4A egyptské sochařství a malířství - HOT!
(úvod:) Egypt vznikl kolem 4000 přnl při Nilu..horní a dolní, Meni z nich udělal Starou říši pak byla Střední a rozkvetla Nová. Vznik egyptského umění podněcovala víra v posmrtný život a z ní vyplývající kult mrtvých.
SOCHAŘSTVÍ
Egypt měl dostatek kvalitního kamene a proto jsou dnes světová muzea plná děl egyptského sochařství. Od nejstarších dob Staré říše vedle sebe existují 2 linie sochařství - monumentální a realistická.
V monumentálním se zobrazovali faraoni nebo významné osoby, ale nelze hovořit o skutečných portrétech, šlo spíš o jakési obecné připomenutí významné osoby. Strnulé postavy v nehybných postojích nebo sedící na trůnu upírají zraky nezůčastněně vpřed, působí tak dojmem monumentality a vznešenosti (hledí do dáli a vypadají že jsou jako by nad věcí mimo pomíjivost světa)
Rahotep a Nofret z vápence polychromovaní , nalezeni v jedné z pohřebních komor v Medúmu. Tvůrci sochy zřejmě ani nechteli zlidšťovat gestem či výrazem.
Od 1. dynastie lze také sledovat vývoj reliéfu. Byly jednak na tzv. stélách (volne vztyčené kameny na způsob pomníků), jednak na stěnách chrámů a hrobek.
Výpravné scény, tesané i bohatě malované zobrazovaly radosti pozemského života (egypťané měli Ka...) vinobraní, řemeslné práce, ženy, hudebníky, některé výjevy měly magický charakter třeba boj s nepřáteli a divokými zvířaty. naopak se báli zobrazovat kachnu, i v malířství, protože symbolizovaly démony a je zbytečné malovat čerta na zeď.
malé sošky weštebů - sluhů, kteří měli zemřelému natrvalo dělat společnost. Figurky služek, drobných úředníků nebo písařů neměly zobrazovat nic vznešeného => sochaři a řezbáři se mohli vyřádit - teda těšit naprosté volnosti zpracování. Tvořili lidské postavy v přirozených postojích, bez příkras, ve zcela obyčejných situacích (při práci).
Písař
MALÍŘSTVÍ
Malovalo se na stěny mastab a skalních hrobů. Podkladem byla omítka z Nilského bahna s úlomky rákosu natřená bílým vápnem. Na tento podklad se malovalo temperovými barvami pojenými arabskou gumou a vaječným bílkem. Převládá linie a jasné barvy kolorují tvar. Náměty jsou furt stejné. Na stěnách hrobek i níže postavených společenských vrstev nacházíme detailní vyobrazení zemědělských prací, postup při porážení dobytka, a také hostiny a mumifikační a pohřebí obřady. Výjevy jsou umístěny v pásech nad sebou. Malovalo se a psalo hieroglifickým písmem na papyrus (slepené plátky z rákosu) a na plátno na mumie.
V Nové říši se objevuje také technika enkaustiky , kde pojidlem barvy je včelí vosk, musí se proto malovat za tepla. Barvy měly symbolický charakter.