CHS Od Panského rybníka

Všechno to začalo 6.10.2016  ,kdy jsem se večer vrátila z Brna  a začla zmateně a šíleně chaoticky lítat po baráku. Ve snaze, že snad si dokážu sbalit na cestu a na výstavu a na nic nezapomenout :D. Po tomto šílenství jsem se v pátek ráno probudila, vyvenčila fousandy, už v klidu dobalila a vyrazila pro jezevčíka k Liborovi. Očekávaný příjezd do naší mezistanice do Prahy se sice trošku časově posunul, než jsem měla původně v plánu.Nicméně na oběd už jsme s Hedou byly u mého dědy, kde nás po skvělém obídku navštívila moje skvělá kamarádka Marcelka. Pokecaly jsme  a vydaly se na cestu - na Florenc (směr Jihlava a následně ČB). Nebýt Marcy asi bych cestou v metru "umřela" pod návalem všech našich věcí. Byl to den samých Hedinných poprvé - první jízda v kenelce, první eskalátor, první jízda metrem, autobusem  a spaní v jiné než ve své posteli. Upřímně bála jsem se, jak to všechno zmákneme. V metru trošku kňučela, ale brzo si uvědomila, že ji to stejně v ničem nepomůže a že je lepší to prospat...zdárně jsme se dopravily na Florenc a nalodily se na bus, směr Jihlava. Jak jinak autobus nabral na naší slavné dálnici D1 ( a dál nic) zpoždění asi 30 minut.Každopádně pro psa to bylo už dost dlouhé a chvíle opět "brečela", naštěstí ji uklidnilo uzené ouško, co jsme před cestou zakoupila. Na autobusovém nádraží v Jihlavě nás Míša vyzvedla (kamarádka, jedoucí též se svým slovenským čuvačem do ČB, u níž jsme nocovaly - za což ji patří neskonalý dík :*). Pak už to šlo jako po másle, všechno jsme přečkaly, v noci byl klid a ticho. 

Nastal den D, 8.10 jsme se vydali celá parta ( malá juniorhandlerka, já a Heda, Míša,Martin a dva čuvačové) na cestu z Jihlavy do ČB. Cesta uběhla rychle a o srandu bylo jako vždy postaráno. Na místo jsme dorazili s velkým předstihem a každá jsme mazala ke svému kruhu si najít místečko na křesílko, kenelku a veškeré potřebné propriety. Míša měla přijít na řadu o cca 1 hodinu později než já, a proto byli  s "rodinou" u mého kruhu a s Heduš nás podporovali ! :) ;) ... 

Nějakou dobu jsme čekali a nakonec na nás přišla řada, nastoupila jsem s Heduš do třídy otevřené, kde ji konkurovalo dalších 7 černých jezevčic - což se jentak hnedka nesejde - posuzování měl pan rozhodčí   o to těžší. Pan rozhodčí byl milý, trpělivý a rozhodně je to sympaťák, posuzoval velmi přísně, ale korektně a jeho posudku si vážím moc. Z osmi fen v této třídě dostaly známku VÝBORNÁ pouze 4 feny a heduška z nich byla za 4. Každopádně to nemění nic na tom, že mi udělala velkou radost, tím , jak krásně se prezentovala, ačkoliv jsme neténovaly a vydala ze sebe vážně maximum. 

Po výstavním posouzení nás čekala větší výzva a vůbec důvod našeho složitého cestování  a to BONITACE. Ve které prošla  s hlavou vztyčenou ( kod si nepamatuji, páníček má veškeré papíry u sebe) . Tímto jsem splnila veškeré cíle, co jsem si na počátku s jezevčicí stanovila   a páníček už může po vyřízení všech papírů v zimě nakrýt . 

Míšu jsem handlit bohužel neviděla ... ale vyběhala si s Lancelotem krásný posudek a titul V1 CAJC, BOJ :)  a započala tak JUNIOR ŠAMPIONA. 

Letos pro mě tímto výstavní sezony, coby handlera, končí. Kdo by nás chtěl snad potkat, tak je šance na duocacib v Praze o posledním říjnovém víkendu :) Míša přijede s celou velkou smečkou  a i my se ukážeme s fousandama na výstavě jako morální podpora, držák vodítka  a fotograf :D 

Každopádně  s krytím to mám v hlavě srovnané  a už jen  čekám na vhodný okamžik ohledně kontaktování poradce chovu a pak jen držet palečky, aby to vyšlo :) ;) .....Nicméně rozhodla jsem se, že pokud by krytí nevyšlo, tak to nebudu hrotit  a případně by do rodiny přibylo štěňátko od někud jinud :) ..no to ještě uvidíme, tak nám držte palečky ...

P.S.: fotečky jako vzdycky na rajčeti ;) : tercule.rajce.idnes.cz