Český teplokrevník
Jak plemeno vzniklo:
Český teplokrevník je nejrozšířenějším plemenem koní v České republice. Toto plemeno si našlo široké využití ve všech odvětvích sportu i práce.Chov teplokrevných koní v bývalé Československé republice převažoval nad chovem koní chladnokrevných. Základem chovu se stala zejména teplokrevná plemena z blízkých hřebčínů - Gildran, Furiosos a Nonius, na Slovensku i Shagia-arab, Dahoman a další. Nemalý podíl měl také původní polský Przeswit.Ke zvýšení mohutnosti a k zušlechtění teplokrevného chovu se do českých zemí koncem 19. století a v prvním období 20. století dováželi oldenburští a východofríští hřebci. Oldenburští koně byli oblíbeni jako koně všestranně užitkoví díky své mohutnosti, kostnatosti a současně také díky svému mírnějšímu temperamentu. O rozšířenosti a oblibě oldenburské krve v té době svědčí fakt, že do roku 1950 bylo v našem chovu zařazeno do plemenitby po čistokrevných oldenburských importech 257 hřebců. Linie založená anglonormanským hřebcem Norman 710 se stala nejlepší a nejoblíbenější. Rozšířila se přes jeho syna Rubica 952 a dále pak přes Rubicovy syny Ruthard 1255, Wittelsbacher 1525 a Waibel 438. Nejvýznamnější z těchto větví byla ta Ruthardova a z ní pocházel hřebec Bystrý (o: 658 Ehlert, m: Furioso IX-25), narozený v roce 1919. Bystrý působil v plemenitbě 19 let a stal se svými 11 syny a 35 vnuky zakladatelem nejrozšířenější oldenburské linie v chovu českého teplokrevníka. Tento hnědák na své potomstvo věrně přenášel pracovitost a tvrdost, ale i některé vady, jako například postoj předních končetin.
Povaha: Mírná a aktivní
Využití: parkur, drezúra, všestrannost, rekreace, zemědělství , a dokonce i voltiž
Výška: 165-170 centimetrů v kohoutku
Váha: Kolem 500 kilogramů
Zbarvení: běžně hnědáci a ryzáci, občas bělouši a plaváci, vzácně vraníci i albín (bílá barva světle modré rybí oko)