěrem lze jen poděkovat nové pořadatelské dvojici, že výrazně pozvedla úroveň skomírajícího ONOS Cupu a připravila pěkný závod v neproběhaném terénu. Osobně jsem docela zvědavý, kde uspořádají další ročník. Paneláky z průchody na druhé straně ulice Osová nevypadaly tak úplně marně, a tudíž bych se po letošních zkušenostech rozhodně nebránil návratu do jiné části Bohunic, které si tímto závodem snad alespoň trochu napravily orienťáckou reputaci.
Vločka