Vítejte na našem recenzentském portálu!

 kapitola druhá: Bezpečí je pouze tam, kde vás nevidí

Zrovna co se Barinth a matka objevily, hned uviděli úkrýt. Byl velmi temný, cestu dovnitř střežilo heslo, v podobě kouzla.
"Operace útěk," řekla máma a Barinth přitom viděl, jak jí zezelenali oči. Neviditelná bariéra se otevřela a oba dva vstoupili a jak byli vevnitř, hned Adriana (Barinthova Matka) vyřkla zaklínadlo totální neviditelnosti. Hned jak vstoupily, tak Barinth uviděl Keilu a v duchu si oddychl. Nevědel co ztratil nejvíc, jestli svůj dlouholetý domov nebo zážitky, které v tom městě prožil. Byli v neviditelném bunkru a tak je nikdo nemohl vidět, ani slyšet.

Hned co se tu Barinth trošku rozkoukal vyrazil za starostou a dýchtivě ho zaskočil.
"Dobrý den, mohl byste mi prosím  zodpovědět pár otázek?" Ptal se jako redaktor nějakých novin, vpodstatě to bylo něco podobného, akorát s tím rozdílem, že to byl deník.
"Dnešní den vstoupil do historie našeho města. Víš ty mladíku, kdo to vůbec byl?"
"Ne pane... Na to se vás právě ptám.."
"Byli to zlí přisluhovači Arataye, kdysi známého mága, který se však pomátl a chtěl vládnout nejen tomuhle městu, ale i této zemi."
"No a.. Jak to dopadlo?"
"To dnes nikdo neví... Marcus Alifrann ho odzbrojil a poslal do vyhnanství."
Vyhnanství bylo zvláštní místo, které bylo stvořeno pro účel jakéhosi vězení, vpodstatě to byla brána do jiného světa. Někteří však říkali, že to místo neexistovalo, prý že to byl jenom výmysl tehdejší krále a jeho vyslanců, avšak podle kroniky vládců Bolightonu to byla pravda.
Kronika vládců Bolightonu vznikla před 659 lety a po celá staletí se tam zapisovali různé důležité věci, které se po ta staletí udály.
"A kroniku jste doufám zahránili?"
"No... Víš.. Jaksi na to prostě nebyl čas, ale samozřejmě, že se tam co nejdříve vydáme a pokusíme se ji zachránit."
"A co byli zač ty divné příšery, které nás málem zabili?"
"Sorbeři. Duchové vyhnanství, kteří nevím jak se sem zatraceně dostali... Každopádně nasadili jsme tam pár našich kouzelníků..."

Ano. Země, která se nenávidí s kouzelníky měla své kouzelníky, avšak pouze málo a byla to navíc bojová četa a právě do té patřila Adriana, Barinthova matka.

Jen, co se Barinth vzdálil se Adriana přemístila do sboru kouzelník- do úkrytu nedaleko Bolinghtonu.
Adriana vešla do místnosti a viděla tu dalších pět lidí. Carla, Fameoa, Angelinu, Vickinse a Jonathana.
"Ahoj bando, doufám, že jste nečekali dlouho.."
"Ale.. Ani ne.." řekl Carl.
"No popravdě docela jo. Ale co je hlavní je to, že sem- do našeho světa- vnikli Sorbeři, zvláštní tvorové z vyhnanství.." řekla Angelia a rozložila na robustní stolek velkou mapu města.
"Takže" začala " tady je radnice, kde je schovaná kronika, která je opravdu důležitou pomůckou v hledání odpovědí toho, proč sem Sorbeři vnikli. Musíme se tam dostat co nejrychleji, protože kdyby byla zničena, už bysme se nikdy nedozvěděli nic o tom, co se to vlastně ve Vyhnanstvý stalo."
"Ell promiňte, ale vy si vážně myslíte, že vyhnanství opravdu existuje?" přerušila až divné ticho Adriana.
"Ano, podle všech zápisů v kronice ano. Strážci tam po staletí zapisovali, co se dělo a všechno bylo podle pravdy." řek Jonathan, Adrianin starý kamarád.
"Každopádně musíme vypadnout co nejdříve, pokud chceme zachránit kroniku." řekl Fameaou a podíval se na Adrianu, které vypadala vzkutku čarodějnicky. Měla na sobě dlouhý černý plášť, který skvěle kontrastoval s modrým hábitem a zelenýma očima Adriany.
"Pojďme" řekl Vickinse a ukázal na trofej " tohle je teleportér, chyťte se ho."
Všichni se v okamžiku chytli trofeje, co nejvíce to šlo, a najednou se kolem Adriany začalo všechno točit a ona se cítila jako na houpačne, které se pokazily brzdy.

V mžiku tam byli a celá radnice hořela, všude byl oheň a hořelo. Bylo to peklo na zemi.
"Aguamenti!!!" zakřičelo všech šest kouzelníků a tím spustili obrovskou vlnu vody, která za chvíli uhasila celý požár.
"Pozor!" vykřikla Adriana na Carla, na kterého málem spadl trám. Kronika byla na dosah. Byla uzamklá ve velké skříňce na konci místnosti.
BUCHHHH!!!!! Najednou se rozletěla střecha a dovnitř vstoupila skupinka šesti Sorberů.
"Víte, co máte dělat, je to šest na šest..."
Najednou začali svištět desítky střel, polovina zasáhla cíl a polovina uletěla pryč.
"Astraktive!"vykřikla Adriana a seslala na Sorbera smrtíci smršť střel.
"Dobrá práce." řekl Carl "Hypertia!" vykřikl smrtící kouzlo a Sorber spadl rychle k zemi a jeho poslední střela vletěla do okna a prolétla do neznáma.
"Vickinsi! Běž! Támhle je kronika!!!" vykřikla Angelina, avšak bylo pozdě. Do místnosti vletěl Sorber a hodil po Vickinsovi střelu.
"Néé!" vykřikla Angelina a pak jen dodala: "Hypersantre!" A vlna modrého světla ozářila místnost. Zdálo jakoby se zastavil čas. Angelina rychle zastavila střelu a letěla na konec místnosti ke skřínce. Zničila skřínku, dotkla se kroniky a vykřikla kouzlo, které přemístilo všechny do úkrytu.