10a. česká gotická architektura - HOT
česká gotická architektura
Gotika pronikla do většiny evropských zemí se značným zpožděním. V českých zemích se objevovalyy první projevy v polovině 13. stol, kdy ve Francii gotika spěla k vrcholu, a v době rozmachu českého státu za posledních Přemyslovců. Počátky spadají do doby vlády krále Václava I.
Stejně jako do některých jiných zemí k nám přinesli gotický sloh cisterciáci. Přišel k nám tedy ve vyzrálé formě přímo z Francie. Cisterciáci neužívali věží, složitých opěrných systémů ani bohaté sochařské výzdoby, jako tomu bylo ve francouzské katedrální gotice, ze které zbyly lomené oblouky žebrové klenby.
Tento zjednodušený, střídmý sloh uplatnili u nás cisterciáci na stavbách svých odlehlých klášterů: Zlatá Koruna, Vyšší Brod
První gotickou stavbou u nás byl Klášer Klarisek neboli klášter sv. Anežky české v Praze ve čtvrti Na Františku. Založil ho Václav I z podnětu jeho sestry Anežky, která byla v klášteře 1. představenou. 1234 už stavba byla hotova, protože tam klarisky bydlely. Klášter byl postupně rozšiřovaný, takže nakonec tvořil soubor staveb a zejména kostelů. Byl zde postaven kostel sv. Františka, sv. Salvátora, kaple máří Magdalény a kapitulní síň. K klášteru byly přistaveny i hospodářské budovy jako jeho zázemí. Ve 2. pol. 13. stol. byl v blízkosti vybudovaný mužský klášter, ale ten byl v době husy tských válek srovnán ze zemí. Po dokončení stavby pokračovali řemeslníci na stavbě nedaleké Staronové synagogy. Architekti ji udlělali jako dvjlodní prostor a zvenčí má cihlový štít jako měšťanský dům. Tympanón nad dveřmi má motiv vinné révy, páč v židovském náhoženství se nesměla zobrazovat lidská postava.
Dále se gotika prosazuje (i na stavbách mimo rámec cisterciáckého řádu) - na farních kostelích i na světských objektech, jako byla obydlí a hrady. Byly zbudované hrady Zvíkov, Bezděs, v Písku hrad, část Pražského hr.
13. sloletí bylo obdobím významných osobností na českém trůnu: Václava I, Přemysla Otakara II., a velkého rozkvětu země a a její kultury. K největšímu rozmachu gotiky došlo ve 14. stol. za vlády Karla IV., který soutředil na svém dvoře množství vynikajících osobností a uměců. Praha se tehdy na čas stala hlavním městem tzv. Svaté říše římské a Karlovo dvorské umění brzy ovlivnilo celé české i sousední země.
KATEDRÁLA SV V
Karel IV si jako velký stavební úkol vzal vybudování katedrály, která by byla reprezentativní pro české království a římské císařství. Už za vlády jeho otce Jana Lucemburského dochází k asanaci Svatovítské baziliky a na tomto místě vzniká novostavba katedrály. 1. architektem byl Francouz Matyáš z Arrasu, který v Praze pracoval od roku 1344 až do své smrti a jako vzor si vybral katedrálu ve francouzském Narbonu. Zahájil stavbu kněžištěm, aby zde bylo možné co nejdřív dělat mše. Začal stavět věnec 8 kaplí a pak sakristii. Po jeho smrti stavbu převzal 23 letý Petr Parléř, který pocházel z Německa ze švábského Gmundu z rodiny architektů a stavitelů. Dokončuje chór, udělal Svatováclavskou kapli - nejznámější kaple ve sv Vítovi, postavena nad hrobem Václava, použil zde poprvé hvězdicovitou klenbu. Jsou zde 3 pásy maleb - ze života sv Václava, oslavování a utrpení páně, Dolní pás - vykládání kameny. V rohu svatovácl. kaple je vchod vedoucí ke schodišti veducímu do kaple s korunov. klenotami.
V čele je olář, nad ním je socha sv Vacláva od parléřovské hutě z opuky.
Po obvodu nad arkádami - triforium - portréty příslušníků panovnických rodin a osob, které se zasloužily o styvbu chrámu.
PŘÍNOS PETRA PARLÉŘE DO ARCHITEKTURY
1. Odhmotnil zdi tím, že zvětšil vokna
Opěrný systém se odpoutal od zdi a vytvořil dekorativní ochoz kolem stavby
2. Původní křížovou klenbu nahradil dynamičtější síťovou
3. Používal v oknech plaménkovou kružbu
Pracoval také na kostele Všech Svatých na PH
Náhledy fotografií ze složky gotika