Linie Saklavi, rodina En Nasira db = LABAQUAN
Na úvod by se možná slušelo vysvětlit pojem LINIE a RODINA.
Linie je defakto posloupnost hřebců v rodokmenu. Bavíme se tedy o hřebčí linii. Pojem Rodina patří klisnám, tzn. pokud nějaká klisna patří k určité rodině, bude k ní patřit i její matka, babička, prababička a samozřejmě i všechny dcery a synové. Na začátku linie a rodiny je vždy nějaký zakladatel / zakladatelka (tj. hřebec nebo klisna), podle které jsou linie a rodiny pojmenovány.
Vzhledem k tomu, že v chovu Shagya-araba rozeznáváme celkem 11 hřebčích linií a 14 mateřských rodin, bylo by vyprávění na těchto stránkách zaprvé moc dlouhé (a asi i dost namáhavé na čtení) a zadruhé naprosto zbytečné . Příznivcům paní Luny bude bohatě stačit, když se doví něco o jejích kořenech, tj. o původu jejího shagya-arabského otce, Labaquana.
Linie Saklavi:
Linie Saklavi se rozvíjela na území Egypta. Zakladatelem byl hřebec Saklavi I, odchovaný beduínským kmenem Anazeh Ruala. Tento bělouš se narodil v roce 1886 a příslušel k rodině Saklawi Gidran. Do Evropy (konkrétně do Bábolny) byl v roce 1968 importován jeho potomek z páté generace - ryzák Ibn Galal. Do Čech se dostal v roce 1992 jeho syn, ryzák 415 Gallus. Tento plemeník již nepatřil mezi arabské plnokrevníky, ale vzhledem k vysokému podílu plnokrevné krve nepatřil ani mezi Shagya-araby. Jelikož ale jeho matka Fakira A-25 ex 129 Farag II příslušela k mezinárodně uznávané rodině v chovu Shagya-araba, byl hřebec Gallus v chovu akceptován.
Od roku 1997 působí v ČR v chovu hřebec 673 Saklavi I-CZ Galán. Narodil se v roce 1994 v Cehnicích. Jeho matkou byla vynikající topolčianská klisna, hnědka 247 Gazal I-2.
673 Saklavi I - CZ Galán
Rodina 14 - En Nasira:
Zakladatelkou této rodiny byla bělka 12 En Nasira db, narozená v roce 1899 v Sýrii, později importovaná do Jugoslávie. Z Jugoslávie do Radovce byla převezena její dcera, 146 En Nasira VI. Její otec, 19 Shagya - X byl v chovu velmi úspěšný, za 10 let svého působení zanechal v Radovci 107 hříbat.
Další důležitou klisnou byla topolčianská LUNA SČ-685 ex Siglavy Bagdady-35. Tuto klisnu zakoupil státní statek Bílina-Svinčice. Celkem dala 4 hříbata - 4 kobylky. 2 s plnokrevným arabem 283 Sultán a 2 klisny s shagya hřebcem Rasim I-2 (Linda, Luneta). Hřebec Rasim I-2 působil od roku 1975 - 1979 na státním statku Bílina ve Svinčicích. V roce 1979 byl z chovu vyřazen pro špatný charakter. Linda dala pouze jediné hříbě - hřebečka a v roce 1998 byla z chovu taktéž vyřazena. Jedinou pokračovatelkou v rodině En Nasira na území ČR se tedy stala klisna VČ 921 Luneta. Měla celkem 7 hříbat, 3 kobyly (jedna zemřela jako hříbě) a 4 hřebce ( z toho jednoho uchovněného syna - 2452 Shagya II-CZ Rasim. Ten je velice úspěšný především v drezurním obdélníku - obtížnost "T" ). V chovu dále působí i jeho syn, 751 Shagya IV- CZ Wanad, který je uchovněn i pro PK ČT a CS.
Klisna Luneta prošla mnoha rukama, podepsali se na ní i handlíři a velmi svérázné "napravování" její aristokratické povahy. Jistý díl na její povaze měla i genetika - Luneta rozhodně nebyla jednoduchá klisna a někteří členové svazu na ní vzpomínají ne příliš lichotivě ( cituji doslova "Luneta byla ultra svině všude tím známá"). Po smrti své kobylky si další hříbě - právě Labaquana - hlídala velmi zuřivě, vůči lidem až agresivně. Zemřela v roce 2005 ve věku krásných 24 let.
VČ 921 Luneta
Poslední syn klisny Lunety byl právě Labaquan SK 1/18/SH. Je velká škoda, že nebyl nikdy uchovněn. Přesto, že je rodina En Nasira v ČR téměř vzácná (jen 2 pokračovatelky rodiny), měl Labaquan smůlu. V době atestace prý nebyl v takové kondici, jak si představitelé svazu představovali. A přesto, že pan Dlabola prý tuto krev prosazoval, Labaquan neprošel. Nic to však nemění na tom, že svou krev předal dál......a paní Luna je tak vlastně částečně jednou z rodiny.
Labaquan SK 1/18/SH
(Sice teda jako "pojď na mě z boku a přes tepláky" - protože je to rodina z otcovy strany, ale proč nežít v pocitu, že Luna je vyjímečná? ......stejně, jako byla její jmenovkyně - prabába, ......... jediná v ČR.)
S laskavým svolením jsou fota Labaquanovy rodiny zapůjčeny od paní Pöschelové. Děkuji.
Zdroj:
Plemenná kniha čistokrevných koní Shagya-arab Česká republika - svazek I a II, autor Otto Dlabola.
www.ravissantlunette.estranky.cz
www.shagyaarab.com