pohled do vlastních očí
Ve čtvrtek jsem psal ve škole slohovou práci na téma "Pohled do vlastních očí". Dovedlo mě to k zamyšlení nad životem, společností a mnou samým. Zkusím se o to s vámi podělit, třeba vás to bude zajímat :)
Jak vypadám tady není důležité tak jenom ve stručnosti: malá sportovní postava, hnědé vlasy, modrošedé oči, velký nos a tvář plná akné... Prostě normální kluk. O svůj vzhled nijak zvlášť nedbám, chodím v oblečení podle nálady, ale převažují u mě tmavé barvy, v nich se cítím nejlíp.
Vnitřní charakteristika už je zajímavější, ale stejně není pro vás nijak zvlášť zajímavá. Sám v sobě se pořádně nevyznám, ale řekl bych, že u mě převažují vlastnosti ctižádost a soupeřivost. Vždy se vybírám ty nejlepší, co znám, v jedntlivých oborech a těm se vyrovnávám a snažím se je předběhnout. Někdy to je napytel, to je pravda, ale táhne mě to hodně dopředu... Dál už jen vyjmenuju kladné a záporné vlastnosti, abych to trošku zestručnil. Takže ty dobré: chytrost, obětavost, solidárnost, vytrvalost. A ty špatné: tvrdohlavost, docela často lžu(když věřím, že mi to usnadní život) a výbušnost (docela hodně věcí mě dost naštve a to je pak hukot :D)
Pak jsem pokračoval zamyšlením nad mými přáteli. Mám jich celkem dost. (I když to často se mnou nemají jednoduché.) A věřím jim, docela hodně jsem se před pár lety spálil, takže jsem docela opatrnej v jejich výběru. Snažím se vybírat zajímavé a často tiché typy. Takoví bouřliváci, co pořád jen tvrdí jak sou strašně cool nemam moc rád. Řeší si jen koplexy svých neúspěchů a snaží se na sebe uměle strhnout pozornost. Často se jim nedá věřit, neváhají vás totiž potopit, když se tak sami můžou dostat na chvilku do středu pozornosti. Dnešní společnost se snaží vytvořit maximum bouřliváků, protože je viděj jako ty nej, ale to samozřejmě není pravda. Společnost je prostě primitivní, změnit to je složité, ale naše životy a naše okolí změnit můžeme, proto se obklopuji dobrými lidmi, měním svou společnost!!!
Podovná kritéria se snažím aplikovat i na výběr přítelkyně. Je sice těžké, takové slečny najít, ale stojí to za to. (A já to štěstí mám :D)
Nakonec jsem sepsal své koníčky, ale ty jsou pro vás úplně jalový. Jen zmíním: programování(jsem profík :) ) a míčové sporty.
Když se nad svým životem zamyslím, tak jsem velice spokojený. Mám obdiv svých přátel, úspěchy v práci i ve škole, lásku své přítelkyně a uznání rodiny. Co víc si 17-letý kluk může přát?