Posvátný strom básníků
V dávnověku se k výrobě harf používalo dřevo z vrby. Vrba byla posvátným Stromem básníků. Básník usedl do vykotlané vrby a čekal až báseň dozraje. Jemné vrbové větve připomínají struny harfy, jež je básníkovi obživou i vězením, neboť básník se musí toulat světem po cestách necestách, aby si vydělával na živobytí.
V jednom starém příběhu se vypráví, že leinsterský král ukrýval pod dlouhými vlasy oslí uši. Jeden mladý muž dostal za úkol krále ostříhat a královo tajemství přitom odhalil. Musel odpřisáhnout, že nikomu nevyzradí, co viděl, jinak bude krutým způsobem popraven. Aby ulevil palčivému nutkání někomu se svěřit, pošeptal ono tajemství vrbě. Jednoho dne vrbu setli a vyrobili z ní harfu pro královského harfistu. Když usedl před králem a začal mu na novou harfu hrát, harfa spustila: „Král má oslí uši!“ V tomto příběhu je ukryto mystérium všech básníků. Vyjádřeno slovy toto mystérium říká, že pravda vždy vyjde najevo. Z úst básníků totiž nic jiného než pravda nemůže vzejít.