Hřib hnědý (Xerocomus badius)
Během posledních čtrnácti dnů, kdy se v lokalitě Králického Sněžníku houfně rozrostl tento aristokrat mezi hřiby, jsem si vyslechl bezpočet různých názvů, které pro něj používali lidé z různých koutů naší republiky. U nás na Olomoucku to byl vždycky hnědák, ale v posledních letech se velmi rozšířil jeho další název - suchohřib. (Dlouho jsem ho odmítal používat, připadlo mi to jako přílišné podléhání vlivu slovenčiny, ale nakonec jsem přesile svých kámošů podlehl, a sucháč - suchohřib se usadil i v mých ústech.) Mezi dalšími názvy jsem zaslechl sosnáč (podborovák), pančák či panský hřib, v neposlední řadě modrák.
Ano, hnědák patří mezi houby modrající a když má období roste houfně ve všech typech lesů obsahujících nějaké jehličnany, ale i v čistě listnatých lesích se objeví, avšak přece jen v menší míře. Tam roste spíše sporadicky. Ovšem co se týká jeho hojného růstu, nezapomenu na deset dnů strávených v dánském Tolne, kde jsme přebývali v internátní škole v průběhu prázdnin a ve volných chvílích jsem odcházel do okolních lesů sbírat právě hřib hnědý, který tam rostl na každém kroku. Ještě tři další roky jsem tyto sušené "dánské" houby používal k přípravě pokrmů.
Klikněte si na nás!
Když nějakou houbu takto chválím, musí být všem jasné, že se hodí k jakékoliv úpravě. Mladé kousky, stejně jako u praváku jsou výborné naložené v octě, klobouky jako řízky, zbylé nohy usušit, smaženice, máčky, podklady pod maso - všechno, co se prostě s houbama dá udělat. Hnědáci jsou taky výborní v "houbové tlačence"! Mňam!
Takhle jsem potkal sousoší hřiba hnědého, hlídající nedaleký mladý hříbek smrkový. Božský pohled.
!!!Tato kategorie si v žádném případě nehraje na mykologickou poradnu, ani na vědecké pojednání, k tomu slouží klasické atlasy hub, jde pouze o nezávazné povídání "šialeného hubára" a všechna má poučení a rady, případně určení druhu jsou naprosto bez záruky a jen na vlastní nebezpečí!!!