Výtvarně - keramický kroužek "MRŇATA"

Když jsem si tuto akci vymyslela, říkala jsem si, že možná nikdo ani nepřijde - třeba to nikoho nebude bavit. I můj manžel byl ze začátku dost skeptický, ale zná mě a ví, že nemá cenu mi nic rozmlouvat a tak mě nechal, ať si to zkusím. Sepsala jsem tedy "listing" - jakousi pozvánku na akci, vymyslela šablonu ještěrky a čekala, jestli to někoho vůbec osloví. Říkala jsem si, že kdyby se prihlásilo 20 lidí, abychom zaplnili dílnu, že by to bylo fajn ...

Dvacet lidí na zaplnění dílny bylo přihlášeno během chvilky. Byla jsem tedy spokojená. Během dalších několika hodin se přihlásili další zájemci, takže už jsme měli dílnu zaplněnou asi 2x. Byla jsem příjemně překvapena reakcemi, všichni byli z nápadu výroby keramické ještěrky nadšeni a já byla pyšná na svůj nápad a nadšená ze zájmu. Postupně se přihlašovali lidé z blízkého, ale i hodně vzdálenějšího okolí, například z Rožmitálu a z Prahy. Moje nadšení se postupně začalo měnit v hrůzu, kam ty nadšence všechny poskládám a začala vymýšlet plán na střídání v dílně. Teď, s odstupem času a po akci zpětně vidím, že to byla pěkná blbost. Plánovaných 20 minut na ještěrku se v reálu změnilo třeba i na hodinu a půl poctivé a precizní keramické práce na jedné ještěrce :o)))) Takže dílna by byla skutečný propadák.

Ještě, že manžela napadla možnost si pronajmout od města jejich "zasedací místnost". Sice jsme museli zvýšit "ještěrkovné" o 10,- Kč, abychom z toho zaplatili nájem, ale počet míst na výrobu se nám více než ztrojnásobil. Nakonec se přihlísilo 61 teamů, celkem 130 lidí a já měla obrovskou radost, že můj nápad měl takovou odezvu.

Den před eventem jsme se jali provádět přípravy. Zabralo nám to celé odpoledne. Rovnali jsme stoly a obalovali je igelitem, přenášeli z dílny keramickou hlínu, bedny, sádrokartony  a ostatní potřeby, hodinu jsem rozdělávala glazury, aby bylo pro všechny dost ... 

V neděli nastal den "D". Hned po obědě jsme se vydali na místo, dodělali zbytek příprav, vyrobili logbook z keramické hlíny, aby příchozí měli kam evidovat svoji účast, uvařili čaj a kávu a čekali na první příchozí. Ač event začínal až ve dvě hodiny, první keramik dorazil už v půl druhé. Dostal hlínu, pokyny a začal hned vyrábět, protože jsme tušili, že jeho místo bude ještě potřeba. Poté dorazili další dva a pak jsem ztratila přehled. Michal vyřizoval administrativu a u mě najednou stála dlouhatánská fronta hlínychtivých lidiček. Nakonec mi musela s vydáváním pomoci Tinka, protože někdo chtěl světlou, někdo tmavou a já si chodila jenom mýt ruce. Tak jsme vydávaly každá jednu a šlo to jako po drátku. Za chvilku si nebylo kam sednout, ale výtvarníci se způsobně vystřídali, když bylo potřeba a snad jsme "obsloužili" všechny. 

Výsledkem je narvaný logbook, který bohužel nemohl být větší, protože by se nevešel do pece na výpal a 56 nádherných ještěrek - co ještěrka, to originál, některé téměř profesionálně vyvedené. Mám z nich velikou radost a navíc jsou pro mě velikou inspirací pro další tvoření.

Vypadá to, že po domluvě s "keramiky" uspořádáme další setkání, tentokrát bychom vyrobili ještěrku smaltovanou - šperk na krk - a při té příležitosti by si odnesli i svoje keramické ještěrky už po výpalu.