The venus project - Budoucnost
Když máme na mysli udržitelnost, většinou se nám vybaví stálost, dlouhověkost a respekt k životnímu prostředí. Obecně je trvale udržitelná činnost taková, která bere v úvahu i budoucí prosperitu. To se nevztahuje pouze na fyzický, materiální svět, ale platí rovněž pro myšlení, přesvědčení, lidské jednání a společnost jako celek.
Neudržitelná činnost je taková činnost, která má nevyvážený negativní efekt, který v průběhu času nepříznivě působí na člověka, společnost a/nebo prostředí. Typickým příkladem je naše současné používání ropy jako energetického média. To lze považovat za neudržitelné, vzhledem ke skutečnosti, že ropa je prakticky neobnovitelná a její spalování poškozuje životní prostředí. Jakákoliv praxe, která způsobuje nevratné vyčerpávání přírodních zdrojů nebo dlouhodobé znečištění životního prostředí, je praxe neudržitelná.
Stejně tak pokud určitá společnost při výrobě produkuje velké množství odpadních látek, které znečišťují životní prostředí, může to být rovněž považováno za neudržitelnou činnost, bez ohledu na to, co je vyráběno.
Podobně pokud nejsou materiály nebo výrobní postupy použité při výrobě určitého výrobku nejvyšší možné kvality, velmi často je podstatně narušena celistvost daného výrobku, což v konečném důsledku vede k většímu plýtvání se zdroji a tvorbě odpadu, když potom výrobek selže nebo zastará. V našem současném, na zisku založeném, systému je téměř vše vyrobeno se zabudovanou slabinou, kvůli nutnosti soutěžit o podíl na trhu. Jinak řečeno, jestliže dvě společnosti soutěží ve výrobě určité věci, obě se musí chovat strategicky a při volbě materiálu a designu často sleví z kvality na úkor cenové dostupnosti. Výsledkem je produkt, který selže mnohem rychleji než by selhal produkt, kterému by se dostalo nejlepšího designu a komponentů z nejkvalitnějších materiálů.
V našem systému se tak neděje ze dvou důvodů. Zaprvé - pokud by výrobce používal nejlepší možný design a nejlepší známé materiály, měl by pravděpodobně mnohem větší výrobní náklady a nejspíš by ztratil konkurenceschopnost. Zadruhé - kdyby produkty byly vyráběny tak, aby vydržely po dlouhé časové období, lidé by je nemuseli tak často a opakovaně nahrazovat, modernizovat a opravovat. Ztratila by se tak velká část tržeb a pracovních míst v rozsáhlých průmyslových odvětvích, což by v konečném důsledku zpomalilo ekonomiku.
Toto je samozřejmě v rozporu s definicí udržitelnosti, protože tato základní neefektivita, která je zakotvena v ekonomickém systému, v konečném důsledku produkuje nadbytečné množství výrobků, odpadu a znečištění.
A tímto se dostáváme k neudržitelným ideologiím.
Neudržitelná ideologie je taková ideologie, která svojí podstatou vede jednotlivce nebo skupinu lidí k neudržitelným praktikám. Například používání nekvalitních materiálů výrobcem, při souběžné produkci nepřiměřeného množství odpadu, je důsledkem působení větší síly, známé pod pojmem peněžní (monetární) systém nebo také systém založený na zisku. V takovém systému neexistuje žádná odměna za udržitelnost, protože struktura tohoto systému se zakládá na konkurenci a neustálé spotřebě. V takových podmínkách je udržitelnost vždy podřazená zisku, protože zajištění zisku je pro přežití společností nutností. Zisk částečně závisí na redukci nákladů a zvyšování příjmů a proto neudržitelné praktiky existují ve všech průmyslových odvětvích a jsou důsledkem morální trhliny ve vlastní ideologii peněžního systému.
Na teoretické úrovni by většina z nás souhlasila s tím, že nadbytek zdrojů, společně s produkty, které jsou vyrobeny z trvanlivých materiálů při zachování maximální udržitelnosti a efektivity, představují správný přístup. Nicméně takový přístup není v našem současném, celosvětově používaném peněžním systému nijak odměňován. Tím, co je odměňováno, je „nedostatek“. Nedostatek a plánované zastarávání jsou odměňovány v krátkém období pro svoji schopnost vytvářet zisk z obratu a schopnost vytvořit více pracovních míst. Bohužel tato krátkodobá odměna je příčinou dlouhodobé destrukce.
Systém svobodného trhu, společně se všemi dalšími ideologiemi jakými jsou komunismus, socialismus a fašismus, jsou neudržitelnými ideologiemi, protože mají neodmyslitelný sklon k zneužívání společnosti a životního prostředí. Jinými slovy řečeno, svět, kde lidé vzájemně soupeří o práci, zdroje a přežití je ve své podstatě neudržitelný, protože lidé postrádají svědomí vůči svému vnějšímu, společnému prostředí.
Komentáře
Přehled komentářů
Úžasný článek, děkuji. Použil jsem ho jako argument v diskuzi na Facebooku se zastánci tržního hospodářství. Sám jsem zastáncem RBE, nicméně vím, že má své mezery (např. nebezpečí skokového a neudržitelného růstu populace.) Kde je tady tlačítko "subscribe" ? :)
Děkuji
(Tomas Herink, 19. 4. 2012 18:13)