Stopa 24 a 25.7.2014
24.7.2014
Dnes jsme se po delší době opět sešli ke stopám s kamarádkou Evou. Eva přijela jen s Arwen, její starší fenka Eliška, máma Arwen, je březí a za nějaké dva týdny se čeká narození jejích štěňat, tak než Evu „postihnou“ mateřské povinnosti starostlivé chovatelky, chtěly jsme si ještě užít aspoň pár společných stop.
Jak jsme se spolu domluvily ve středu na cvičáku, našlápla jsem u nás na poli (po sklizené řepce) dvě podobné stopy, obě tvaru „R“ – jednu pro Dara, druhou, kratší, pro Arwen. Arwen také v posledních týdnech skoro nestopovala, tak ji Eva nechtěla příliš dlouhou či náročnou stopou nějak odradit. A aby se Arwen stopa hodně líbila, dala jsem jí na ni slušnou hrst pamlsků. Docela se mi to povedlo, Arwen šla stopu asi půl hodiny po nášlapu velmi ochotně a se zájmem, skutečně pěkně, půlka lomů byla naprosto přesná a krásně nosem obrýsovaná, všechny tři předměty označené přímo předpisově, jen bylo jaksi „navíc“ malé poškádlení paničky v blízkosti stop po zajíčcích…
Dar zatím čekal a na naši stopu jsme se vydali skoro hodinu po jejím nášlapu. Eva šla s námi, chtěla se podívat. Dar ji myslím hned na úvodním úseku trochu vyděsil svým hlemýždím tempem práce, než se zase trochu „rozčichal“ a zrychlil. Také on šel stopu celkem slušně, jako Arwen měl některé lomy zcela přesné, jiné naopak o trochu přejité, ale nejvíce mne mrzelo, že zase přešel 1 předmět (opět ten nový kobereček) a pak těsně před koncem stopy najednou odbočil jinam a zamotal se – přestože stopa měla jen kolem 600 kroků, vypadalo to na únavu (začínalo už být trochu tepleji) a ztrátu koncentrace. Škoda, úplně to pokazilo jinak vcelku dobrou stopu.
25.7.2014
Po té ne úplně povedené včerejší stopě jsem se ráno "vypružila" a již v 6 hodin vyrazila na stejné místo našlápnout další stopu. Rozhodla jsem se dát Darovi docela slušně "do těla" a tak dnešní stopa byla dlouhá kolem 1050 kroků.
Zvolila jsem ji vcelku obvyklého tvaru, jen poslední úsek (zpět k trasírce nášlapu) jsem dala dnes naopak jako úsek první. A některé úhly byly spíš trochu "levé" než pravé. Šla jsem opět od stejného místa jako včera, prakticky ve stopě, co měla Arwen (resp. jsem se na ni napojila asi po 50 krocích), první předmět byl po 80 krocích, první lom až skoro u silnice, ale otáčela jsem směrem k Moravanům. Na dlouhém úseku s celkovou délkou 300 kroků jsem po 100 krocích vložila obvyklé "U" s hloubkou 30 kroků, na jeho dlouhé straně (rovnoběžné s 2. úsekem - 100 kroků) jsem na prostředku dala 2. předmět. 3. úsek byl 205 kroků s 3. předmětem uprostřed, pak zpět na sloup a po 50 krocích "Z" se 2 ostrými úhly a závěrečný rovný úsek 230 kroků zpátky ke sloupu se 4. a pak 5. předmětem. Stopu jsem šlapala bezmála čtvrt hodiny, dala na ni pár Froliků, občas jsem se trochu víc bořila, takže stopa byla dobře vidět. Šli jsme ji s Darem vypracovat bez 5 minut po 2 hodinách. Dneska bylo velmi příjemně, aspoň když jsme vycházeli, pod mrakem, asi 19°C. Dar se jako obvykle těšil a odhalil i moji malou "zradu" na nášlapu, když jsem šla v pravém úhlu od příchozí stopy. Nejprve šel Dar stejně jako včera a v pondělí - lunochod, na spojených stopách si šel chvilku po jedné, chvilku po druhé, první lom byl přejitý s otočkou, pak se trochu rozešel a stopa byla vcelku dobrá. Půlka z pravoúhlých (tedy aspoň přibližně pravoúhlých) lomů byla velice pěkná, přesná, bez zastavení na lomu, prostě za chůze čumákem přesně obrýsované stopy, půlka s malým přejitím a jeden s malým hledáním. Asi největší problém s hledáním tentokrát udělaly dva z pamlsků na stopě. Oba ostré lomy byly tentokrát s kratším hledáním odchozí stopy, hlavně ten první, než Darovi došlo, že může být lom ostrý a stopu musí hledat směrem zpátky. Je pravda, že tyhle lomy jsem zrovna moc poctivě nepřešlápla, spíš jsem se jen otočila na špičce nohy. Závěrečný dlouhý úsek šel Dar krásně, jenže zase, jak mi to v tréninku dělá docela často, sotva 20m před koncem stopy si zalajdal, asi také obcházel větším obloukem zhuštěné trsy zbytků stonků řepky, a ztratil stopu. Motal se tam tak, že už jsem to nevydržela a zakřičela na něho, kde má stopu, ať pořádně hledá, a nakonec mu musela šlápotu ukázat... Ale to už toho měl Dar "plné tlapky", byl hodně viditelně unavený, takže možná to bylo i tím. Strašná škoda (opět!), ta stopa by jinak byla i přes těch pár chyb skutečně dobrá. Všechny předměty byly označené, jen na hned 1. jsem Dara opravovala, že lehl mírně zešikma, jinak všechny ostatní předměty zalehával přesně ve směru stopy a rovně (až na to obvyklé mírné navalení na kyčel), tradičně pomalý byl i náš čas - pracovali jsme rovných 30 minut. Ztrát času moc nebylo, na všechna hledání stopy dohromady tak nanejvýš minuta a půl, něco na předmětech, než jsem pochválila, pomazlila a nechala Dara pár vteřin vydechnout... Ale docela se "vyždímal", ani neměl chuť si dál čmuchat a po holubech, kteří zobali z pole jen nějakých 15m od nás, se pouze podíval. Takže zase musím Dara ocenit za tu jeho stopařskou pracovní morálku.
Zítra (sobota) bude mít Dar od stop odpočinkový den, uděláme si jen nějakou malou poslušnost popř. rukáv, a v neděli ráno bych ráda zase po čase zkusila stopu na vojtěšce u Bosonoh. Zřejmě i s Evou a Arwen.