Čtenářská gramotnost - skupinové práce
Celoživotní vzdělávání
Definice: Akt v průběhu života, kdy se člověk snaží zachytit a vstřebat co nejvíce objektivních informací potřebných k životu samému a uspokojení potřeb v oblasti vzdělání nejen. Na počátku začíná člověk mít vyhraněnou lateralitu a lehkou motoriku, začíná se vzdělávat v ústavech a institucích proti své vůli, nejprve v základních školách. Jsou chvíle, kdy člověka učení se chytne a baví, ale většinou se začne vzdělávat, protože se to od něj očekává a pro budoucí život je to nezbytné. Už není cesty zpět. Přibývají zkušenosti. Následuje střední a vysoká škola. Pak přichází pracovní období života a nakonec univerzita 3. věku, pokud osobě učení neskonale chybí. Avšak pouhé navštěvování škol celoživotní vzdělávání nenaplňuje. Lidé se celý život vzdělávají spontánně, každý den. Vzdělávají se zkušenostmi, které nabývají, informacemi, které slyší, čtou, vidí v nejrůznějších médiích i ve svém okolí. Všechny tyto aspekty se celý život hromadí, proto by v dnešní ageistické společnosti měla být vkládána větší hodnota na staré, zkušené, celoživotně vzdělané lidi.
Barbora P., Filip, Jakub T.
Čtenářská gramotnost ve světě
Hned ze začátku bych se rád zeptal, co si myslíte, že dnešní lidi dělá dnešními lidmi? Možná byste řekli, že to jsou věci každodenního užití a já říkám, že máte pravdu, vždyť už na samém počátku, kdy se z lidí stávali víc lidmi, začali používat nástroje, ale co z lidí udělalo ještě víc lidi, ano, byla to řeč, ale to ještě nestačilo lidstvo ke svému vývoji za cílem být víc a víc úspěšnější v okolním světě, protože svět byl krutý a bylo třeba vymyslet ty nejúčinnější metody jak přežít. Bylo třeba naučit se komunikace na velké vzdálenosti a také vymyslet, jak odpovědět na milion otázek ze stran, čím dál tím víc přibývajících lidí, během jednoho okamžiku a napořád. A to šlo jenom jediným, sic krutým způsobem. Lidstvo se muselo naučit číst a psát a nakonec i počítat, protože už nešlo jen o to přežít, ale šlo o moc. O moc ovládnutí světa. Vždyť na různé texty a počty narazíte téměř na celém světě. Pomocí nich jde předejít milionům, dnes již miliardám otázek, když uvážíme, že aspoň každý člověk nějakou má. Díky nim se učíme novým věcím, učíme se cizí řeči, umožňují nám obchodovat s lidmi po celém světě, ale hlavně jde o zábavu, vždyť co by to byl za svět bez kousku zábavy. A to je ten hlavní důvod, který jsem vám tajil od samého začátku. Zábavu je třeba hledat ve všem a všude a přesně to je nepochybně to nejdůležitější, co vedlo lidstvo k zavedení číslic a písmen, a zároveň to jediné, kvůli čemu by se lidstvo obětovalo tu nesmyslnou změť čmáranců ovládnout a naučit se s tím pracovat. Všechno jen kvůli neuvěřitelnému zážitku z ovládnutí gramotnosti a využít ji ku vlastnímu prospěchu, tedy k maximalní zábavě. A to je přesně to o čem dnes bude mluvit. Gramotnost celého lidstva. Gramotnost je individuální schopnost číst a psát. Neznamená pouze schopnost identifikovat jednotlivá písmena nebo schopnost napsat jednoduchá slova. Gramotnost je schopnost plynule číst i delší text a především - schopnost porozumět jeho obsahu. 1) literární gramotnost (schopnost porozumět textu) 2) dokumentová gramotnost (schopnost vyhledat informace i někde jinde než v daném textu) 3) numerická gramotnost (schopnost pracovat s čísly, s matematickými operacemi)
Gramotnost ve světě 80% dospělých na světě je gramotných to znamená, že ovládají dříve zmíněné dovednosti literární gramotnost dokumentová gramotnost numerická gramotnost Nejvyšší gramotnost vykazuje Evropa, Severní Amerika a Austrálie, nižší pak země jižní Asie (59,5%), subsaharské Afriky (60,3%) a arabské státy (70,3%). . Nejnižší gramotnost - 53% má skupina nejméně rozvinutých zemí. Konkrétně je gramotná méně než polovina dospělých v těchto zemích. Vzdělání v rozvojovém světě Osmdesát procent všech dětí žije v rozvojových zemích. V posledních třiceti letech, školství v rozvojových zemích obrovský krok kupředu: od roku 2000 počet dětí, které nechodí do školy, klesl o 25 procent. Na druhou stranu až 113 milionů dětí školního věku zůstává mimo školní lavice, jen 74 procent z těch, které v rozvojových zemích do první třídy nastoupí, pětiletou docházku dokončí, a okolo 850 milionů dospělých – tedy jeden ze čtyř – dnes neumí číst a psát. Navíc ty děti, které v současné době školu stále ještě nenavštěvují, bude velmi obtížné do vzdělávacího systému zapojit. Jde totiž o děti nejchudší, nemocné, žijící v tradičně smýšlejících rodinách, ve válečných zónách a v nejodlehlejších oblastech světa. Kvalita toho, co se děti naučí, je stejně důležitá. A kvalita neudržela krok s rychlým růstem kvantity škol v posledních desetiletích. Naopak, v mnoha případech to bylo právě rychlé zavádění povinné školní docházky, které vedlo k přetížení škol a učitelů. A tak dnes srovnávací testy ukazují, že toho, co se děti v rozvojových zemích ve škole naučí, není mnoho: 30 až 50 procent z nich je po čtyřech až šesti letech docházky stále negramotných. Přestože řada rozvojových programů si dala za cíl, aby v roce 2015 chodily do školy všechny děti na světě, nepovede se toho zřejmě dosáhnout. Podle prognóz se zřejmě k tomuto datu nepovede do škol poslat ani 90% dětí.
Příčiny nedostupnosti vzdělání v rozvojovém světě Školství v rozvojových zemích trpí dvěma problémy: omezeným přístupem občanů ke vzdělání a jeho nízkou kvalitou. Pod povrchem se ukrývají mnohé, hluboko zakořeněné a s chudobou spojené příčiny: Nedostatek škol a vybavení Cena vzdělání Zaměstnané děti Podvýživa, nemocnost, mentální a fyzické postižení Ozbrojené konflikty a špatná bezpečnostní situace Diskriminace chudších Nedostatek učitelů Špatné dělení investic K čemu je umět číst a psát? Vzdělání přináší společensky cenné hodnoty: Je jedním z nejlepších nástrojů ekonomů pro boj s chudobou. S rostoucí mírou vzdělání rostou příjmy, zrychluje se zavádění nových technologií, a tím i ekonomický růst. Vzdělání je také jedním z nejúčinnějších nástrojů zdravotníků. V neposlední řadě je vzdělání také účinným politickým nástrojem: posiluje politickou angažovanost a demokratické rozhodovací procesy.
Jakub S., Jiří
Celoživotní vzdělávání
Člověk se vzdělává po celý život. Už malé dítě se vzdělává, poznává svět,
učí se základním činnostem - mluvit, chodit, orientovat se v čase a v
prostoru atd.. V mateřské škole se učí děti spolupracovat, navazují první
mezilidské vztahy s vrstevníky, učí se nazpaměť básničky a říkanky. Na
základní škole se člověk učí gramotnosti – číst, psát a počítat. V dalších
předmětech se dozvídají o rostlinách, zvířatech, světě, dějinách a
podobně.Učitelé i rodiče učí děti dobrému chování. Objevuje se zájem o
určitý obor. Na střední škole se prohlubují vědomosti v určitém oboru, který
si podle svého zájmu člověk zvolí. Začíná také příprava na zaměstnání.
Případně na vysoké škole dochází k zdokonalení v oboru a dále k volbě
povolání podle svých schopností, znalostí a dovedlností.V zaměstnání se
člověk zaučí v praxi. Případně si může v této době doplnit klasifikaci. Do
konce života se vzděláváme různými formami jako jsou např. četba, kultura,
média, zkušenosti, lidské vztahy a jiné.
Eliška K., David, Veronika Po., Tomáš
Celoživotní vzdělávání
Vzděláváme se každý den, hlavně když ještě chodíme do školy. I když nás to otravuje, bez věcí, které se tam dozvíme, se v budoucnu neobejdeme. Ale i tak se každý obyčejný den dozvíme něco nového, i když do školy už nechodíme. Dozvíme se nové informace z televize, z knih, z toho, co slyšíme od přátel, naučíme se pracovat s novými věcmi a setkáme se s novými lidmi. Celoživotní vzdělávání může také souviset se vzděláním, které budeme potřebovat na celý život. V budoucnu to bude náplní naší práce. Každý by měl mít základní přehled o všem. Když někde něco uslyšíme, měli bychom vědět, o co se přibližně jedná. Dalším případem je také učitel, který se celý život zabývá vzděláním a vzdělává ostatní. V předmětech, které učí, by měl být aktuální. Předává své životní zkušenosti ostatním. Časem se sám učí, jak je nejlépe předat studentům a učí lépe. Taky mu pomáhá to, že sám student byl a díky tomu ví, jakým způsobem pobral informace z hodiny nejlépe nebo s čím měl sám problémy a studentům dokáže věci dobře vysvětlit. Ve škole se sám setkává s jinými učiteli, kteří učí jiné předměty, a může se dozvědět nové věci.
Anna a spol.