MAMMA MIA
Již delší dobu jsme my někteří, znajíce zprávu o příchodu muzikálu MAMMA MIA do české kotliny, očekávali, co asi může vzniknout z písní autorské dvojice Bennyho Anderssona a Björna Ulvaeuse, bývalých členů skupiny ABBA. Pro nás, starší ročníky je tato skupina jistě celkem srdeční záležitostí, neboť nás provázela již od mládí.
V době, kdy rádia omezovala svůj hudební výběr pouze na určité žánry a lidi světové pop music, měla ABBA v českých médiích hodně prostoru pro svou prezentaci. Dokonce si vzpomínám, že to byla jedna z prvních cizokrajných skupin, u které jsem dokonce mohl na fotkách vidět, jak vypadají, i v televizi se nám objevila tato švédská čtveřice. Co si budeme povídat, kluci to byli šikovní, holky k nakousnutí, muzika líbivá, lezoucí pod kůži všem generacím, co víc si přát. Jedna věc mi ale v tom mém šestnáctiletém mozečku nešla do palice. Někde jsem se dočetl, že svůj název zvolili podle začátečních písmen svých jmen. No jo, ale mluvilo se o nich jako Anetě, Björnu, Bennym a Fridě. Tak jakápak začáteční písmena, že. Vše se ale vysvětlilo, když jsem si pozorněji přečetl popis na jejich albu. A z Fridy se stala Anni-Frid. a z ABBF skutečná ABBA. Že byli fenoménem nejen východního bloku svědčí dodnes (24 let po rozpadu skupiny) neutuchající zájem o jejich písně (např. Madonna), spousta revivalů i zájem o jejich alba. A když někdo dá nabídku, prodejme to ještě jednou jako muzikál, proč do toho nejít!
A tak vznikl v roce 1999 muzikál MAMMA MIA s poměrně banální zápletkou a písněmi skupiny ABBA. Řecká dívenka Sophia, žijící na ostrově se svou matkou Donnou, vlastnící tavernu, se bude vdávat. Potíž je ale v tom, že nemá chlapa. Teda ženicha jo, ten ji má rád a chce ji, ale otec jí chybí. Mamina se jí v mládí totiž poněkud zapomněla, a to hned se třemi krasavci. No, a jelikož si to všechno zapsala do svého deníčku, dcerka má nad čím dumat. Protože si deníček důkladně prostuduje, volí nejjistější variantu. Pozve na svatbu všechny tři své potenciální otce. A na děj je zaděláno.
Měl jsem to štěstí, že jsem shlédl muzikál ještě před českou premiérou v Bratislavě, kdy mě přesvědčily výkony obou hlavních protagonistek a to nejen při zpěvu, ale i při samotné divadelní akci. To u pánů byl zpěvní projev trošičku rozpačitější. Kapela hraje na úrovni, bezchybně reaguje na dirigenta při akcích herců v mezihrách, docela šikovně se podařilo autorům propojit děj se samotnými písněmi. I humoru nám muzikál přinese přehršel. Rozhodně tedy příznivce skupiny neurazí, ale spíš uspokojí.
V Bratislavské inscenaci (hrál stejný soubor jako nyní v Praze - jinak jich s touto šou objíždí svět hned několik v různých jazycích) jsem ale přece jenom pocítil pár mínusů. A to v první řadě prostor v Incheba expo aréně. Řady v přízemí byly pojmuty tak, že vzhledem k poměrně nízkému jevišti byl problém shlédnout celou scénu tak, aby okolo viděli i ostatní. Pamatuji si dobře slečnu přede mnou. Měla na hlavě takový ten drdůlek (hovínko) s trčícím drnem vlasu nad. Jistě jí to velice slušelo a byla opravdu krásná, ale pokud jsem chtěl přes ni dohlédnout na jeviště, neviděli další za mnou. Ještě že jsem viděl dobře na titulky. Byly umístěny po stranách poměrně jednoduše vybaveného jeviště, takže bylo na výběr, buď si číst a vědět, nebo lovit v paměti slovíčka a hledět. Škoda. Umístěny nad scénou by byly rozhodně vhodnější. Bohužel v propagačních materiálech toto umístění dávali právě za příklad vstřícnosti divákovi, umožňující sledovat nerušeně scénu. Ale mezi námi, kolik diváků, ať již na Slovensku, nebo i v Praze, ovládá dostatečně dobře anglicky, aby byli schopni zachytit veškeré nuance vtipného a svěžího anglického textu? Navíc jich hodně bylo právě z generace odchované ABBOU, tak nebylo výjimkou zaslechnout povzdech, kdyby to alespoň bylo v ruštině, to bychom rozumněli.
I samotný prostor Incheby na mně působil poněkud depresivně, zanedbaně a hlavně bezpečnostně nevhodný pro takový počet diváků (asi tři a půl tisíce). Ale nakonec jsme svou sklenku šampaňského dostali (deci za pajcku) a v klidu ji vypili při cigárku ve venkovních kuřprostorách. Chtěl jsem i kvůli vám koupit program, abych mohl pojmenovat účinkující, pochválit pohanět, přinést ofiko informace. Ve chvíli, kdy slečna za něj chtěla tři slovenská kila, shodli jsme se všichni účastní, že za ty prachy jsou dvě šampíka v obchodě a že plýtvat se nemá.
Shrnutí závěrem, slušný muzikál, slušná muzika (jenom se přiznám, vůbec se mi nelíbily předehry k jednotlivým aktům, které byly poslepovány hrubou silou bez nápadu, z jednotlivých hudebních motivů), až na výjimky dobré herecké, pěvecké (zpěv Sama - jednoho z možných otců - je právě onou výjimkou, pravděpodobně jeho falešný bratislavský zpěv nebyl ojedinělý, tyto zprávy se objevily i v pražských recenzích) i taneční, jen škoda těch titulků. Anebo těch let, ztrávených ve školních škamnách, učíce se "rússkyj jezýk" a ne engliš.
V Praze můžeme ještě i s dneškem vidět pět repríz muzikálu a to dnes odpoledne a večer, v úterý, ve středu a ve čtvrtek po jednom představení, začínajícím v 19:30 místního (mám pocit, že ještě letního) času.
14.10.2007 13:08