1.kapitola - Mikeho narozeniny
V pokoji se ozval velmi nepříjemný zvuk budíku, který právě ukazoval půl sedmé . Suzan se natáhla, že budík se vypne, ale chvilku jí to trvalo. Když to konečně dokázala tak zvedla hlavu. „Aaaaaaaaaa“ ozval se výkřik celým domem. Těsně před jejím obličejem se totiž objevila vrásčitá tvář. „Julie mohla by si s tím prosím přestat“ zvýšila Sue hlas na ducha babičky jménem Julie. Julie byla s ní už asi 3 roky a nevypadalo to, že se chystá odejít na druhou stranu. Julie se jen usmála a zmizela. Stejně se zachvilku objeví znovu, vždycky to tak dělá, pomyslela si Suzan a zhluboka si povzdechla. Pohledem zabloudila ke kalendáři. „ 2.února, dneska má Mike narozeniny“ řekla šťastně a vzala malý zabalený dáreček ze stolu a dala ho do tašky. Poté jsem se oblékla, vyčistila zuby a učesala se a vyrazila do školy.
Cesta do školy netrvala dlouho, proto tam byla už v sedm. Zastavila jsem se před svou skříňkou. Zhluboka si povzdechla a začala si vyndávat učebnice. Byla tu brzy, jako vždy. Milovala tu chvíli ticha než všichni přijdou a zírají na ni tím stejným pohledem.
„To doučování bylo hrozný už nikdy na něj nejdu“ ozvalo se z druhé řady skříněk. Suzan sebou trhla a opatrně se podívala kdo mluví. U skříněk stál Mike s jeho nejlepším kamarádem Leem. „ No tak vždyť to nebylo zase až tak hrozný“ smál se Mike. „Děláš si srandu bylo to příšerný, připadal jsem si pře tím učitelem jak idiot, hele musím si ještě něco zařídit, jestli víš co tím myslím, uvidíme se na hodině.“ Řekl Sam a odešel.
Suzan se přitiskla ke skříňce a sjela po ní dolů, vždyť oni jsou tady úplně sami. V tašce nahmatala dárek a zvedla se. Pomalu se vydýchala. Teť nebo nikdy, pomyslela si a chtěla se rozejít k Mikemu, Jenomže jí předběhla Hillary, která vyšla z druhé strany skříněk. „Ahoj zlato“ pozdravila ho a políbili se. Suzan se rychle otočila a snažila se co neméně nápadně utéct pryč.
Zastavila se až úplně nahoře u dveřích na střechu, které zprudka otevřela. S prásknutím je zavřela a vydýchala se. Do očí se jí nahrnuly slzy. Podívala se nahoru na nebe a sedla si. „Ale prosím tě přestaň brečet jako malá holka a dělej s tímhle už k***a něco“ozvalo se za ní. „Zase ty“ zakřičela naštvaně na ducha kluka, který stál před ní. Další v milionu co jí otravují, ale tenhle kluk byl snad ze všech nejhorší. Otravoval ji už celé tři měsíce, nemůže se totiž dostat na druhou stranu, ale jako duch se mu také nelíbí. Suzan mu, ale nedokáže pomoci, jelikož neví, co dělat. „ Tak hele je nějaký důvod, že mě vidíš jenom ty, a proto mi určitě dokážeš pomoct, ale ty určitě nechceš“ začal na ni znovu řvát.
„Proč bys to asi dělala, nemyslíš si, že bych ti to už nejraději pomohla než abys mě celou tu dobu otravoval“zakřičela zase Suzan na něj. „Fajn když mi nechceš pomoct možná tě tímhle přesvědčím, přece bys nechtěla abych to zničil, když jsi si s tím takovou práci“ řekl s ďábelským úsměvem. Suzan nejprve nechápala, co tím myslí, ale pak uviděla dárek pro Mikeho v jeho ruce. „Dej to sem“ začala křičet a škrábat se po dárku. Nebylo to však nic platné, protože nejen že byl vyšší, ale jako duch dokázal létat. „Pak se vrátím a uvidí se jestli mi pomůžeš, a jestli ne ta se s tvým dárkem něco stane“ dořekl a začal se smát, poté zmizel. Suzan se ještě chvíli dívala na místo kde byl a zachvíli začala panikařit. „Co mam teť jako dělat? rozkřičela se. „Jsi v pořádku“ ozvalo se za ní“ „Jes ani nevíš jak ráda tě vidím“ vrhla se jí Suzan kolem krku a vyprávěla, co všechno se stalo. „Ale prosím tě určitě ti ho vrátí vždyť ho znáš“ uklidňovala Jess Suzan. „No právě, že ho znám, proto se tak bojím“ Chvilku tam spolu ještě seděli a povídali si, a pak šli na hodinu.
Byla zrovna hodina matematiky, Sue se nepřítomně dívala z okna. Najednou do ní někdo šťouchl. Naštvaně se na něj podívala , a pak až zaslechla volání učitele. „Suzan mohla bys laskavě už začít vnímat a jít k tabuli, vypočítat ten příklad“
Celá třída se začala smát. Sue se pomalu zvedla a šla k tabuli. Zvedla křídu a pořádně se na ten příklad podívala. Vůbec nevěděla, co s tím má dělat, vždyť neslyšela ani slovo. „No tak Suzan nemáme na to celý den, jistě když nedáváš vůbec pozor tak už to musíš dávno umět.“
Celá třída se začala znovu smát. Sue byla naštvaná, zase další trapná situace. Rozhlížela se všude a pokoušela se najít něco, co by jí mohlo pomoct. Zarazila se u na dveřích, všimla tam toho ducha z rána který na ní dělal pitomé obličeje. Musí ho dostat teď nebo nikdy.
„Víte pane učiteli mě není moc dobře a proto jsem nebyla zrovna moc duchem přítomná, nemohla bych jít raději na ošetřovnu, jen na tuhle hodinu si odpočinout, pak se vrátím, slibuji“ začala si Sue vymýšlet.
„No nevím jsi tam nějak moc často, ale dobrá můžeš tam jít, ale nahradíš si tuhle hodinu a přijdeš dneska po vyučování“
Sue se zarazila, to si dělá snad srandu. Podívala se znovu ke dveřím, ale duch už tam nebyl. Povzdechla si a nakonec řekla “Dobře beru“ hned odešla. “Naschle“ ozvalo se jen ode dveřích. Všichni na už zavřené dveře, ve kterých před chvilkou zmizela Sue, vyjeveně koukaly i učitel, tohle opravdu nikdo nečekal.
Hned za rohem se Sue rozběhla za duchem, lítala za ním snad po celé škole, ale pořád ho nemohla dohonit. V druhém patře šel zrovna Leo a hrozně se nudil, ze zatáčky se vyřítila Sue a narazila do něj. Ani jeden z nich to nečekal, neudržely rovnováhu a spadli na zem. Nebylo to zrovna nejpříjemnější přistání. Sue se trochu nadzvedla, takže se dívala Leovi do očí a byla asi několik milimetrů od jeho pusy. Když si toho všimla hned se začala pořádně červenat, přece jenom u kluka nikdy takhle blízko nebyla. Hned se začala zvedat, omlouvat se a zase rozběhla, ale bohužel si nevšimla, že jí při tom vypadl klíče. Leo se za ní ještě chvíli nechápavě díval, a pak si všiml klíčů. Sebral je a dábelsky se usmál, dostal totiž skvělí nápad, jak se zabavit s touhle podivnou dívkou.
Sue konečně dostihla ducha, který se nemohl přestat smát.
„Co je tady tak vtipného“ zařvala.
„Ty, bože ten tvůj výraz, když si do něj narazila“
„Hrozně vtipný“, zavrčela Sue,“Naval to“
„Co, nechápu o čem to mluvíš“
„Ten dárek, co mam pro Mikeho“
„Jo tohle, ten už nemám“
„Jak to, že ho nemáš, jak to můžeš říct tak s klidem“
„No prostě nemam“
„Kam jsi ho dal, dělej vyklop to“
„Nevím, asi jsem ho po cestě prostě ztratil.“
„Ztratil, jak jsi mohl, blbějšího ducha jsem snad v životě neviděla, lituji dne, kdy jsem tě potkala“
Hned poté zazvonilo, “Sakra“ zaklela Sue a rozešla se do třídy.
Po poslední hodině šla Jes vyprovodit, než se bude muset vrátit na náhradní hodinu matematiky. Cestou zpátky si všimla, že v jídelně Mike rozbaluje dárky. V ruce zrovna měl zvláštní dárek, poté si všimla, že je její. Mike ho rozbalil a vytáhl zelené potítko s tygrem. “Moc hezky, díky“ podíval se rychle na všechny kolem s děkovným výrazem a hned si ho začal prohlížet. Ostatní na sebe divně koukali, nikdo netušil, kdo mu ho dal. Hillary vedle něj zuřila, kdo si dovolil dát JEJÍMU klukovi dárek, určitě to byla dívka podle rukopisu. Ta bude litovat, že jí to kdy nepadlo dát Mikemu dárek.
Suzan se zaradovala, dokázala to, dala mu to a líbilo se mu to. Uvědomila si, že se bude muset jít omluvit jednomu otravnému duchovi, ale už musela na hodinu matiky.
Po mučivé hodině matiky s učitelem Nudným, mimochodem to jméno na něj opravdu sedí, šla na střechu, kde doufala, že ducha potká. Trefila se,byl tam. „No víš, chtěla jsem se ti omluvit za to, co jsem ti řekla, udělal jsi něco, co jsem já nedokázala, děkuji“
Podíval se na ni a usmál se „To bych nikdy nečekal, že to kdy od tebe uslyším,ale prosím “
Najednou se objevilo kolem něj světlo a zmizel. Stačilo udělat dobrý skutek a mohl odejít, Sue se usmála a zamířila ke skříňce. Před skříňkou začala hledat klíče, ale nebyly tam. „Sakra“ zaklela dnes již po druhé. „Hledáš snad něco“ ozval se zvuk klíčů.
Otočila se a uviděla Lea s jejími klíčemi v ruce. „Je ty si našel moje klíče, děkuji“ snažila se nasadit milí tón a šáhla po klíčích. „Počkat, kdo řek, že ti je dám hned, co takhle nějaká odměna pro hrdinu“
„Hrdinu“, měla co dělat, aby se nezačala smát, „dobře a co by si jako hrdina představoval“
„Hmm, co takhle pusu“
„Co že“ Sue myslela, že se přeslechla.
„Copak blbě slyšíš“, ďábelsky se usmál, „jenom jednu pusu, jestli ti to přijde hrozný tak alespoň na tvář, no ták“
Sue hluboce přemýšlela, má to udělat, nebo ne, tenhle blb jí zdržuje od její teplé postýlky a televize, jak chtěla už být doma. „Dobře, ale jen na tvář“ podívala se na něj naštvaně. Zavřela raději oči a přála si, aby už to bylo za ní. Přibližovala se k jeho tváři, najednou se ale Leo otočil a políbil ji. Hned ho od sebe odstrčila, „Co tohle bylo“
„Jen pusa“ , řekl jako by nic a dal jí do ruky klíče a odešel.
Sue se za ním ještě chvilku dívala, a pak se začala červenat, její první polibek a zrovna od tohohle idiota a největšího děvkaře na celé škole, horší už to snad být nemůže, povzdechla si. Rychle se přezula a šla domů, jenom si nevšimla, že je při jejich polibek někdo sledoval.
Tak koneečně je to tady úplně první díl, doufam že se bude líbit.
PS:chyby prosím ignorovat :))