Církevní restituce
Církevní restituce se musí okamžitě zastavit 100% zdaněním všeho, co se církvím jakože vrací a vyplácí a následně je třeba v parlamentu nechat projít demokratickým hlasováním návrh, že kolik z daní, kterou by měla církev zaplatit, stát věnuje církvi na rekonstrukci a údržbu dané nemovitosti, jehož další prodej musí být omezen zástavou daného majetku v prospěch státu do výše vrácené daně, aby nedocházelo k tunelování a obohacování se z prodeje lukrativních pozemků a nemovitostí.
Následně je třeba v parlamentu nechat projít demokratickým hlasováním návrh, kolik z daní, kterou by měla církev zaplatit i z vyplácených finančních náhrad, stát věnuje církvi na konkrétní církví poskytované služby, aby měl stát pod kontrolou vyplácené peníze, a nedocházelo k neoprávněnému obohacování vybraných skupin na úkor státního rozpočtu.
Církev má nárok jen na to, co jim současní poslanci a lidé dobrovolně dají a ne co si smluvně vynucují na základě nedemokratického rozhodnutí poslanců, kteří v době hlasování rozhodně neměli už ani důvěru ani podporu většiny občanů.
Po každé válce to, co nebylo zničeno, zejména památky a kostely, patří všem, kteří zůstali naživu, aby měli vůbec chuť dál žít a znovu postavit válkou zničenou společnost a ne že se jeden vlastník bude nadřazovat nad druhého jen proto, že na jeho majetek, zámek, kostel a pod. nespadla bomba a když už se potomci válečných kolaborantů vykrmí a zotaví, restituci zneužívají pouze k obohacování.