Stránka Hany Bicanové

Výlet, jehož cílem je město Lysá nad Labem začínám v Praze na Masarykově nádraží. Jakmile máme koupenou jízdenku, jdeme do vlaku, který nás odveze do Lysé nad Labem. Vlak jede v 11:55.

Během půl hodiny jsem v Lysé nad Labem.

Lysá nad Labem má rozlohu cca 3 360 ha a leží v nadmořské výšce 192 m.n.m.

V Lysé nad Labem je hlavním cílem zámecký park. Z nádraží k zámeckému parku je to pěšky přibližně dvacet minut chůze.

Zámecký park v Lysé nad Labem je významnou památkou zahradního umění, jejíž počátky sahají do konce 16. století, kdy Lysá nad Labem byla komorním panstvím a loveckým zámkem Habsburků. Velký rozvoj parku nastal na přelomu 17. a 18. století za Františka Antonína hraběte Šporka. Koncem 18. století byl park Rudolfem Sweert-Šporkem rozšířen na současnou velikost. Na konci 19. století Baronem Leitenbergerem je park upraven v podstatě do dnešní podoby. Poslední významné změny park prodělal za Kinských, kteří park obohatili řadou významných dřevin, ze kterých se do současnosti bohužel mnoho nedochovalo.

V parku za povšimnutí stojí sochařská výzdoba. Soch se zde nachází celkem 45.

V případě, že do zámecké zahrady vstoupíme z ulice Komenského, procházíme špalírem barokních pískovcových soch, které představují alegorie dvanácti měsíců Leden – Prosinec. Sochy byly zhotoveny ve 30. letech 18. století a jejich autorství se přisuzuje dílně Františka Adámka z Benátek. Ztvárnění postav okouzluje diváka rokokovou lehkostí, hravostí a křehkostí, četné sochy mají pro pobavení panstva různé anatomické nepřesnosti.

Dále se zde nachází šest soch antických bohů – Zeus, Hefaistos, Artemis, Deméter, Gáia a Poseidon. Park je chráněn sochami dvou lvů a křižovatku cest hlídají dvě thébské sfingy. Dále se zde nacházejí dvě lvice. Levé schodiště je osazeno alegorickými sochami čtyř světadílů – Afrika, Evropa, Amerika, Asie, prostřední schodiště je osazeno alegoriemi Noci a Dne, doplněné sochami Venuše a Adonise a pravé schodiště zdobí alegorie čtyř živlů Vzduch, Voda, Oheň a Země. Mezi schodišti jsou k vidění alegorie čtyř ročních období Léto, Jaro, Podzim a Zima.

Na záhonech před východním křídlem zámku se nacházejí vázy.

V zámeckém parku nelze přehlédnout budovu zámku. Jedná se o barokní zámek. Původně zde stávala tvrz. Pozdější lyský hrad byl v majetku Přemyslovců a také je uváděn jako majetek českých kněžen a královen. V 16. století byl přestavěn Habsburky na renesanční zámek v roce 1548 byl povýšený na královský. První velké přestavby byly uskutečněny za císaře Rudolfa II., který objekt používal jako lovecký zámeček.

V roce 1647 daroval císař Ferdinand III. Lysou generálovi hraběti Janu Šporkovi. Ten započal rozsáhlou přestavbu a na východní straně zámku pravděpodobně založil park. Poté zdědil lyské panství jeho syn – František Antonín Špork.

Poslední stavitelské úpravy zámku provedl v poslední čtvrtině 18. století za Sweerts-Sporcků architekt A. Haffenecker.

V současné době lyský zámek slouží potřebám domova pro seniory, a proto jeho interiéry nejsou přístupné hromadným návštěvám a prohlídkám.

Přestože je krásné počasí, v parku, jak se říká, není ani noha. Je možné, že je to tím, že je všední den. O víkendech je asi v parku za pěkného počasí lidí více. To, že v parku takřka nikdo není, mi vůbec nevadí. V parku si tak užívám klidu. Obdivuji sochařskou výzdobu parku a zámek.

Do parku jsem přišla z ulice Komenského a z parku opět přicházím do Komenského ulice, kterou se vydávám na náměstí B. Hrozného.

Zde obdivuji kostel sv. Jana Křtitele. Jeho 55 metrů vysoká věž je dobře viditelná ze všech příjezdových cest. Stavba kostela se datuje k roku 1719. Kostel byl dostavěn v roce 1740 a

v roce 1741 byl slavnostně vysvěcen biskupem Janem Rudolfem hrabětem Šporkem. Kostel je obdélný, jednolodní, na jižní straně s centrálním konkávním rizalitem.

Kolem kostela je postavena ohradní zeď zdobená sochami z dílny Františka Adámka z Benátek,

M. B. Brauna, Jana Brokofa a Antonína Bruna. Interiér kostela pochází z období přechodu vrcholného baroka v rokoko. Zvláštní pozornost zasluhují unikátní varhany.

Na náměstí B. Hrozného se nachází muzeum, kde je stálá expozice věnovaná orientalistovi profesorovi B. Hroznému – lyskému rodákovi. Expozice je věnovaná jeho objevům na území bývalé říše Chetitů a jeho zásluhám při rozluštění chetitštiny.

Vzhledem k tomu, že bylo pěkně počasí, do muzea jsem nezavítala. Návštěvu muzea jsem si tedy nechala napříště.

Z náměstí B. Hrozného se vydávám na Husovo náměstí. Na Husově náměstí stojí za povšimnutí budova radnice. Budova radnice byla dokončena v roce 1744 a měla pozdně barokní podobu. V současné době je budova radnice státem chráněnou kulturní památkou.

Z Husova náměstí jdu do ulice Přemyslova, kde se nachází knihovna a informační centrum. Zde kupuji nějaké pohledy a beru si i nějaké informační materiály o Lysé nad Labem, které jsou v infocentru k dostání. Do mého turistického deníku si dále kupuji turistickou vizitku.

Po návštěvě knihovny a informačního centra se vydávám do parku. Honzík hlásí, že má hlad. Dávám mu tedy najíst. Po nakrmení Honzíka napíšu pohledy, které u budovy pošty házím do schránky a doufám, že dorazí na dané adresy a udělají adresátům radost.

Po odeslání pohledů již jdu na nádraží. Jízdenku jsem si koupila zpáteční, a tak na nádraží jdu již na příslušné nástupiště, odkud jede vlak do Prahy na Masarykovo nádraží.

Kolem 16 hodiny již přijíždí vlak, kterým se dostáváme do Prahy na Masarykovo nádraží, kde náš výlet končí.

Závěrem bych chtěla říci, že mě město Lysá nad Labem zaujalo a jistě se sem zase někdy vydám. S kočárkem se mi po městě cestovalo docela dobře. Problém jsem měla pouze na nádraží. Z nástupiště do podchodu bohužel nebyla v provozu plošina pro vozíčkáře a kočárky. Zde jsem tedy musela poprosit někoho o pomoc. Z podchodu na ulici jsem se již bez problémů dostala a nebylo třeba ani používat výtah, který je zde k dispozici. Další místo, kde jsem měla problém s kočárkem, byla pošta, kam jsem si šla koupit známku na pohledy. V trafice bohužel známky neměli. Byla jsem tedy nucena jít na poštu. Na poštu nebyl bezbariérový přístup, a tak jsem musela požádat o pomoc.

V případě, že vás ve městě tzv. přepadne mlsná či hlad, tak zde máte několik možností kam zajít.

Ve městě se jinak nachází i pěkná dětská hřiště.

Myslím, že město Lysá nad Labem je pro rodinný výlet ideální.