4. týden
Pondělí 24. září
Dnes pozdě a jen stručně, omlouvám se, manžel je na operaci, k tomu jsem suplovala odpoledku u sedmáků (zlatí prvňáčci :-) ), teď ještě zvládnout se svými dětmi kroužky, připravit pro prvňáčky zítřek a zajet na návštěvu nemocnice.
Takže - udělali jsme velký kus práce v matematice - škrtání jako příprava na odčítání, sčítací trojúhelníky, hry s kostkami a tečkami. Písmeno E - děti vědí, komu nejde čtení O, U, A - zeptejte se jich a hodně doma trénujte. V písance jsme kreslili pletivo králíkům a četli si onich pohádku.
Nezapomněli jsme ani na víkendové zážitky a výměnu týdenních plánů. Ty nové si děti nesou domů, pročtěte si je s nimi, ať víte, co nás tento týden čeká.
Úterý 25. září
Po písničce, ranním dopise (už jsme se v otevírání kouzelné krabičky vystřídali skoro všichni :-) ) a kalendáři (začínáme si uvědomovat, že se nyní dny začínají zkracovat a noci prodlužovat) jsme procvičovali čtení z tabule. Máme na ní žabku, která skáče po kamenech s probranými samohláskami a dnes už si prvních pět odvážlivců vyzkoušelo jejich samostatné čtení. A četli výborně! Poté už děti měly za úkol odhalit samohlásku, na kterou končí slova kostky, houby a plody. To nám dělá zatím stále problém (jak pomoci při tréninku popisuji u dnešního domácího úkolu), ale nakonec jsme odhalili, že je to "y". A hned jsme se mu také v učebnici věnovali. Vojta poznal, že holčičky na obrázku jsou dvojčata a dokázal velmi dobře popsat, podle čeho na to přišel. Již tradičně jsme pak napsali o obrázku dvě věty a pak i jednu o sobě (co rádi děláme odpoledne ve svém volném čase). S těmito větami jsme se pak procházeli po třídě a ukazovali a četli je těm, které jsme potkali. Pracovali jsme velmi zodpovědně, nikdo nikam zběsile nelítal, všichni jsme v klidu a v pohodě a hlavně potichu mluvili a navzájem se poslouchali. Informaci, která nás zaujala nejvíc, jsme si pak o kamarádovi zapsali do své učebnice.
Při hře na mimozemšťany jsme odhalili slovo kostky a zahráli si s nimi hru na počítání poslepu, pouze za použití hmatu, kterou jsme natrénovali již včera. V matematice jsme pokračovali úkolem "Zapiš a doplň do čtyř", který byl pro nás zatím docela náročný na pozornost, abychom na žádný krok při jeho plnění nezapomněli. Kdo byl rychlejší, mohl plnit úkoly navíc.
Po svačince jsme chvilku relaxovali u dechového cvičení "Mraveneček" a některým se vůbec nechtělo vstávat :-) a vrátit se "z lesa" zpátky do lavice. Naučili jsme se říkadlo o Honzíkovi, díky kterému jsme si ukázali, jak se hraje tón h1. Ty naše nezbedné prstíky vůbec nechtěly držet na správných místech. Od písničky české jsme se dostali k písničce anglické a už tu byl Míša, s kterým jsme trénovali angličtinu. Nejdříve představování, dokonce jsme se už někteří dokázali druhých zeptat na jejich jméno. Velmi nás zaujala a bavila hra "The bomb". Zatímco jsme si posílali barevné papíry v kruhu, bombička odtikávala a ten, komu zůstal barevný papír v ruce, když vybouchla, řekl ostatním, jak se řekne správně anglicky a my to pak opakovali. Nakonec jsme poznali, že máme všechny barvy duhy a tak jsme si na svůj první pracovní list duhu vybarvovali. Nejdřív jsme si ale ze svých kartiček udělali správní pořadí, abychom věděli, jak jdou barvy za sebou (při pátrání, jak to vlastně je, jsem narazila na pěknou mnemotechnickou pomůcku - Červená Opice Žrala Zelený Meloun Indickému Fakírovi - červená - oranžová - žlutá - zelená - modrá - indigo - fialová). K tomu jsme poslouchali písničku I can sing a rainbow, kterou se zkusíme časem naučit. Nakonec jsme si ukázali zábavnou hru nejen na angličtinu, ale i na paměť, na interaktivní tabuli. Budete-li chtít, mohou ji hrát děti i doma na počítači, najdete ji na této adrese.
A pak už jsme balili, abychom hned po přestávce na hraní mohli jít ven na tělocvik. Nejdříve jsme zvládli nástup a pak už hráli hry. Nejdříve na mrazíka (většina chtěla být ne mrazík, ale sluníčko), potom na chobotnici (ta se nám líbila minulý týden a pořád nás baví) a pak vybíjenou všichni proti všem, při které jsme se snažili házet jednou rukou. A protože jsou v Akátku nové atrakce, zakončili jsme tělocvik tam.
Středa 26. září
Středeční ráno jsme se zabývali počasím venku. Porovnávali jsme, čím se liší od léta. Děti si pamatovaly, jak se jmenuje první podzimní den i proč se tak jmenuje, a znovu i co se děje se dnem a nocí (tedy s jejich délkou).
Další zájemci si hráli na žabku, skákali na tabuli z kamene na kámen a četli písmenka. Šlo jim to všem výborně!
Dalším úkolem bylo vyluštit jako mimozemšťané náročné slovo "rozděl" a pak jsme si povídali, co to znamená - rozdělit. Děti přicházely s mnoha nápady a dokázaly je dobře popsat. Na geometrických tvarech jsme pak rozdělování trénovali na lavicích a byli jsme překvapeni, že velmi často neexistuje jen jedno jediné řešení a že i více řešení může být správných. Poté jsme tento úkol plnili do svých učebnic i s interaktiví tabulí a zase jsme se dlouho dohadovali, čí nápad na řešení je ten správný. Ale dali jsme to dohromady a možná nás potěšilo, že vlastně všichni měli pravdu.
Zatímco jsme pracovali každý svým tempem na dalších úkolech, připravila paní učitelka na koberec množství obrázků a všechny probrané samohlásky. My jsme si pak obrázky pojmenovávali, určovali, na co začínají a přiřazovali k nim správná písmena. Jen poznat některé obrázky bylo pro nás náročné (jako třeba ementál, elektřina, inkoust, angrešt, astra, apod.), ale po nápovědě, při které byl význam obrázku popisovaný, jsme vždycky určili správně (Vašíkovi děkuji moc za posbírání a poskládání všech zbylých písmenek).
Po svačince jsme se naučili další hru s písmenky - písmenkové domino. Je docela těžké, ale my jsme byli vytrvalí a zvládli ho skvěle. Zájemci si ho vzali i jako hračku na přestávku. Když už jsme seděli na koberci, pokračovali jsme na něm i s prvoukou Pod šátkem byly schované ze dřeva vyrobené listy buku, dubu a lípy. Díky přispění všech se nám povedlo je správně pojmenovat a pak už jsme si s nimi zahráli kimovku. Paní učitelka vždycky potají některý list nebo listy odebrala a my jsme měli za úkol na smazávací tabulku nakreslit list, který chybí. (I tato pomůcka spolu s listovými puzzlíky měla o přestávce velký úspěch.) Pak jsme zavřeli oči a představili si jakýkoliv listnatý strom. A stále se zavřenýma očima jsme přemýšleli, na co bychom se svého stromu chtěli zeptat. Když jsme si pak své otázky sdělovali s kouzelnou mušličkou, byli jsme překvapeni, kolik otázek (a jak rozdílných) nás napadlo. Byly tu otázky na barvu kůry břízy, na javor, na důvod barvení listů, na důvod opadávání listů, ... A právě poslední zmiňovaná otázka byla i otázkou na pracovním listu a my měli za úkol zamyslet se, proč tedy vlastně stromům listy opadávají, a své napady si nakreslit (nebo napsat). Nevěřili byste, kolik originálních důvodů jsme vymysleli. Např. že staré listy by na jaře překážely novým, že ty staré by byly na jaře už ošklivé, že je velká zima a fouká vítr, že v zimě bude sníh a zmrzly by nebo že na hezčích mladých listech si budou ptái rádi stavět svá hnízda.
Abychom měli možnost alespoň trochu z této problematiky pochopit, založili jsme si po hrací přestávce velmi jednoduchý pokus. Utrhli jsme jeden lipový list, nakreslili si, jak vypadá a pak se zamysleli, jak bude vypadat, když ho necháme ve škole na okně. I tuto svou domněnku jsme si zakreslili. Ve dvojicích jsme si navzájem své nápady pověděli a pak i společně. Teď musíme už jen čekat.
Posledním úkolem bylo přiřadit kartičky s názvy vybraných stromů k jejich listům. K tomu nám pomohly karty na chodbě, kam jsme se mohli chodit dívat, porovnávat slova a obrázky a pak správně nalepovat do pracovních listů. Povedlo se to všem. Jen někteří bylli nespokojení, protože mezi názvy stromů nebyl kaštan, ale jakýsi jírovec :-) .
Čtvrtek 27. září
Po ranních žabích skocích (poslední děti si vyzkoušely čtení probraných samohlásek - všechny mají v notýsku napsáno, jak se jim daří, případně i upozornění, která písmena jim dělají problémy a je potřeba je procvičovat) jsme se hned pustili do vyhodnocení našeho včera založeného pokusu s listem. Již od rána si jej mnoho dětí všímalo a studovalo, takže všichni viděli, že se pěkně zkroutil. Když jsme si ho zakreslili do svých pracovních listů, začali jsme přemýšlet nad tím, proč se nám vlastně zkroutil. Měly jsme mnoho zajímavých (a vesměs správných) nápadů. Bruno správně řekl, že přišel o vodu, Edík dodal, že se vypařila. A to všechno proto, že byl utržený a už do něj voda nemohla. Od těchto myšlenek už byl jen krůček k tomu, abychom si sami vyvodili skutečnost, že když strom v zimě nemůže vodu přijímat, nemůže si ani dovolit o ni přicházet, protože by prostě umřel. A na to na všechno jsme skutečně přišli sami! Teď Vám to, rodičům, budeme možná doma vyprávět.
Od listů jsme se vrátili k činnosti, kterou jsme včera nestihly, a to ke sčítacím čtvercům. Nejdříve jsme si společně připomněli, jak na to, když jsme do velkých čtverců na koberci pokládali naše dřevěné listy, a pak už jsme pracovali pěkně ve dvojicích a úžasně jsme se dokázali prostřídat. Nikdo na nikoho nehalekal, všichni máme obrovskou pochvalu.
Míša si nás naposledy vyzkoušel z barviček na barevných listech na tabuli a pak nám paní učitelka dala hádanku: Když se otec směje, matka slzy leje, dcerka ze sedmeré krásy jasné pásy obléká si. Co je to? Za pomoci postupného kreslení na tabuli jsme nakonec odhalili, že řešením je duha. A déšť, díky kterému duha vzniká, jsme si kreslili do svých písanek. Zpívali jsme si k tomu Prší, prší a do rytmu psali. Šlo nám to dobře a tak jsme si vyzkoušeli i psaní I, Y do učebnice českého jazyka a pak poprvé samostatně zkusili pracovat na úkolech k procvičení písmene I, Y.
Po přestávce na svačinku jsme si práci v učebnicích už jen rychle zkontrolovali, protože bylo načase začít s výtvarnou a pracovní výchovou. Nejdříve jsme si museli vysvětlit, co je to paleta a co jsou tempery (naštěstí jsme si pomohli navzájem, protože se vždycky našel někdo, kdo to věděl a vysvětlil ostatním), štětec a kelímek už jsme znali z minula. Pak jsme si se zavřenýma očima představili podzimní les, spadané barevní listí a společně dávali dohromady, jaké barvy k podzimu patří. Paní učitelka nám ukázala, jak si propíchneme tubičky s barvou, jak si budeme malé množství vymačkávat na paletu, jak štětcem natírat i jak pečlivě bude potřeba listy otiskovat. Velmi se nám to líbilo a tak jsme se s chutí pustili do práce. Brzy se ozývaly první nadšené a překvapené výkřiky! Postupně jsme čtvrtky pokrývaly dalším a dalším barevným listím, až vznikly skutečně krásné podzimní lesy. V náročných podmínkách s pidi umyvadlem v rohu třídy jsme i slvěle zvládli úklid - vymytí kelímků, štětců, palet, umytí ubrusů, případně lavic. Příští týden máme slíbené překvapení - někoho prý do toho listí přidáme.
Na konci dnešního vyučování jsme oslavili narozeniny s Aničkou. Obkreslili jsme ji, napsali mnoho hezkých přání od všech ve třídě a dostali od ní dobroty. Další dobroty přinesla Klárka jen tak, osladili jsme si tedy život pořádně.
Před odchodem ze třídy jsme dostali notýsky, tentokrát jen s hodnocením čtení. Podrobnější zhodnocení naší práce a další dopis pro rodiče bude zase příští týden.