Plemeno: Americký klusák
Matka: Erri Otec: Hanko
Je to AMERICKÝ KLUSÁK . Děda mi ho koupil k narozeninám . Jsem hrozně ráda že ho mám . Hrozně moc mě toho naučil. Začátky sním byli velmi těžké . Došel k nám ze Žlutav kde na něm jezdili děcka které to moc neuměli . Tak ho čin dál víc kazili až byl tvrdý na hubu a nešel vůbec zastavit. Jednoho dne jsem měla jed Huberta na Báře, ale pršelo tak jsem jí nechala doma .A jela jsem na Žlutavu autem jen se podívat, ale děda se zeptal jednoho pána jestli tam má ještě pro mě koňa. On řekl že jo abych si vzala Ervala. Jak jsem ho uviděla tak mi málem vypadli oči z důlku. Vůbec jsem nevěděla že pojedu na lehkém koní. Protože jsem byla zviklá na těžké. Bylo to pro mě překvapením,ale nejhorší bylo to že jsem na něm jela po prvé a nevěděla jsem co dělá. Huberta jsme zvládly skvěle musím ho pochválit byl hrozně hodný. Holky se mě ptali jestli mě vůbec netahá a já jsem řekla že ne. A ony úplně čuměli. Na třetí den se Ervik dovezl k nám do Tlumačova . Byla jsem hrozně ráda . Že mám vlastního koně jako je on. Pak jsem si na něho sedla a jela s Kačkou ven první den byl hrozně hodný, ale ty další dny byli fakt těžké jak pro mě tak pro něho. Vůbec jsem ho nemohla udržet hrozně tahal. Už jsem s toho byla nešťastná . Myslela jsem že se na něho vykašlu, ale ne měla jsem ho hrozně ráda. A nenechala by jsem ho jenom tak. Začala jsem sním pracovat ze země první na vodítku a pak bez ničeho. Musím ho hrozně pochválit hrozně se změnil . Už netahal byl hodný. Já jsem si úplně oddychla . A poznala jsem co jsem dokázala . Začali jsme dělat cirkusové kousky . Jako třeba aby mi dal nohu na rameno ještě aby mi dával pusu a zvedal nohu na povel. Je to úplně úžasný koníček mám ho děsně ráda hrozně moc jsme toho spolu prožila. Jak od trápení tak po skvělou práci. Teďka jezdíme jen ven na ohlávce. Pokračujeme dál ve výcviku jak ze sedla tak i ze země . Teďka je jak pejsek když ho někde postavím a řeknu zůstaň tak bude stát dokud mu nedovolím aby šel za mnou . Nebo když řeknu aby šel k noze tak de u mě . Je prostě skvělej . Jediný problém je v tom že se nemůžu od něho moc daleko zdálit jinak de zamnou. A to je o Ervikovi vše doufám že se vám to líbí.
Komentáře
Přehled komentářů
Ahoj, už jsem ti psala u fotogalerie Erwala. Je to on! Byl to můj nejmilejší kůň ze stáje. Jak píšeš, učila jsem se na něm jezdit a věřím že se začátečníkama kazil. V době kdy jsem na něm jezdila byl úplné zlatíčko a taky mě toho hodně naučil. Mám nějaké jeho staré fotky. Jestli chceš, tak bych je mohla zkusit naskenovat a poslat ti je.
Erwál
(Alena, 16. 7. 2007 20:14)