Odhad věku srnčí zvěře
Máme za sebou odlov srnců a nutno konstatovat, že se nám povedl. Všichni ulovení srnci jsou sloveni v souladu s pravidly průběrného odstřelu a s jejich trofejemi se můžeme před mysliveckou veřejností pochlubit. Bohužel, tak jak to v životě bývá, všichni uhynulí srnci( 3x úhyn na silnici po střetu s motorovými vozidly), řečeno mysliveckou mluvou, jsou červení! Pro další chov srnčí zvěře v naší honitbě je to opravdu velká škoda. A nyní co mám na srdci.
Stáří ulovených srnců lze s velkou přesností určit podle obrusu zubů ve spodní čelisti, toto je také důvod proč se na chovatelské přehlídky předkládají trofeje parohaté spárkaré zvěře i se spodní čelistí! I v tomto případě však můžeme narazit na různé nejasnosti a nesrovnalosti. Docela často totiž zuby v každé polovině spodní čelisti vykazují různý stupeň obroušení. Vysvětlení je docela prosté, srnčí zvěř je přežvýkavá a z tohoto důvodu dochází, zejména u starších kusů, k rozdílnému obrusu zubů v každé polovině spodní čelisti. Srnčí zvěř má během dne 8 - 12 pastevních period a mezi nimi přijatou potravu přežvýkává. Při přežvýkávání do sebe obě čelisti nezapadají kolmo, spodní čelist bývá proti horní vždy nějaký ten stupeň mimo osu. V horní čelisti má srnčí zvěř pouze stoličky, řezáky NE! V jednom ze 100 tisíc případů se mohou v horní čelisti objevit zakrnělé špičáky. Tyto špičáky jsou upevněny pouze ve vazivu nikoli v kosti horní čelisti. Ve většině případů lovec ani nezjistí jejich přitomnost a při vyvařování trofeje vypadnou a jsou nenávratně ztraceny. Tyto zakrnělé špičáky nazýváme po vzoru jelení zvěře kelce nebo grandle a bývají velmi ceněnou součástí mysliveckých šperků. Další způsobem určení věku uloveného kusu bývá stav srůstu klínových kostí. Klínová kost se skládá ze tří dílů (oddělených chrupavčitým můstkem) a k jejímu celkovému srůstu - zvápenatění dochází většinou ve třech letech věku. Dalším z orientačních způsobů určení stáří, respektivě k odlišení kusu mladého od starého, je stav srůstu lebečních švů mezi jednotlivými kostmi lebky.
Podstatně horší je však zjistit a odhadnout věk zvěře před jejím lovem, před vlastním výstřelem. Zde musíme vzít v úvahu hned několik kritérií a vše si dobře rozmyslet! Vyhodnotit musíme vše, od celkové postavy, výrazu a mimiky hlavy, chování a také k místu a času pozorování.Mladí srnci nosí hlavu vysoko a to na slabém krku, mají dětský výraz, jsou hraví jako každá mláďata, zvědaví a neposední, na pastvu vycházejí za plného světla a ve většině případů nebývají samotní. Starší, dospělejší srnci mají zavalitější postavu, silnější krk s hlavou nesenou níže, zarputilý pohled a mimo říje bývají většinou sami. Na pastvu vycházejí vždy později a to až po prozkoumání širokého okolí. Toto vše musíme před vlastním výstřelem vzít v úvahu, vše řádně posoudit a vyhodnotit a hlavně musíme zvěř v danné lokalitě dobře znát! Vystřelit bez rozmyslu na prvního srnce, který se objeví, není nic jiného než sprostá vražda!
Nikdy se nerozhodujme k odlovu konkrétního srnce na základě letmého pozorování jeho paroží nebo na základě zbarvení jeho obličejové části hlavy !! Jestli tak učiníme máme 90% jistotu toho, že jsme se dopustili chybného odlovu a z ulovené trofeje nebudeme mít vůbec žádnou radost a ještě dostaneme, v tom lepším případě, řádně vynadáno. Deformita paroží není důvodem k odlovu dotyčného kusu! K poškození paroží může dojít důsledkem mrazu, poškozením v době jeho tvorby nějakým mechanickým způsobem a podobně. Jestliže se nejedná o vylomení pučnice (pučnic) nebo jiné závažné poranění hlavy nebo pohlavních orgánů, srnec toto deformované paroží koncem roku shodí a příští rok z něho může být Pan srnec! Ještě horší bývá rozhodnutí k výstřelu na základě zbarvení hlavy! Bílá větrníková skvrna u mladých srnců nebývá vždy zřetelně viditelná, někdy ji nerozpoznáme vůbec a to ještě musíme přesně vědět jak vypadá a odkud kam zasahuje, na větší vzdálenost bílá splývá s šedou nebo obráceně, hrozně záleží na světelných podmínkách a také na kvalitní optice! Nehledě ke skutečnosti, že variabilita zbarvení nebo vlastního paroží bývá u srnčí zvěře takřka bez hranic.Ve fotogalerii, pod odkazem Srnčí hlavy, se podívejte na zbarvení hlav srnců různého stáří a snad pochopíte proč jsem si neodpustil pár řádek na toto téma.
Myslivost odvozuje svůj slovní původ od slovesa mysliti a tak se všichni trochu zamysleme . . .
hospodář