Kostel Povýšení Svatého Kříže
zvaný Kostelíček
Pouť:
14. září svátek Povýšení Svatého Kříže
Podle pověsti zabloudil v těchto místech český kníže Bořivoj (852-888), který se v roce 884 vracel ze křtu na Velehradě. Posel mu přinesl zprávu, že se na jeho sídle na Levém Hradci vzbouřili čeští zemani. Bořivoj se zde utábořil, aby počkal na zklidnění situace.
Jednoho dne se s družinou vydal na lov a při pronásledování jelena v hustých lesích na východě Čech zabloudil. Po dlouhém bloudění slíbil Bohu, že pokud se dostane ven z těchto lesů, postaví na památku svého zachránění kostel. Po chvíli uslyšel zakokrhat kohouta a podle hlasu dojel k chýši uhlíře, který zde v milíři pálil uhlí a u domku měl postavený dřevěný kříž.
Kníže Bořivoj splnil svůj slib a dal postavit kostel Povýšení Svatého Kříže. Uhlíře povýšil do šlechtického stavu a nazval ho Dýmem (Dejmem) a do znaku mu dal uhlí (rod Dejmů má od r. 1730 ve znaku husu). Kníže povolal dřevorubce, aby postavili kostel a uhlíři svěřil dozor nad stavbou kostela. Dělníci, kteří káceli stromy na stavbu kostela a obydlí, pokrývali chvojím střechy domků. Osadu nazvali Chvojno. V 10. století zde vznikl knížecí dvorec nazvaný Curia Chvojnae-Dvůr Chvojno.
Tuto pověst zaznamenal poprvé Karel Josef rytíř Biener z Bienenberka v roce 1782, po něm ji převzal Antonín Konstantin Viták v roce 1867 a další autoři.
Kostel Povýšení Svatého Kříže byl první církevní stavbou na území dnešního města Dvůr Králové nad Labem. Historik Karel Josef rytíř Biener z Bienenberka považoval kostel Svatého Kříže ve Dvoře Králové, kapli sv. Klimenta v Hradci Králové a kostel sv. Klimenta na Levém Hradci za první tři kostely na českém území.
První historicky podložená zpráva o dřevěném kostele Sv. Kříže na Dolním předměstí je v Pergamenové knize města z roku 1465. V roce 1504 byl do kostela zavěšen zvon, a z toho bylo dřívějšími autory usuzováno, že kostel byl postaven kolem roku 1500. Okolo kostela byl hřbitov, který musel být rozšířen po morové ráně v roce 1575. Další zápis je z roku 1596, kdy "dvorští konšelé prodali starý špitál za Dolení branou, avšak bez kostelíčka, u tohoto špitálu od starodávna postaveného."
Místo zchátralého dřevěného kostela dala česká královna Marie Terezie postavit v roce 1752 zděný jednolodní kostel Povýšení Svatého Kříže. Věž kostela byla přistavěna za 30 let, v roce 1782. Dříve byl na věži kostela plechový kohout, na památku toho, že kohoutí kokrhání přivedlo knížete Bořivoje k uhlířovu kříži. Věž byla opravena v roce 1826.
Hlavní oltář je iluzivní sloupková architektura, kterou namaloval malíř Josef Karel Kramolín (někdy je uveden jako Jan, *11.4.1730 Nymburk, +27.4.1802 Karlovy Vary) z Nového Bydžova (Bratr Václav byl malíř olejomaleb).
Obraz představuje Ježíšovo ukřižování na Kalvárii. Jeruzalém představuje město Dvůr Králové, tak jak vypadal v 18. století. Barokní malby byly zabíleny za 2. světové války a odkryty v letech 1956-1960. Dolní část oltáře tvoří dřevěný barokní nástavec z roku 1752. Oltářní tumba a svatostánek byly zhotoveny v roce 1930.
V 16. století byly odlity 2 zvony a zavěšeny na věži kostela Povýšení Svatého Kříže. Další zvon ulit v 17. století.
Do roku 1916 byly na věži zavěšeny 3 zvony:
První zvon bez jména z roku 1529.
Druhý zvon Svatý Kříž odlit roku 1537 s výškou 32 cm a váhou 300 kg. S českým nápisem: "Tento zwon slivan jest ke cti a chvale Bohu a Svatemu Krzizi leta MCCCCCXXXVII za slowutneho pana Pawla Hatawuza hospodarze miesta a Jana Pracowa kostelnika sweho". Tento zvon slíván je ke cti a chvále Bohu a Svatému Kříži léta MCCCCCXXXVII za slovutného pana Pavla Hatavuza hospodáře města a Jana Pracova kostelníka svého".
Třetí zvon Činčálek (= klinkáček. Klinkat, cinkat = slabě zvonit) z roku 1668, měl výšku 28 cm, vážil 30 kg. V roce 1683 byl přelit na váhu 21 kg.
Dva zvony byly zrekvírovány 11.12.1916 na válečné účely:
x bez jména.
x Činčálek.
V roce 1933 byl odlit a instalován na věž nový zvon:
bez jména. Tento zvon nebyl zrekvírován v roce 1942 a zůstal zavěšen na věži kostela Povýšení svatého Kříže. Byl odvezen roku 1985 do jedné z okolních farností.
Kostel Povýšení Svatého Kříže byl opraven v roce 1990.
Kostelíček stojí v blízkosti řeky Labe a byl několikrát ve své historii zasažen povodněmi. Největší povodeň byla 29.-31.7.1897, kdy voda zasáhla velkou část města a v kostelíčku dosahovala téměř do poloviny výšky interiéru. Další velká povodeň byla 12. března 1981, při které voda z Labe poškodila oltářní nástěnnou malbu do výšky 1 metru.
9.3.2000 voda v kostele stoupla do výše 1,5 metru. Na likvidaci škod se podíleli farníci, skautky a skauti ze Dvora Králové.
Vznik titulu kostela a den poutě:
Svátek Povýšení Svatého Kříže 14. 9.
V roce 614 dobyl Jeruzalém perský král Chosroas a odvezl Kristův kříž jako svatou záštitu křesťanů. V roce 626 vpadl do Persie byzantský císař Heraklius a kříž přivezl v roce 627 zpět. V přítomnosti jeruzalémského patriarchy sv. Zachariáše donesl císař kříž do Jeruzaléma a 14. září 627 ho „povýšil“ (vyzdvihl) na oltář v bazilice Božího hrobu v Jeruzalémě. K svátku 14. září se vztahuje pranostika: „po Svatém Kříži podzim se blíží.“
Historie svátku Kristova Kříže začala 300 let před touto událostí. Císařovna sv. Helena (matka císaře sv. Konstantina Velikého, r. 313 vydal Edikt milánský), našla 3. května 310 na Golgotě (Kalvárii) v Jeruzalémě Kristův kříž.
Na Kalvarii byly nalezeny tři kříže. Původně byly popravní nástroje odsouzenců zakopány na místě popravy. Aby nálezci poznali na kterém kříži byl ukřižován Kristus, nechal jeruzalémský biskup sv. Makarios (Makarius, 10.3.) přinést na nosítkách ochrnutou ženu a dotkl se jí nalezenými kříži. Při dotknutí jednoho z nich byla uzdravena, zkouška byla opakována na slepci a dalších nemocných a všichni byli uzdraveni. Tak byl určen kříž Ježíše Krista.
Tento den nalezení Kristova kříže se začal připomínat slavnostní bohoslužbou a jako svátek Nalezení Svatého Kříže 3. 5. byl zaveden roku 325.
Sv. Helena dala postavit chrám Božího hrobu v Jeruzalémě, kde nechala část Kristova kříže. V Římě dala palác, ve kterém v letech 317–322 bydlela, přestavět na chrám Svatého Kříže Jerusalemského (S. Croce in Hierosalime) a do něho převezla v roce 325 další část Svatého Kristova kříže a hřeby.
V r. 1492 byl při rekonstrukci chrámu Sv. Kříže v Římě objeven zazděný výklenek s relikvií Sv. Kříže. V tomto kostele je uložena tabulka z Ježíšova kříže s nápisem: IESVS NAZARENVS REX IVDAEORVM (Ježíš Nazeretský, král židovský).
V letech 1994-2017 byla bazilika Svatého kříže Jeruzalémského titulárním kostelem arcibiskupa pražského Miloslava kardinála Vlka (1932-2017).
Patrocinium (zasvěcení) kostelů Sv. Kříži se v Čechách objevuje na konci 12. století, ve 14. století bylo znovu oživeno zbožností císaře a krále Karla IV. Svátek 3.5. byl v církevním katolickém kalendáři do roku 1969.
Poznámka k titulatuře: Z úcty k Ježíši Kristu a jeho oběti, je název kříže v titulu zasvěcení kostelů, oltářů, svátku Nalezení Svatého Kříže i svátku Povýšení Svatého Kříže, psaný s velkými písmeny "Svatý Kříž".
Označení "svatý" s malým písmenem je dáno člověku, který je prohlášen za svatého. To znamená, že je blízký Bohu a má "část" Boží svatosti.
S velkým písmenem titul "Svatý" je dáván pouze Bohu (má plnost svatosti) a všemu, co se týká Boha. Proto i Kristův kříž je označován jako Svatý Kříž.