GNU a např. DRUPAL
cituji z: http://www.drupal.cz/
Proč byste měli používat Drupal, třeba pro svůj eshop
Vložil/a Bobík, 22 Březen, 2013 - 11:57
V tomto článku bych rád upozornil na temná zákoutí proprietárních řešení pro eshop a vyzdvihnul použití open source platformy, kterou používají statisíce profesionálů na velké spoustě často i vysoce exponovaných projektů. Budu zde obhajovat použití Drupalu, ale tyto argumenty se dají vztáhnout i na jiné celosvětově úspěšné profesionální platformy.
http://www.lideazeme.cz/clanek/draha-mezi-gulagy
http://www.lideazeme.cz/clanek/pribeh-pinioveho-orisku
VISK -- Jinonické informační pondělky
Václav Jansa - Svět svobodného softwaru | |
Presentace k přednášce ze dne 15. října 2012. | |
přiložené soubory | |
PDF
|
ZAJÍMAVÝ PORTÁL ČÍTÁRNY:
=======================
cituji z ---- http://www.citarny.cz
AktuálněAktuální informaceVzdělání a souvislostiSouvislosti
A+AA-
KNIHY V ROCE 2015 S 10% DPH. VLK SE NAŽRAL A KOZA ZŮSTALA CELÁ
06. 01. 2015 Napsal Mik Herman Published in Souvislosti
fuka knihy
Ve sněmovně se 24.9. 2014 rozhodlo i o snížení DPH pro knihy. Sazba od 1.1.2015 je 10 procent.
Do roku 2015 existovala v ČR na různé typy knih základní sazba 21 procent a snížená 15 procent, kterou od 6. listopadu 2011 přes velký protest zavedly ODS a TOP09 (Petici tenkrát podepsalo přes 160 tisíc lidí) Dokonce i v roce 2014 proti snížení nejvíc v parlamnetu protestovaly ODS a TOP09. Původní návrh byl od roku 2012 zvýšit DPH knih na 14 procent a od roku 2013 na 17,5 procenta.
O kolik bude tedy levnější kniha, která například stála 300Kč + 15% DPH?
Bystrý čtenář se může jen smát. Za prvé sleva 5% z této ceny nestačí ani na jedno kafe a za druhé dlouhodobé zvýšení cen nakladatelé využijí a ochota jít s cenou dolů bude minimální. Nesmíme ale zapomenout, že nejvíc na knihách vydělává distribuce, která si bere až 50% z konečné ceny knihy.
A co eknihy a audioknihy?
Opět smích. Zůstává 21% DPH. Zvýšení DPH na eknihy (21%) způsobilo, že jeden z největších českých distributorů elektronických knih Palmknihy.cz oznámil, že začíná prodávat e-knihy přes nově založenou firmu Palmbooks se sídlem v Lucembursku.
V EU pohybuje průměrná daň na papírové knihy kolem 7,5% s tím, že 0% daň je ve Velké Británii, Irsku, Norsku, Chorvatsku.
V Lucembursku je 3% daň i na eknihy, Itálie a Španělsko 4%. Francie má stejnou daň pro normální i eknihy, 5,5%. Nejvyšší 20% daň na knihy má Bulharsko, Albánie, Ukrajina a Dánsko, které má 25%.
CITÁTY – VZDĚLÁVÁNÍ
Je velmi vážnou chybou domnívat se, že radost z pochopení a zkoumání může být prosazována prostředky, jako je nátlak nebo pocit povinnosti.
Albert Einstein
http://www.citarny.cz/index.php/aktualne/aktualne-knihy-literatura-vzdelavani/4348-moje-cetina
http://www.citarny.cz/index.php/media-a-knihy/audioknihy
AUDIOKNIHY
Tagged under
audioknihy
Seznam článků v kategorii...
Urfaust, Goethův slavný příběh Fausta jako rozhlasová audiokniha s Cupákem
Skála. Po bestselleru skvělě namluvená audiokniha Petera Maye
Zvonokosy. Humorná audio kronika maloměstečka budující veřejný záchodek
Život na nitích Heleny Štáchové. Poutavá biografická audiokniha se Spejblem, Hurvínkem a Máničkou
Capotův světový bestseller Snídaně u Tiffanyho. Kniha, audiokniha, film
Italské prázdniny s Janem Werichem
Balzakův Otec Goriot. Falešná morálka vítězí po staletí
Král ve žlutém hávu. Audiokniha krále detektivek Raymonda Chandlera
Audiokniha Ucho, podle legendárního scénáře Jana Procházky a filmu Karla Kachyni
Nevinný Iana McEwana v rozhlasové dramatizaci
Klabzubova jedenáctka na audiu s Karlem Högerem
Audio. Larsson a Milénium 3 – pro Lisbeth je pomsta největší motivací
Audiokniha Rybí krev ve vynikajícím podání Dany Černé
Audioknihy o Malém princi, lásce, o podobenství
Nestárnoucí Tom Sawyer a Huckleberry Finn na mp3
Svědkyně ohně a Hypnotizér – audio s nečekaným rozuzlením
Hrabalovu Jarmilku načetl velmi dobře Oldřich Kaiser
Přítelkyně z domu smutku - audiokniha s vynikající Janou Štěpánkovou
Rudišova Národní třída - audiokniha
Audiokniha Zeptej se táty Jana Balabána, román silných emocí
CITÁTY – VZDĚLÁVÁNÍ
Byl to myslím Aristoteles, který definoval člověka jako politické zvíře. Myšlenka je to náramně moudrá. Není jen docela jasno, mínil-li Aristoteles, že člověk je podivné zvíře, které dělá politiku, nebo že člověk, který dělá politiku je s odpuštěním zvíře. Obojí výklad má něco do sebe.
Karel Čapek, Lidové noviny 24.12.1922
http://www.citarny.cz/index.php/nove-knihy/knihy-dospeli/beletrie/4894-zamjatin-my
http://www.citarny.cz/index.php/nove-knihy/knihy-dospeli/knihy-a-duchovni-cesta/3686-dusek-zeme-brzakova
http://www.citarny.cz/index.php/knihy-lide/vzdelavani-a-souvislosti/souvislosti/5346-jaroslav-dusek-rozhovor-toltekove
http://www.citarny.cz/index.php/knihy-lide
http://www.citarny.cz/index.php/knihy-lide/vzdelavani-a-souvislosti/historie-knihy/4390-jensky-kodex
http://www.citarny.cz/index.php/media-a-knihy/internet/4661-open-access-manifesto-cz
OPEN ACCESS MANIFESTO: PODPORUJTE VOLNÉ SDÍLENÍ INFORMACÍ
14. 09. 2014 Napsal Michal Matusek Published in Internet
open source logoInformace jsou moc. Ale ruku v ruce s mocí jdou i ti, kteří ji chtějí mít jen sami pro sebe. Veškeré světové vědecké a kulturní dědictví vydávané po staletí v knihách a vědeckých časopisech je stále častěji digitalizováno a uzamykáno několika soukromými korporacemi. Chcete si přečíst články popisující nejslavnější výsledky vědeckého bádání? Pak budete muset poslat závratné částky vydavatelům jako Reed Elsevier.
Jsou tu tací, kteří usilují o změnu. Hnutí Open Access statečně bojovalo, aby vědci místo převádění svých autorských práv na vydavatele vyžadovali zveřejňování svých děl na Internetu za podmínek, které je zpřístupní každému. Ale i v nejlepším případě to bude mít efekt pouze u děl vydaných v budoucnu. Vše vydané až doteď by bylo ztraceno.
To je příliš vysoká cena. Nutit akademiky, aby platili za četbu děl svých kolegů? Skenovat celé knihovny, ale dovolit jen lidem od Googlu si v nich číst? Nabízet vědecké články lidem z elitních univerzit vyspělého světa, ale ne už dětem v rozvojových zemích? To je skandální a nepřijatelné.
„Souhlasím,“ říkají mnozí, „ale co můžeme dělat? Společnosti vlastí autorská práva, na zpoplatnění přístupu vydělávají ohromné množství peněz a všechno je to naprosto legální – nemůžeme jim v tom nijak zabránit.“ Něco však dělat můžeme, něco, co už někteří dělají: můžeme proti tomu bojovat.
Vy, kdo máte přístup k těmto zdrojům – studenti, knihovníci, vědci – vám bylo uděleno privilegium. Můžete si pochutnat na této hostině vědění, zatímco zbytek světa stojí před zamčenými dveřmi. Jenže si toto privilegium nemusíte – morálně vzato vlastně ani nesmíte – nechat sami pro sebe. Máte povinnost sdílet je se světem. A můžete: vyměňovat si hesla s kolegy, na požádání stahovat pro přátele.
Mezitím vy, jimž byl znemožněn přístup, nestojíte nečinně opodál. Plížíte se dírami a přelézáte ploty, osvobozujete informace uzamčené nakladateli a sdílíte je se svými přáteli.
Ale to vše probíhá ve tmě, v utajení. Je to nazýváno krádeží či pirátstvím, jako by sdílení vědomostního bohatství bylo morálním ekvivalentem vyplenění lodi a povraždění její posádky. Jenže sdílení není nemorální – je to morální imperativ. Jen lidé zaslepení chamtivostí by odmítli dovolit kamarádovi udělat si kopii.
Velké společnosti jsou, samozřejmě, chamtivostí zaslepeny. Zákony, podle nichž fungují, to vyžadují – jejich akcionáři by protestovali, kdyby tomu bylo jinak. A podplacení politici je podporují, schvalují zákony, které jim dávají výhradní moc rozhodovat, kdo smí vytvářet kopie.
Dodržováním nespravedlivých zákonů nelze dosáhnout spravedlnosti. Je čas vystoupit na světlo a v nejlepší tradici občanské neposlušnosti, oznámit náš odpor proti této soukromé krádeži veřejné kultury.
Musíme vzít informace, ať už jsou uložené kdekoli, zkopírovat je a sdílet se světem. Musíme vzít díla nepodléhající kopírovacímu monopolu a přidat je do archivu. Musíme skoupit tajné databáze a dát je na web. Musíme stáhnout vědecké žurnály a nahrát je na sdílecí sítě. Musíme bojovat za Guerilla Open Access.
Bude-li nás po celém světě dost, nevyjádříme tím jen silný odpor proti privatizaci vědomostí – pošleme ji tím do propadliště dějin.
Sdílejte tuto informaci!
Aaron Swartz
zdroj
Červenec 2008, Eremo, Itálie
http://www.citarny.cz/index.php/media-a-knihy/internet/3233-muzeum-poita-od-drnych-titk-k-ekniham