Povahové rysy, mentální funkce
Závislý má častější deprese, úzkostné stavy, vyhledává samotu [vyhýbání se společnosti - aby ostatní neviděli, že pije], verbální agresivita [která je v charatkeristice nová a nevyskytovala se v minulosti], paranoidní chování s obviňováním druhých a žárliveckými výlevy [u mužů vystupňované vlastní neschopností erekce]. Často sledujeme duševní unavenost, nezájem o okolí, apatie, snížená vůle k jakékoliv činnosti [hypobulie], ztráta společenského taktu a duševní pohotovosti.
Dostavuje se jakási směs sentimentality, zhrubělosti a otupělosti. Příznačná je nespavost, nespolehlivost, egoismus [myslení především na sebe sama], citová labilita, ochudnutí duševního života.
Alkoholik zanedbává svou zevní vizáž [neučeasný, neostříhané vlasy a nehty, špinavé šaty], nestará se o stav svého bytu, má v něm nepořádek.
Nezvládá výchovu potomků v dětském věku a neoplývá mateřským cítěním. Piják má problém řešit potíže a starosti, které normálně v minulosti běžně řešili a zhoršuje se jeho úsudek.
Alkoholici mají díky zhoršení mentálních schopností [v rámci úbytku neuronů] větší problém naučit se něco nového - např. pracovat s počítačem, aj.
Partnerské vztahy a výchova dětí
Alkoholik často opakovně ztroskotává v partnerských vztazích a to i díky nemožnosti plnění základních partnerských funkcí. V extrémních, bohužel však nikoli řídkých případech, jsou jimi týrány či zneužívány děti. Není řídkým jevem, kdy alkoholik řeší rozvrat partnerských vztahů s manželkou sexuálním zneužíváním dcery. Bohužel děti se pak díky tomu, že toto chování přijímají za normu chovají v dospělosti podobně.
Popírání pití alkoholu a závislosti, spacifika chování alkoholika
Alkoholik často popírá to, že pije, tají to [Alcoholicus semper mendex - alkoholik vždy lže]. Utíká tak od reality.
Pokud se o něm ví, že pije, ospravedlňuje své pití, říká, že pije, protože má potíže [např. ho manželka nemá ráda ev. ho opustila, nemá práci nebo v ní má problémy, atd.], ale většinou má problém přiznat, že jeho potíže vznikají z pití. Alkoholici většinou svádí své pití na své okolí, které je nechápe, myslí si, že je nikdo nechápe, nikdo jim nevěří,
Závislí se poměrně často vyznačují velmi složitým alibismem [uvádí komplikované důvody proč právě tentokrát pili] a racionalizací svého pití. Pijí soustavně, aby mohli fungovat [bez alkoholu se třesou, jsou nervózní, atd.]. Z výše uvedených vět vyplývá, že se většinou alkoholici za své pití stydí.
Když nastupuje ze somatických projevů třes rukou, alkoholik si začíná uvědomovat, že něco není v pořádku. Třes se zmírňuje podáváním alkoholu, čímž se dostává do
"začarovaného kruhu." Alkohol považuje v této chvíli za lék.
Když alkoholik potřebuje alkohol, chodí do hospody, to manželka většinou netoleruje a proto někdy manžel záměrně vyvolá hádku, aby mohl do hospody jít [má tak už důvod opustit domácnost, je přece rozzlobený,tak nebude s tím druhým doma]. Když ale z nějakého důvodu nemůže jít do hospody, začne pít doma. Postupně začíná pít už i ráno, aby mohl vůbec fungovat [to je mimochodem jedna z klíčových situací při diagnostice alkoholismu], alkohol potřebuje, pije ho, i když ví, že mu bude zle [od žaludku, bolest hlavy, apod.] a že bude mít problémy v životě [pokud ho šéf odhalí, může dostat výpověď v zaměstnání, apod.].
Místa, kde si alkoholik schovává alkohol jsou nejrůznější - např. za ledničkou, za pračkou, ve splachovači na WC, ve vyvýšených nenavštěvovaných místech domácnosti, pod postelí, v peřiňáku, ve svém prádelníku, v nepoužívaných galoších, v dílně, garáži, sklepě, půdě, apod.
Alkoholici častěji tíhnou k podvodům a kriminálním deliktům.
Někdy se mohou alkoholici chovat sebevražedně.
V terminálních fázích alkoholismu se dostavují patologické stavy zvané okénka, halucinace, deliria a psychózy.