Stopa - 23.11.2013
Na dnešní ráno jsme se s Evou opět domluvily na společnou stopu před cvičením poslušnosti na Rybníčku. Po nevlídném počasí v uplynulých dnech to nebylo s hledáním vhodného terénu nijak jednoduché. Jedinou možností byla pokosená louka – všude jinde bychom se asi utopili v blátě. Eva již před časem našla vhodnou louku těsně před Bosonohami, tak jsme se tam spolu sešly již před osmou hodinou.
Dar byl na stopu už velice natěšený (a samozřejmě moc rád se pozdravil s kamarádkou Arwen). V týdnu jsme chodili skoro denně na trávník před dům, poslední stopa (včera) vypadala velice dobře, tak jsem tentokrát Evu požádala o drobný „experiment“ – a sice, aby mi Eva našlápla prvních 150 kroků zcela bez pamlsků, normálním krokem a dle propozic stopy na zkoušku ZM … 1 lom a po těch 150 krocích 1 předmět. Dál pak už nám stopu trošku „propamlskovala“ s dalšími čtyřmi lomy a třemi předměty. Na lomy jsme obě dávaly na přesné vyznačení polohy lomů naše osvědčené zahrádkářské cedulky.
Já jsem Evě šlápla pro Arwen trošku složitější stopu se 6 lomy a navíc obloukem, asi 15 pamlsky a 4 předměty. U 3. lomu jsem zapomněla dát cedulku, ale nechtěla jsem se v žádném případě po stopě vracet, tak jsem další lom (tentokrát dobře označený) dala již asi po 10 krocích – dle výcvikářů se tak blízko sebe nemají lomy dávat, že psi na ně nestačí reagovat, ale já dělávám Darovi takto lomy zcela běžně (před domem na úzkém pruhu trávníku to ani jinak nejde) a nemá s tím problém. Tak jsem věřila, že si s tím Arwen jistě poradí. A poslední dva lomy jsem opět udělala jen blízko sebe, to už ale bylo z nutnosti, abych se na závěr stopy nedostala příliš blízko k jejímu počátečnímu úseku.
Na stopu jsme vyrazili bezmála 25 minut po úvodním nášlapu. Dar jako obvykle táhl již před nášlapem, sotva jsem ho přiměla se na něm vteřinu zdržet, aby pořádně nasál sledovaný pach, a pak už jsme rychlým tempem sledovali stopu. Byla místy v trávě docela dobře vidět, tak jsem i bez pamlsků měla kontrolu, jak přesně ji Dar sleduje. Kupodivu šel dnes velmi přesně, přestože foukal lehký boční vítr, a po pár krocích mne docela táhl. Pustila jsem jej na celou délku vodítka, ale Dar byl tak zaujat sledováním stopy, že mne myslím vůbec nevnímal. U cedulky zastavil, pak dva pomalé kroky a zase se skoro rozběhl po stopě dál. Lom, který jsme právě nechali za sebou, byl vypracovaný opravdu velmi pěkně. Už jsem se začínala radovat, jak krásně si Dar poradil se stopou na ZM (samozřejmě když pominu, že místo mne stopu šlápla Eva), když jsem uviděla na stopě ležet předmět, který Dar minul zcela bez povšimnutí… Předmět jsem tedy sebrala a následovala Dara na stopě. Teď už to nebyl takový úprk – Dar zvolnil, aby si mohl v klidu vyňuchat a posbírat položené pamlsky. Další lomy byly opět v pořádku, jenže … zase přejitý další předmět! To už jsem Dara vrátila zpět, předmět mu ukázala a nechala ho u předmětu lehnout. Jako ten první předmět to byl kousek koberce (takový předmět na stopu nemám a Dar ho nezná, takže možná právě to bylo příčinou, že předmět přešel … a při stopě s Evou minulý týden a vlastně i poprvé také). Třetí předmět již byl Darem zalehnut, takže následovala má pochvala s odměnou, jenže pak si Dar vybral „svoji chvilku“. Nevím, co u stopy ucítil, ale bylo to pro něj natolik významné, že musel zvednout nohu a poznačit si trs trávy! To mi na stopě ještě neudělal (a také se to nesmí). Po mém rozčileném napomenutí se zase ke stopě vrátil a sledoval ji tak poctivě, že mi zalehnutím označil i cedulku na rožku lomu… Abych se o tom ujistila, vybídla jsem Dara, aby mi ukázal, co našel. Koukl na mne a odpověděl mi šťouchnutím čumáku do cedulky, takže to bylo zcela jasné… No, položený předmět to sice nebyl, ale podle Dara ano, tak mi nezbylo, než ho odměnit i za ten „předmět navíc“. Když jsem mu totiž na jaře řekla, že cedulka (popř. pamlsek) není předmět a neodměnila ji, tak mi Dar „pro jistotu“ přestal označovat předměty úplně. Dar byl spokojený. Pěkně prošel další úsek stopy i poslední lom, tak jsem si myslela, že stopu už v pohodě úspěšně dokončíme, když se mi Dar zastavil jen pár kroků před závěrečným předmětem a začal poslouchat, jak kdesi za kopcem střílejí. Musela jsem ho důrazně pobídnout povelem „stopa“, aby se věnoval, čemu má, a stopu dokončil. Předmět byl označen už skoro ukázkově, pěkně rovně a mezi předními packami, tak k „dokonalosti“ chybělo jen předpisové lehnutí bez mírného „vyvalení se na kýtu“.
Byla jsem s Darem velice spokojená, však jsem také chválila a odměnila, a Dar si pak užil trochu proběhnutí po louce s počicháním po stopách, kterým se předtím nemohl věnovat. Eva zatím, jak jsem viděla, již také skončila stopu, měli jsme ještě pár minut čas, tak jsme mohly nechat Dara s Arwen se společně trochu vydovádět.
Eva byla také se stopou celkem spokojená, i když ne úplně. První část stopy i oblouk šla Arwen krásně, ale pak se zřejmě těsně před tou mojí druhou „výsmyčkou“ (ty dva lomy těsně za sebou) ztratila při sledování nějaké zajímavější stopy, tak Eva v domnění, že jsem snad poslední předmět už nepoložila, ukončila stopu předčasně někde jinde. Aby Arwen končila úspěchem (nalezením předmětu), našlápla jí ještě krátkou „náhradní“ stopu. A když ji měly hotovou, našly ten poslední předmět… Škoda.
Po neděli už má mrznout, tak letos zřejmě budeme muset pomalu se stopami končit, ale jistě se nám podaří si ještě aspoň jednou společnou stopu zopakovat.
Evu jsem poprosila o ten kobercový předmět (je „z vlastních zdrojů“, tak ho Eva mohla postrádat) a doma jsem pak Dara s ním ještě krátce seznámila. Naším obvyklým způsobem: udělám před Darem pár šlápot po zahradě a položím na konec ten nový předmět. Pak pošlu Dara na "stopu". Pokud Dar předmět neoznačí sám, řeknu mu u něho "lehni" a "ukaž". Když to udělá, tak ho pochválím, pak předmět hodím o kousek dál a znovu, dokud si u něj nelehne sám a neťukne do něj (na otázku: "Co jsi našel") čumákem. Tenhle předmět Dar opravdu jako předmět nebral – musela jsem ho vybídnout k lehnutí a ukázání a pak ho před Dara hodit ještě dvakrát, než jej akceptoval a „ukázal“ sám.
Zítra si ještě vyběhneme na krátkou stopu před dům ověřit si, že Dar tenhle předmět už opravdu zná.