23. týden
Pondělí 4. února
Začal nám nový měsíc a s ním i tradiční úvod - kalendář, služby, písnička. Při čtení ranního dopisu jsme oficiálně přivítali novou spolužačku Elišku a pochlubili se dárky za vysvědčení. Ve skupinkách jsme si pak navzájem přečetli své víkendové zážitky a o těch zajímavých, které jsme slyšeli od kamarádů, jsme pak vyprávěli ostatním.
Když Eliška s Klárkou přivedli paní ředitelku, nastal slavnostní okamžik. Nejdříve paní učitelka pasovala Lucinku s Eliškou na čtenáře a potom jsme paní ředitelce četli pohádku O dvanácti měsíčkách. Všichni jsme se moc líbili a paní ředitelka nás moc chválila. Když se zeptala, jestli si nás může přijít poslechnout i na konci roku, nadšeně jsme souhlasili.
Další čtecí úkol, pohádkový, na nás čekal na interaktivní tabuli. Měli jsme přiřadit věty z pohádky O perníkové chaloupce k obrázkům. Správně jsme přišli na to, že si musíme věty nejdříve přečíst. Tak jsme je přečetli a pak už byla hračka je přemístit na správné místo. Dokázali jsme je i správně uspořádat tak, jak jdou v příběhu za sebou.
U Perníkové chaloupky jsme ještě zůstali. Paní učitelka nám pustila nahrávku veršované pohádky a my jsme někteří zjistili, že ji známe. Společně jsme pak četli, vybírali a doplňovali slova, která na řádcích chyběla, a pak si ve dvojicích rozdělili role holoubků a vypravěčů, abychom se je do pátku naučili a mohli básničku přednášet sami. Jak to bude vypadat nám předvedla paní učitelka, ale musela zastat obě role, takže jsme se dost nasmáli.
Po přestávce jsme pokračovali s interaktivní tabulí - pod lampičkou bylo osvícené počítadlo a na něm znázorněno 13 kuliček. To proto, že začínáme počítat do 13. Nejdříve jsme uspořádávali 13 kostek nebo víček do pravidelných obrazců a navzájem obdivovali své výtvory, a potom rozdělovali všech 13 předmětů na dvě hromádky. Paní učitelka řekla vždy jednu část rozdělení a my jsme museli úkol znázornit a říci, kolik je na druhé hromádce.
Nadšeně jsme zajásali, kdy na řadu přišel autobus. Rozdělili jsme si role, pohotově nachystali pomůcky a zahráli si dvě autobusová kola. Čím dál častěji se nám daří znát správný výsledek, tedy počet yvstupujících cestujících.
Následovala chvíle samostatné práce na známých typech úkolů. Někdo stihl více, někdo méně, ale podstatné bylo, aby hotová práce byla bez chyby.
V minulém týdnu jsme začali trénovat čtenářskou dovednost "posloupnost" a v ní jsme pokračovali i dnes. Nejdříve jsme zapisovali, proč máme rádi oslavy, a hned si to také společně pověděli. A byli byste překvapeni, nešlo jen o dárky. Zmiňovali jsme i radost ze společného setkání a radování se celé rodiny, nebo radost ze setkání a hraní si s kamarády.
Do pěti malých okýnek jsme pak zkoušeli rozkreslit postup, který bychom použili při rozbalování svého dárku, a pak si o něm ve dvojicích navzájem vyprávěli. O takovém postupu jsme totiž měli příběh, který nám četla paní učitelka a kdo chtěl, mohl se k ní přidat. Na tabuli jsme si pak do stejných okýnek nakreslili postup popsaný v příběhu, aby se nám lépe odpovídalo na otázky k textu. Zvládli jsme i jazykový úkol, který se nám dnes zdál docela těžký. Měli jsme vybrat z nabídky tří slov to, které má stejný význam jako "nakonec". Hodně z nás si nemohlo vybrat, jestli je to slovo "nejdříve", "potom" nebo "na závěr".
Po čtení nás tradičně čekal závěrečný úkol - hledali a zapisovali jsme shodné a rozídlné věci mezi naším postupem rozbalování dárku a postupem v příběhu. Kdo byl hodně rychlý, mohl ještě napsat, jaký dárek by dal mamince a jaký tatínkovi.
Po přestávce na hraní přišla na řadu písanka a s ní písmeno "s" a "š". Bylo to velká práce, protože vykroužit správně "srdíčko" nám dělalo problémy. Uvidíte sami doma.
Na závěr jsme si vyplnili sebehodnocení, zopakovali domácí úkoly a pak už nás paní učitelka vedla do družiny.
Úterý 5. února
Když jsme se dnes ráno sesedli na koberci, zjistili jsme, že je nás konečně po dlouhé době zase plný počet, tedy celkem 18 dětí :-). Zahájili jsme kalendářem, písničkou, přivítáním Bruna a jeho čtením egyptských zážitků z deníčku.
Pak na nás čekala matematická novinka - hadi. Paní učitelka nám přinesla jednoho dlouhého pruhovaného hada a přímo na něm jsme trénovali, jak se budou takoví matematičtí hadi počítat. Největší překážkou je pozorné sledování směru šipky. Po společném nácviku jsme si to hned zkusili sami a šlo nám to :-). Před přestávkou byli ještě Laduška s Brunem jako poslední dva členové naší třídy slavnostně pasováni na čtenáře.
Po svačince nás čekal velký úkol. Poprvé jsme psali do písanky na známky. Opisovali a přepisovali jsme slova z nacvičených písmen. Nebylo to snadné, ale všichni jsme se hrozně moc snažili, tak k tomu paní učitelka při hodnocení přihlédla :-). Také jsme pracovali na dalším čtecím úkolu s posloupností. I dnes jsme zůstali u narozeninové oslavy, ale tentokrát nás zajímalo, co všechno při ní děláme a v jakém pořadí. To jsme si také mezi sebou pěkně povídali a pak vyprávěli o tom, co kdo dělá jinak, než my, co nás překvapilo. Zatímco včera jsme po přečtení příběhu kreslili postup na tabuli (tedy paní učitelka), dnes už jsme to vyzkoušeli i my do svých pracovních listů. Díky této vlastnoručně vyplněné pomůcce se nám pak lépe pracovalo s otázkami pod příběhem.
Tyto dvě náročné práce jsme proložili hrou na flétničku. Dnes jsme se naučili říkanku o Emílkovi a jeho koloběžce a k tomu i způsob, jak se tón "e1" hraje. Většině flétna správně hrála a skřípání bylo poskrovnu.
Poté, co jsme si nalepili do notýsků informace o dalším ředitelském volnu (už aby tu jídelnu dokončili), jsme si odhlasovali (protože je nás dost, co nemůžeme cvičit) tělocvik na pingpongu a po jeho skončení jsme skoro všichni usoudili, že se začínáme zlepšovat :-).
Nakonec už jen Bruno dostal své vysvědčení a hromádku učení na památku a mohli jsme balit.
Středa 6. února
Zdá se, že se nám čím dál tím víc daří pamatovat si, jak jdou měsíce za sebou :-).
Dnes jsme začali s písankou, učili jsme se nové písmeno "i" a vysloužili jsme si velkou pochvalu, protože se nám opravdu dařilo. Zaznamenali jsme si domácí úkol a vypravili se na chodbu, tedy lépe řečeno na schodiště. Posadili jsme se na polštářky do mezipatra, paní učitelka posadila Kipču na čtvrtý schod, Lucinku postavila na druhý a Vašíka na šestý, a pak už jsme začali trénovat na nový typ slovní úlohy s krokováním na schodech. Řešili jsme, kdo je výš, níž, o kolik schodů a vše jsme si ověřovali právě pomocí krokování. Šlo nám to dobře a tak jsme si to hned byli vyzkoušet do učebnice. Kdo chtěl, sám, kdo si moc nevěřil, pracoval společně s paní učitelkou na interkativní tabuli. Zbývající čas do přestávky jsme pak samostatně pracovali do učebnice.
Po přestávce přišel na řadu poslední pracovní list věnovaný čtenářské dovednosti "posloupnost". Z obrázku jsme poznali, že bude o ptáčkovi, který si staví hnízdo. A tak jsme hned přemýšleli, kdy si ptáčci staví hnízda a proč to dělají. Než jsme se pustili do práce s příběhem, dali jsme dohromady a na tabuli napsali, která slova patří mezi ta, co nám pomohou určit, kdy se co dělo. Tak se postupně objevila slova "nejdříve", "pak", "potom" a "nakonec". Společně jsme zkusili nakreslit, jak asi ptáček hnízdo staví a pak pomocí těchto slov jeho příběh vyprávět. A pak už jsme byli připravení zjstit, jak to bude v příběhu. Paní učitelka nám ho přečetla, podruhé už jsme ho někteří četli s ní a nakonec jsme si na tabuli vyrobili pomůcku pro určení posluopnosti. Do prvního okýnka jsme napsali a nakreslili sběr větviček a plevele, do druhého upletení hnízda, do třetího zpevnění blátem a do posledního vystlání trávou. Skoro se to shodovalo s naší původní představou. Za využití této pomůcky jsme pak odpovídali na otázky na porozumění textu. Poslední úkol po čtení spočíval ve výběru slov, která označují nějakou vlastnost - co je mokré, tvrdé, měkké, ...
Před dalším čtecím úkolem jsme si zahráli autobus. Své odpovědi jsme již zapisovali do sešitu a vystřídali se celkem třikrát. Čím dál víc se nám daří správně odpovědět, jen ti, co s námi netrénovali od začátku, si na to musí postupně přijít.
Posledním úkolem před přestávkou bylo čtení domácího úkolu, který dost dětí nemělo podepsaný. Jenže to pak paní učitelka nepozná, jestli doma opravdu četly. Další čtecí úkol je o trpaslících a máme za úkol nechat si ho podepsat.
Po přestávce byla řada na angličtině. Paní učitelka nám řekla, co bude cílem v měsíci únoru (naučit se rozumět šesti novým slovíčkům, zkoušet je i říkat a pak s nimi tvořit otázku "Do you like ...?"). Začali jsme tím, že jsme říkali, která slovíčka už známe, paní učitelka nám prozradila ta, která jsme neznali, a pak už jsme s nimi hráli různé hry a také si je vystříhali a vybarvili.
Na závěr už jsme jen zakreslili smajlíky, připoměli si domácí úkol a mohli jít do šatny.
Čtvrtek 7. února
Po písničce a kalendáři nám paní učitelka pověděla, co všechno nás dneska čeká a hned jsme se pustili do prvního úkolu - písanky. Naučili jsme se psát "u" a také nás zajímalo, kdy nad dlouhým "u" píšeme čárku a kdy kroužek. Za úkol jsme si pak označili tři řádky a asi by nám neměl dělat potíže, protože samotné "u" se nám dost dařilo.
Mezi psaním a čtením na nás čekal jeden matematický úkol. Na interaktivní tabuli jsme "házeli" kostkami, hodnoty zakreslovali do učiebnice a pak vše krokovali na krokovacím pásu, kdy jeden pokyn zadával a druhý krokoval. Na alespoň jedné aktivitě jsme se vystřídali všichni a práce nám šla pěkně od ruky.
Potom už byl před námi čtecí úkol. Začali jsme s prvním pracovním listem, na kterém teď budeme nacvičovat čtenářskou dovednost "porovnání a kontrast". Nejdříve jsme si zkoušeli zapsat, v čem se podobají a v čem se liší dvojčata, která známe. Při prvním čtení příběhu jsme si pak měli připravit pastelky, které budeme potřebovat k vybarvení obrázku dvojčat. Zvládli jsme to výborně, bez problémů jsme podle popisu poznali, kdo je kdo. Při druhém čtení jsme pak ukazovali palcem nahoru a dolů, jestli informace, kterou slyšíme, mluví o shodě nebo o rozdílech. Díky této přípravě se nám pak dařilo odpovídat na otázky pod textem. Jazykový úkol byl tentokrát opět na rýmy. V příběhu jsme slovo, které se rýmuje, našli bez problémů, a ve dvojicicíh jsme pak zkoušeli vymýšlet další.
Po svačince jsme se sesedli do kroužku a povídali si, co kdo ví o masopustu. Několik z nás už o něm nejen slyšelo, ale dovedlo i pěkně vyprávět ostatním. Paní učitelka nám pak promítla na tabuli fotky z prvního obnoveného vranského masopustu a to se nám dost líbilo. Pro inspiraci na masopustní masky, které nás čekaly ve výtvarce, jsme se vypravili k druhákům a pak už jsme se pustili s chutí do práce. Někteří dokonce zvládli nejdříve dokončit svou autobusovou figurku, takže teď už je máme hotové všechny a můžeme hrát i s větším počtem cestujících.
Na závěr jsme si zhodnotili své dnešní chování, připomněli domácí úkoly, vybrali notýsky a mohli jít do šatny a na oběd.
Pátek 8. února
Dnes jsme již zvládli písničku o měsících bez pomůcky našich "měsíčních" čepic. To je dobře, ani jsme v tu chvíli netušili, že se nám to bude hodit při víkendovém čtení.
Začali jsme čtenářsko-psací rozcvičkou. Nejdříve jsme četli a spojovali na tabuli stejná slova psaná tiskace a psace a pak jsme si poprvé vyzkoušeli diktát psacích písmen do bílé písanky. Od psaní jsme pokračovali ke čtení s porozuměním. I dnes to byl trénink porovnání a kontrastu a my jsme se při tom seznámili s úplně novým způsobem zaznamenávání informací - tzv. Vennovým diagramem. Vystříhali jsme si kartičky, které nám paní učitelka připravila, a pak při čtení příběhu rozhodovali, zda se jedná o informaci o obou domácích mazlíčcích, nebo jen o jednom, a podle toho zařazovali kartičky do příslušných políček ve Vennově diagramu. Před přestávkou jsme si ještě stihli přečíst básničku o trpaslíkovi a přednést Perníkovou chaloupku po dvojicích.
Po svačině už byla řada na dílně čtení. Byla to naše první a hrozně moc se nám povedla :-). Jak to celé vypadá? Úplně na začátku nám paní učitelka rozdala krásné nové sešity s krtečkem a my jsme si je každý sám nadepsal. Pak jsme se sesedli v kroužku a při posílání kouzelné mušličky si povídali o tom, jaké knihy čteme rádi. Byly to knihy o zvířátkách, legrační, o vílách, pohádky, ... Své přinesené knihy jsme si navzájem ukázali a přemýšleli nad tím, co všechno nám jejich obálka o knize napoví. Líbily se nám barvy, obrázky i to, že se dozvíme, jak se kniha jmenuje. Než jsme se pustili do samotného čtení, představila nám paní učitelka pět základních pravidel, která budeme při každé čtenářské dílně dodržovat. Potěšilo nás, že si budeme moci vybrat místo, kde budeme chtít číst. Byli jsme srozuměni i s tím, že máme mít knihu připravenou a ne ji hledat až po začátku, a že nesmíme nikoho rušit. Trochu nás vyděsilo pravidlo, že v průběhu čtení nesmíme chodit na záchod, ani pít. Uklidnili jsme se hned za chvilku, když paní učitelka před zahájením čtení dala dvě minuty přestávku, abychom všechny své potřeby uspokojili :-). Poslední pravidlo říká, že musíme číst po celou dobu. I to některé mírně vyvedlo z míry, ale stanovený čas pouhých deseti minut zahnal i poslední obavy. Jakmile jsme tedy byli připraveni na místech, která jsme si pro čtení vybrali, dala nám paní učitelka poslední pokyn: při čtení se budeme zajímat o to, kdo je v našem příběhu hlavní postavou. A pak už nastalo deset minut hrobového ticha, ve kterém si skutečně téměř všichni (zvládlo nás to patnáct z osmnácti, tedy vlastně šestnáct z devatenácti, prtoože paní učitelka četla také) bez přestávky soustředěně četli! Jakmile skončilo deset minut, zapsali jsme si do svého sešitu název knihy a jméno hlavní postavy. K tomu jsme o ní připsali krátkou informaci a nakreslili obrázek. Znovu jsme se vrátili na koberec a nejdříve si povídali o tom, jak nám při čtení bylo. Všichni, kdo mluvili, byli velmi spokojeni, zmiňovali zabrání do četby, "přenesení" se do prostřed v knize, klid, pohodu, dokonce neradost z ukončení čtení. Výtkou byl jen nevhodný výběr místa, někoho tlačila žebra topení, jiného parkety, dalšího zeď ;-). Paní učitelka nám předvedla, jak budeme pracovat ve dvojicích se svými zápisy v sešitech, a my jsme se pak zvládli vystřídat i víc jak dvakrát. I o této zkušenosti jsme si poté povídali, těšilo nás, že jsme o svých pocitech mohli někomu povídat, že nás ostatní poslouchali a dokonce se nám líbily i knížky kamarádů, které bychom si mohli časem mezi sebou půjčovat.
Po hrací přestávce jsme si četli a poslouchali zhudebněnou básničku Pět ježibab, pak si nalepili dopisy pro rodiče a pustili se do zhodnocení celého týdne. Zakreslili jsme si bodíky, dostali razítka za chování do notýsků, rozdali si domácí úkol na víkend a pak už se loučili.