THE MATADORS
Shotgun - Hate Everything Except Of Hatered (??) - I Feel So Lonely - I Must Hope - It´s All Over Now, Baby Blue - You´ll Be Mine - Get Down The Tree - I Want To See You - My Girl - Bad, Bad Bird - I´m So Lonesome - Exraction. The Matadors. Supraphon stereo 1 13 0493.
***
Konečně vyšla prvá LP deska THE MATADORS; po "olympické" Želvě zatím druhá profilová deska některé z našich špičkových skupin. Zdařilý portrét Matadorů, v jejich nejslavnější a největší sestavě, ještě s Radimem Hladíkem, Viktorem Sodomou a I. F. Obermayerem; průřez jejich repertoárem z "předšvýcarské" a "pošvýcarské" éry. Poprvé se tu v ucelenější podobě seznamujeme i s původní tvorbou THE MATADORS - a to od jejich takřka prvotin (typu "Get Down From the Tree" a "Hate Everything Except Hattered") až po novější záležitosti, z doby plného tvůrčího rozkvětu skupiny (např. "I Must Hope" nebo studiový experiment "Extraction").
Aniž si to všichni ti, kteří se podíleli na realizaci desky, mohli během jejího natáčení nějak uvědomit, stala se v době svého vyjití LP THE MATADORS pomníkem jedné z četných modifikací této skupiny. Fotografií, vteřinovým záběrem zachycujícím jednu fázi vývoje, záznamem něčeho neopakovatelného. Je to památník jedné z tvůrčích ér této kapely a zároveň i památník celé jedné vývojové stupnice v dějinách našeho rhythm and blues. A v tom také vidím největší přínos této desky - i když pohříchu náhodný. Pozoruhodný je i naprosto vyzrálý a profesionální projev kapely i aranžmá vokálu, zasazeného do kontextu jako jeden z samostatných instrumentálů - vše však, bohužel, vyniklo spíše na originální nahrávce ze studia (kterou jsem měl možnost slyšet a mohu tudíž srovnávat), než na desce samé. Je totiž fakt, že při jejím lisování se "záhadným způsobem" (u nás ovšem běžným), zcela potratily basy a částečně i výšky, takže to, co ze záznamu vzniklo, je jen holý lísková pruh, "oholený" od všech výhonků, výrůstků a rozsoch, které z obyčejného klacku dělají větévku.
Za zmínku stojí ještě zasvěcený a velmi dobře zpracovaný text Jaromíra Tůmy (trochu však poplatný době svého vzniku - začátku roku 1968, tedy několika měsícům před natočením desky), uvádějící celou LP a po všech stránkách (grafická úprava, tisk, barva cetek ze střelnice, hrozná povrchová úprava a papír) děsivý obal, připomínající spíše pytlík na sušenky nebo exkluzívní spodní prádélko Ella.
I s těmito nedostatky (provázejícími ostatně většinu naší gramoprodukce) musíme však být firmě Supraphon za tento její dramaturgický počin vděčni; neboť i chromá vlaštovka může přinést jaro. Jiná je ale otázka, kdy už konečně budeme moci zaměnit pouhý vděk za vskutku srdečné díky a uznání.
JAN KŘTITEL SÝKORA
(Melodie, č. 2/1969)