Zmínky o těžbě železné rudy v Letovicích a Střebětíně
….Další součástí blanenských železáren v roce 1855 byla Starohraběcí huť, která ležela ve vzdálenosti čtvrt míle od blanenského nádraží na pravém břehu říčky Punkvy…..
str.99
….Vsázka do vysoké pece obsahovala směsku o 28 dílech železné rudy z Rudic, 8 dílech z Vrátkova, 22 dílech ze Zbýšova, 34 dílech z Letovic a 8 dílech z Bořitova, k níž se přidávalo 23 dílů vápence, který se těžil v bezprostřední blízkosti železáren….
str.100
blanenská koksová pec byla postavena na místě staré válcovny…..protože v roce 1856 mělo dojít na železnici k výměně starých kolejnic za nové, žádalo v listopadu ředitelství, aby tyto staré kolejnice byly zachovány a aby jich bylo povoleno používat k dovozu materiálových zásob k vysoké peci v Klamově huti. Ředitelství totiž předpokládalo, že roční potřeba pro novou vysokou pec bude činit 250 000 vídeňských centů kamenného uhlí a koksu z Ostravy, 56 000 vídeňských centů železné rudy z Letovic….
……Tak např. v roce 1855 bylo dopraveno 54 614 vídeňských centů (30 584 q) zboží z Blanska do Brna,…bylo dopraveno 69 120 vídeňských centů (38 707 q) železných rud z Letovic
str. 105
…V roce 1857 se těžila železná ruda na katastrech obcí Letovice, Jedovnice, Němčice, Olomučany, Petrovice, Rudice, Spešov, Smržov, Střebětín, Vratíkov, Deštná, Žerůtky, a mnoho dalších obcí položených na severní Moravě.
str. 106
Podle zprávy z roku 1850 se používalo ve vysokých pecích patřících Hugo Karlovi ze Salmu limonitů, magnetitů a hlinitých železitých rud o průměrném obsahu 30 % železa.
Podrobný seznam všech důlních nalezišť v jeho majetku máme k dispozici v dobrovolném ocenění podniku dokončeném v roce 1855. Tehdy se těžily železné rudy na katastrech následujících obcí:
Střebětín a Slatinka. Zde byla v provozu důlní dílna Boží požehnání těžené od roku 1838, Leopoldina od roku 1838, Jan Nepomucký od roku 1839, Barbora čis. III od roku 1847, Medard od roku 1847, Barbora čís. IV, Boží požehnání čís. I a II od roku 1850, Leopoldina čís. II od roku 1850, Barbora čís. V od roku 1851 a Leopoldina čís. III od roku 1851.
Letovice. Důl Barbora číslo I byl propůjčen v roce 1848, Barbora čís. II v roce 1847.
Dolní Smržov. Šachty Hugo I a III byly propůjčeny k užívání v roce 1847, Hugo čís. V v roce 1851.
Smržov. Nijak zvlášť nepojmenovaný důl na katastru této obce patřil k nejstarším a byl těžen od roku 11810, důl Ignác byl propůjčen v roce 1847.
Dešná (snad Deštná). Důl zvaný Fani byl těžen od roku 1845.
………… a další.
Tato železorudná ložiska byla takového rozsahu, že provoz železáren byl zajištěn na dlouhá léta dopředu. Do vysokých pecí se však obvykle nesázel jen jeden druh rudy, ale tvořila se směska rozličných železných rud, tak např. do vysoké pece v Mariánské huti se v roce 1855 sázela směska složená z z 30% rudických, 40% letovických, 10% spešovských, 10 % vratíkovských a 10 % bořitovských rud, k nimž se přidávalo 30% vápence. Ve vysoké peci Starohraběcí huti se používalo směsky poněkud jiného složení, bylo v ní 28 dílů rudických, 8 dílů vratíkovských, 22 dílů spešovských, 34 dílů letovických a 8 dílů bořitovských železných rud, do směsky se přidávalo 23 dílů vápence.
str. 113
V roce 1859 byla opuštěna důlní díla v Lysicích a ve Vratíkově, která byla z největší části vyčerpána, ale zejména letovické doly nahrazovaly tento úbytek v plné míře.
str. 165
Z první poloviny šedesátých let 19. Století máme k dispozici výrobní výkaz vysoké pece v Mariánské huti za duben až květen 1864. Podle tohoto výkazu bylo vyrobeno ve vysoké peci celkem 2 695,17 vídeňského centu (15 093 q) surového železa, z čehož bylo 791,44 vídeňských centů (443,2 q) litiny odlévané přímo z vysoké pece. Výrobní náklady na jeden vídeňský cent surového železa činily 2 zlaté 97 krejcarů rakouské měny, na jeden vídeňský cent litiny odlévané přímo z vysoké pece 4 zlaté 83 krejcarů a litiny odlévané z kuploven na 6 zlatých 83 krejcarů. K výrobě se používalo železných rud těžených u Letovic a u Bořitova.
str. 174
V lednu roku 1872 se těžila železná ruda pro potřeby salmovských železáren u Rudic, kde byla největší naleziště a kde bylo vytěženo v prvních lednových týdnech 5 208 mír rudy, dále pak u Olomučan, Habrůvky, Bořitova, Němčic, Letovic, na severní Moravě pak u Květína, Zadního Újezda a Medlova, celkem bylo vytěženo 14 076 mír železných rud.
str. 177
str. 178
železná ruda v Rudicích
|
42,3 krejcaru
|
železná ruda v Letovicích
|
42,3 krejcaru
|
surové železo v Mariánské huti
|
4 zlaté 93,5 krejcaru
|
surové železo ve Starohraběcí huti
|
4 zlaté 91,6 krejcaru
|
litina z vysoké pece v Mariánské huti
|
10 zlatých 55,9 krejcaru
|
|
|
|
|
|
|
Miloš Kreps: Dějiny blanenských železáren 1. Brno 1978