15.kapitola
8. 4. 2012
Stejně jako Velká síň, tak i školní pozemky byly vyzdobeny u příležitosti Vánočního plesu. Holé stromy pokryté námrazou měly větve ověnčeny stovkami blikajících pestrobarevných světýlek. Rošty každých pár metrů cesty pomáhaly bojovat s chladem, a všechny kamenné lavičky na nádvoří byly zakouzleny magickou sprchou okvětních lístků růží.
Cedrik vedl Harryho k jedné z laviček, poté se posadili a dlouhou dobu se navzájem mlčky pozorovaly. Harry vlastně ani nevěděl, co by měl říct, po tak nádherném tanci a ještě nádhernějším polibku, doufal v další polibky do konce večera. Měl rád líbání, miloval líbání se Cedrikem, než se tak stalo, mysle si, že líbání je něco, co chlapci dělají, jen aby byly jejich přítelkyně šťastné, a sami z toho nic nemají. Harrymu se otevřely oči k faktu, že líbání je zábavná činnost, i když jste kluk.
Cedrik se na lavičce přisunul o něco blíž k Harrymu, až se jejich stehna dotýkala, pak Cedrik natáhl ruku a ještě než ho políbil, propletl své prsty jeden po druhém s Harryho. Harry vzhlédl na Cedrika a usmál se, Cedrikovi oči svítily v odrážejícím se světle. Netrvalo příliš dlouho a Cedrik sklonil hlavu a jemně přitiskl své rty na Harryho. Harry si pomyslel, jak se v líbání zlepšuje, měl větší praxi a užíval si to!
Cedrik kolem něj ovinul paže a prohloubil polibek, přes hábit hladil jeho záda. Harry si uvědomil, že mu mysl zabloudila k myšlence – jaké by to bylo Cedrikovi doteky cítit na své kůži. Tato myšlenka vyvolala vlnu vzrušení přímo v jeho rozkroku. Harry zasténal Cedrikovi do úst a ovinul mu paže kolem těla. Cedrik se jemně dobýval svým jazykem do Harryho úst, chvíli trvalo, než pochopil, co má dělat a pootevřel ústa. Když se jejich jazyky poprvé dotkly, Harry málem spadl z lavičky. Bylo to jako by dostal ránu elektrickým proudem nebo tak něco, bylo to tak intenzivní. Kroutil se na lavičce a nemohl přestat naříkat, měl nepříjemně těsno v kalhotách.
Harryho sténání zaniklo v Cedrikových ústech, Cedrik uchopil Harryho hlavu a líbal ho jako topící se člověk, pro kterého je Harry vzduchem. Poté se Cedrik odtáhl, lapal po dechu a opřel si hlavu o Harryho rameno.
„Ach, Harry,“ zasténal a pokračoval jemným sáním Harryho holé kůže těsně nad límečkem, a rukama přejížděl přes košili po Harryho trupu. Když stiskl jeho bradavku, Harry se na lavičce propnul jako luk.
„Cedriku!“ zakvílel, rukama se chytl cedrikových vlasů, který okusoval, lízal a sál jeho krk, jako by to byla velká lahůdka. Cedrik zaváhal, když se pravou rukou blížil k Harryho kravatě, podíval se na něj a zeptal se.
„Je to v pořádku?“ řekl tiše Cedrik. Harry přikývl, nebyl si jistý, jestli by ho nezradil hlas. Cedrik nerozvázal kravatu kouzlem, ale svýma rukama a pak pokračoval prvními třemi knoflíky Harryho košile. Harry nervózně polkl, ale druhého chlapce nezastavil. O chvíli později, veškeré Harryho uvažování ustalo, ve stejný okamžik totiž ucítil Cedrikovi ruce na své holé kůži.
Cedrik prsty lehce přejížděl po kůži, zjistil, že je jemná na dotyk, nebylo těžké uhodnout, jestli už tam je nebo ne. Rukama hledal Harryho bradavky, a ještě to současně vylepšoval polibky na Harryho krku. Harry se ztrácel v opojném oparu, měl závrať, a jak se zdálo, všechna krev se mu usadila v rozkroku, v údu mu cukalo, věděl, že kdyby byl sám v posteli, musel by si pomoct sám mnohem dřív než nyní. Bylo to tak bolestivé, ale nechtěl se sám sebe dotýkat před Cedrikem, nechtěl druhého chlapce upozornit na fakt, že byl nesnesitelně a skutečně bolestně vzrušený.
„Můžu se tě dotknout, Harry?“ zašeptal Cedrik, posunul ruku dolů k Harryho pasu a položil ji tam, ale Harry věděl, že to není tam, kam myslel. Harry ucítil bodnutí v rozkroku a mravenčení v podbřišku. Zdálo se, že si toho Cedrik všimnul.
„Prosím, Ó, Bože, prosím!“ kňoural Harry, slova skoro vzlykal. Nikdy předtím nebyl tak dlouho vzrušený, aniž by se udělal.
Cedrik se narovnal. „Posaď se mi na klín.“
Harry si sedl Cedrikovi na klín a objal ho. Zabořil hlavu do Cedrikova ramena, tváře mu hořely a srdce mu v hrudi bilo jako splašené. Jedna Cedrikova ruka ho utěšovala a druhá byla zaneprázdněna tápáním po zipu od jeho kalhot. Zvuk jeho rozepínajícího se zipu zazněl velmi hlasitě do zimní noci, ale ta úleva, když byl konečně uvolněn z těsných kalhot, způsobila, že se nemohl ubránit vzdychnutí.
Cedrikova ruka vklouzla dovnitř a začala mu třít jeho velké Y (:-D), v tu chvíli Harryho napadlo, že si opravdu potřebuje koupit nové spodní prádlo a ne se spoléhat na oblečení z druhé ruky od Dursleyových. Bylo to tak trapné, hrozné slipy, ale Cedrik neřekl o oblečení ani slovo, dál masíroval Harryho a šeptal mu do ucha konejšivá slůvka.
Harry se už déle nemohl udržet, aby svými boky nevítal tlak Cedrikovi ruky, byl čím dál blíž vyvrcholení, moc nezbývalo. Cedrik se ponořil do Harryho spodního prádla a sevřel mu penis po celé jeho délce. Harry skoro kvílel, bylo to poprvé, co měl jeho penis někdo k ruce, hodně se to lišilo od jeho vlastních doteků.
Cedrikova ruka byla nejen větší, ale také mnohem zkušenější, dělala spoustu maličkostí, které Harryho nikdy předtím nenapadly, jako kroužit prstem kolem špičky a pak použít kapičky jako lubrikant, když sevřel Harryho penis do pěsti a přejížděl nahoru a dolů, tvrdě. Harry přirážel do Cedrikovy ruky a cítil brnění ve svých varlatech, znamenalo to, že bude už brzy.
Cedrik nebyl daleko vyvrcholení, tlačil své boky na Harryho stehna a Harry cítil jak je tvrdý i přes dvě vrstvy oblečení.
Rychleji a rychleji ho třela Cedrikova ruka a Harry cítil, jak ještě víc tvrdne.
Najednou Cedrik vykřikl a zakousl se Harrymu do krku. „Harry! Oh, pro Merlina Harry!“ naříkal Cedrik, chvěl se mu na těle a Harry ucítil vlhkost prosakující oběma vrstvami šatů. Ach, Bože. Cedrik se udělal z tohohle, právě z tohohle. Z toho že ho líbal, dotýkal se ho a najednou Harry ucítil závrať. „ Padám!“ křičel v panice, pochopil jaké to je, když se chystáte každým okamžikem jít skočit z útesu a nemáte koště.
„Ššš, Harry, mám tě, nenechám tě spadnout,“ zašeptal Cedrik, sevřel ruku kolem Harryho penisu ještě pevněji a zrychlil tempo. „Uvolni se, už to bude. Pojď, Harry, pojď za mnou. Prosím.“
Bylo to, prosím udělej se. Celé Harryho tělo se zmítalo a měl pocit jako by jeho duše byla vytažena z jeho bolavého pulzujícího penisu. Bože, Cedrik se ho dotýkal, líbal jeho krk a Harry se cítil na okamžik někde jinde, mimo své tělo, ten pocit byl tak nový, tak jiný, než když se sebe dotýkal sám.
„ACH! Ach! Cedriku! Cedriku!“ vykřikl Harry, když z něj vystříkly první kapky, některé vystříkly na jeho oblečení, některé na Cedrikovi ruce a dokonce jich pár přistálo Cedrikovi na tváři. „Omlouvám se, Oh, Proboha, Moc se omlouvám!“vzlykal Harry a snažil se je setřít z Cedrikova obličeje.
„No tak, Harry, to je v pořádku,“ řekl Cedrik a setřel kapičku svým prstem, který pak dal do úst a celý dočista olízal. Harry na něj zíral. „Chutnáš skvěle, Harry,“ řekl Cedrik a sklonil se, jakoby ho chtěl políbit. „Chceš taky ochutnat?“
„Ehm,“ sice byl ještě otřesený svým silným vyvrcholením, ale stejně si vůbec nebyl jistý, jestli chce ochutnat sám sebe. Copak to lidé dělají?
„Promiň, Harry, nemusíš to dělat. Pořád zapomínám jak je to všechno pro tebe nové. Až budeš mít chuť,“ ušklíbl se Cedrik.
Chvíli byli potichu a lapali po dechu.
„Jsi v pořádku, Harry? Nezašel jsem příliš daleko?“
„Proboha to ne!“opověděl Harry. „Bylo to nádherné, Kdyby si chtěl, možná – možná, někdy; mohl bych se dotýkat já tebe?“
„Myslím, že bychom mohli zkusit něco takového,“ usmál se Cedrik a políbil Harryho na tvář.
Zdálky uslyšeli hlasy, rychle se snažili upravit, použili na sebe navzájem čistící a osvěžující kouzla a Harry si rychle oblékal své oblečení. Stydlivě se usmál na Cedrika, který mu zapnul zip u kalhot.
První hlas byl k nerozeznání, ale alespoň jeden z nich Harry poznal, Snape, křik a strhávání kolejních bodů párům, které chytili někde jinde na nádvoří. Ten druhý hlas, už věděl, kdo to byl, Karkarov.
„Víš, co to znamená stejně dobře jako já Severusi!“ zasyčel ředitel Kruvalu. „Je to znamení!“
„Tak uteč, stejně jsi zbabělec. Vždycky jsi byl, Karkarove. Ale já zůstanu v Bradavicích.“
Dva muži zahnuli za roh, ušli pár kroků, když uviděli Cedrika a Harryho jak sedí na lavičce. „Diggory, už je dávno po zákazu vycházení, ples již dávno skončil. Doprovoďte pana Pottera zpátky na kolej a pak jděte na svou vlastní!“
„Ano, pane,“ řekl Cedrik, vstal a počkal, až udělá Harry to samé.
×××××
Severus sledoval s jistými obavami, jak ti dva studenti odcházejí, kolik toho slyšeli? Oba od sebe seděli v úctyhodné vzdálenosti, jakoby spolu právě mluvili, na rozdíl od některých párů vyrušených dnešní večer. Opravdu neměl potřebu vidět co Roger Davies a Fleur Delacour dělají! Byl to zázrak, že nezůstal psychicky poznamenaný na celý život. Nezapomínejme, Diggory a Potter vypadali trochu provinile, když je profesor načapal. Že by se stalo dnes v noci víc než jen rozhovor? Severus zavrtěl hlavou, ne, jeho monitorující kouzlo by ho upozornilo, kdyby byl Potter, nebo dokonce jeho panenství v nebezpečí. Chlapec o tom nevěděl. Měl by si s ním promluvit, o některých věcech nemusí ředitele informovat.
Severus nebyl blázen, měl podezření, že má Brumbál něco v plánu, nebo někoho, viděl to řediteli na očích, když mluvili o tom, zda se Harry drží s těmi správnými lidmi. Chce si hrát Brumbál na ochránce? Třebaže se to tak nezdálo, Severus si myslel, že Diggory by mohl být tou nejlepší osobou. Nebylo o tom pochyb, zavzpomínal, viděl, jak spolu tančí, Diggory a Potter dva zamilovaní, jen slepý by to neviděl. Dva zamilovaní kouzelníci, co víc si mohl Brumbál přát pro chlapcovo poprvé?
Severus zavrtěl hlavou, jeho myšlenky se pohybovaly víc a víc kolem Potterova milostného života, nechtěl, aby se tím jeho myšlenky zaobíraly i nadále.
Karkarov naštvaně odkráčel a Severus strávil další půlhodiny vyháněním zamilovaných párů roztroušených po nádvoří. Dobrý bože, vypadalo to, že je ples jako afrodiziakum, nebo tak něco, i Hagrid dělal po většinu večera oči na madam Maxime a Severus netoužil vidět v jednom z výklenků na chodbě Minervu a Brumbála chichotající se jak puberťáci. Hlava mu tepala a těšil se ze sebraných bodů každého studenta, kterého našel. Kupodivu, žádného z jeho malých hadů nechytil a uvědomil si, že jsou asi chytřejší a své malé schůzky pořádají, až když věděli o místě, kde učitelé nebudou hlídat. Je to víc než pravděpodobné, že Zmijozelové měli pletky ve svých ložnicích nebo ve Zmijozelské společenské místnosti.
Musel zatleskat nad jejich mazaností.
×××××
Cedrik ležel v posteli, nespal, nemohl přestat myslet na večer s Harrym. Bože, ty polibky, doteky, sténání, jak se svíjel a kroutil na jeho klíně. Tyto vzpomínky ho opět vzrušily, jeho erekce byla patrná i přes povlečení. Sakra, nemůže jít spát, dokud s tím něco neudělá.
Cedrik vsunul ruku pod pokrývku a pak do svých šortek, sevřel se svou pěstí. Představoval si, jak se ho dotýká Harryho ruka, jak mu Harry tiše vzdychá do ucha. Jak to udělal Harrymu. Jak to udělal sobě. Na Harryho šel pomalu, škádlil ho a líbilo se mu to, jestli si dobře vzpomínal Harry je čtrnáctiletý. Rychle a nenápadně pod dekou, udělat se co nejrychleji a tak tiše, jak jen je to možné, aby vás ostatní kamarádi v ložnici neslyšeli.
Cedrikův penis rozhodl pro dnešní noc za něj, sotva se ho dotkl a orgasmus se rozlil celým jeho tělem, počínaje prsty u nohou a pokračujíce v hojných proudech přes penis, skoro stejně jako hodinu předtím. Ležel a s velkým úsměvem na tváři lapal po dechu. Bože, pouhé myšlenky na Harryho byly tak vzrušující. Nikdy před tím se s nikým tak necítil.
Cedrik na sebe použil čistící kouzlo, otočil se na bok a usínal.
Oh, sakra. Zapomněl říct Harrymu o nápovědě od Moodyho týkající se prefektské koupelny.