Historie masáže
HISTORIE MASÁŽE
Slovo masáž pochází z řeckého slova MASSO – hnísti, mačkati
Už dříve člověk poznal, že třením a hnětením kůže a svalů je schopen zmírnit bolest nebo odstranit únavu. Masáž dříve patřila do rukou šamanů a kouzelníků.
Nejstarší literární zmínky o masáži patří do období Egypta a Číny.
Z Egypta pochází tzv. Ebersův papyrus – kde je výčet vědomostí o staroegyptském lékařství, kde je masáž zmiňovaná jako léčivá metoda.
V Číně je nejstarší literární památkou Kniha o obtížích nebo Kniha o vnitřních nemocech. Za autora je považován legendární „Žlutý císař“, už tehdy se upozorňovalo na to, že masáž může mít i léčebný efekt.
„Konfucius“ – zkomolené jméno čínského génia, který se kromě etiky a filosofie zabýval i metodikou masáže.
V Indii se používalo masáže jako součást osobní hygieny. V Japonsku se využívala ve vodních procedurách.
Babyloňané a Peršané pak masáž používali hlavně u vojáků a nejčastějším masérským prostředkem bylo bahno a olej.
Řecko přineslo léčebnou masáž, hlavně otec evropské medicíny Hippokrates, znal léčebný účinek masáží a rozlišoval masáž vydatnou a mírnou.
Řecký lékař, který se později odstěhoval do Říma – Asklepiades uvedl masáž suchou a s tukem, krátkodobou a dlouhodobou, poukazoval na význam životosprávy, aktivní pohyb, studenou vodu a otužování, zavedl hmat – chvění.
Římský lékař –C. Galénus zavedl masáž u zápasníků, přípravnou před zápasem a po něm, tu která odstraňuje únavu.
U Římanů se vyskytovaly i vyhřívané podlahy a stěny – název THERMY.
Ve středověku zaznamenala masáž úpadek, zhoršovala se hygienická úroveň, šířily se infekční choroby, vznikaly epidemie a pandemie. Dokonce dotýkání se těla a obnažování bylo pokládáno za nemravnost.
Vrcholným představitelem arabské filosofie byl lékař Avicena. Na rozdíl od Řeků, kteří masírují výhradně rukama, používají Arabové i nohou.
19. století je období masáže již moderně pojaté, ve Stockholmu byla založena první fyzioterapeutická škola – 1813 a po celém kontinentu se objevují lázně.
Vlastní systém masáží vypracoval Švéd P. Ling, který byl nemocný, pěstoval gymnastiku, kde se objevovaly cviky, které měl y základ ze studia pohybového aparátu.
Pro nás měl význam masér I.Zabludovsky, který si cvičil mnoho masérů a napsal spousty esejů o masáži.
20. století – v Čechách první pojednání o masáži napsal ortoped V. Chlumský – r.1906
Ve 30. letech zavedl profesor balneologie E.Cmunt – pojem klasická masáž, která se postupem času dělí na další druhy.
Masérská živnost byla u nás povolena až v roce 1936.
Náhledy fotografií ze složky Maséřina