17. Odpor
17. Odpor
Pořád to nemohl zcela přijmout, ještě včera byl jen kapitán a dnes měl titul lorda. Jak se zdálo, král věděl, kdo ve skutečnosti je a taky věděl o rivalitě mezi ním a lordem Hectorem Merosem, jako by mu to chtěl udělat naschvál, že jeho největšího nepřítele pasuje na lorda, teď si byli postavením rovni a on to mohl vytáhnout, byl v hlavním městě, proto se ihned vydal do Ohnivé věže.
,,Čím bychom mohli posloužit tak nádhernému muži?“ zeptala se ho majitelka nevěstince.
,,Hledám jednu dívku.“
,,Hm...a jak se jmenuje?“ žena chodila okolo něj a dotýkala se jeho ramen, mohlo jí být něco okolo třiceti, byla by i docela hezká, nebýt té tuny makeupu, ale většina mužů se nedívala, jak dívky vypadají, většinou jim šlo o sex.
,,Stalys, tak se jmenovala.“
,,Za trochu příplatku, bych možná....“ nedořekla ani větu a Braveg jí podal zlaťák.
,,To je lepší. Ano, byla tady, ale dnes dopoledne ji odvedli pryč a nevím kam.“
,,Opravdu nevíš, kam ji vedli a kdo pro ni přijel?“
,,Byli to vojáci, byla to stráž města a vedli ji směrem k přístavu, nic víc nevím.“
,,Tak aspoň, že něco vím, děkuji.“ Braveg byl na odchodu, ale její hlas ho zastavil.
,,A opravdu nějak neposloužím?“ roztáhla nohy, až jí byla vidět vlhkost, pohled ale otočil směrem k východu.
,,Ne, to může jenom ona.“ skončil rozhovor a vyšel z nevěstince.
,,Kam mě to vedete?“
,,To hned zjistíš.“ za ní se ozval hlas muže, který ji předtím odvedl do Brugtownu, byl to on, děvkařský lord, jak ho nesnášela, dělalo se jí z něj nevolno. Pokud nastane příležitost, ráda by mu vykuchala tělo, i kdyby ji pak měli popravit nebo si ji vzít všichni muži na světě, za jeho smrt to stálo, musela se té představě, jak ho kuchá, zasmát.
,,V pořádku, pánové. Tady máte za své služby.“ konečně jí strhli šátek z očí a mohla vidět. Muži, co ji přivedli měli na sobě zbroj králových mužů, že by opravdu pomohli Merosovi, aby ji k němu dostali? Přestala se tím zaobírat a raději věnovala pozornost svému hněvu, zuřivě po lordovi vyjela, ale měla v sobě dávku k unavení síly Omerkina, proto si vysloužila další píchnutí dávky do krku, až omdlela. Když se probudila, ležela nahá na posteli, ruce měla svázané okovy za hlavou, mohla hýbat jedině nohama, toho ihned využila, málokdo věděl, jak moc jsou ohební a šikovní Omerkini. Dala nohy k okovům, zahákla za ně palci a byla připravena je svou silou Omerkina vyrvat, ale dveře se otevřely, a tak si lehla jako předtím. Dveře se zavřely a před ní se objevil se spokojeným úsměvem lord Meros plný touhy a očekávání.
,,Ode mě se ničeho nedočkáš.“
,,Pleteš se.“ otočil ji na břicho, aby k němu byla zády. Muži to tak chtěli, pokud brali ženu něco jako méně, což bylo zcela běžné, nebo když šlo o děvku a muž si ji chtěl pořádně vzít, u něj platilo oboje. Věděla, co ji čeká, tak zatnula zuby, když do ní tvrdě pronikl, pak nastaly nejhorší chvíle jejího života, byl tvrdý a krutý, neměl žádné city. Musela se ovládnout, aby nekřičela bolestí, bolelo to a ho to víc vzrušovalo, čím víc byl tvrdší v jejím těle, tím víc si to vychutnával, celou dobu u toho hluboce sténal, jeho rychlost jí tlačila i na zadek, nesnášela ho. Když skončil, ještě jí dráždil prstem a zasténal, nestačilo mu to, chtěl ji.
,,Ach, tak dokonalé tělo, krásné...“ líbal ji po kůži na zádech, ,, nechal sem ti přivést společnost. Neboj se, žádný jiný muž kromě mě tě nebude šukat, ale přítelkyně děvka by se ti hodila, třeba tě něco přiučí, měla by si vědět, jak se ke mně chovat, jinak tě bude čekat vždy příšerná bolest.“ chladně se zasmál. Pak se zvedl, oblékl se a nechal ji tam tak, Stalys začínala propadat slzám, stékaly jí po tváři, přála si u sebe jen jednoho muže.
,,Bravegu....“ zaryla hlavu do polštáře na posteli, kde si ji vzal lord Meros.
Braveg musel zklidňovat svého draka v těle, chtěl tu ženu naučit, jak se k němu chovat. Jeho drak protestoval, nelíbilo se mu, že ta žena na něj vztáhla ruku. To mohla jenom Stalys, nikdo ho nemohl potěšit, jenom ona, jenom ona ho mohla ovládat a dělat si s ním, co uzná za vhodné, hlavně, když drak dostane své. Jeho dračí já bylo majetnické, pokud si vybral Stalys za ženu, kterou chce, nesmí na ni nikdo jiný vztáhnou ruku. Jenom on s ní mohl být, on jediný ji mohl udělat, proto nespokojeně vrčel, když tu ženu Braveg nezabil.
,,Uklidni se, najdu ti Stalys a pak dostaneš, co chceš.“ teprve pak se drak trochu zklidnil, přesto ho ale vedl, kudy má jít dál. On byl jenom člověk s duší draka, proto přenechával hledání Omery na něm, šel podle jeho uvážení. Byl přímo posedlý jejím pachem, a tak drak vedl Bravega k místu, kde by měla být.
,,Neboj se, už jdu pro ni.“ Braveg tím ale uklidňoval i sám sebe. Došel před obrovský dům, na jeho čele bylo napsáno ,, U hebké Děvečky,,. Takže další nevěstinec, tenhle byl ale na začátku obrovského hlavního města, proto nebyl tak proslulý jako Ohnivá věž, která byla v centru dění. Křiklavě růžový dům se nedal přehlédnout z velké dálky při vstupu za bránu města, dveře byly neustála otevřené, proto vstoupil. Ihned ho zasáhl pach spoustu ženských těl, jako to cítil předtím v Ohnivé věži, tady ale cítil i nemytá těla mužů. Pot zde páchl stejně jako jejich pach semene a ženské vlhkosti, díky smyslům draka to cítil velice dobře. Žádný člověk by tohle necítil a nezaobíral by se tím, ale pro něj to byl nepříjemný zápach, přesto se tvářil nezaujatě. Uměl si dokonale nasadit masku, pak nikdo nepoznal, co zamýšlí. Nepřátelé mohli jen hádat a pro přátele zůstával záhadou a tak to mělo být. Hledal někoho, kdo ten bordel vedl, do cesty se mu připletla nějaká žena.
,,Promiň, ale mohla by si mi říct, kdo to tady vede?“ dívka pokývla hlavou k muži, který seděl v obrovském lóži a počítal si finance.
,,Díky.“ zamířil rovnou k němu.
,,Jen pojď dál, nějaká z mých dívek tě nepotěšila, jak se patří a jdeš si stěžovat?“ muž byl malý tlustý panák s turbanem na hlavě, připomínal spíše sud s rukama a nohama než člověka. Jeho šaty byly z hedvábí, posypány diamanty a jinými drahokamy.
,,Ne, kvůli tomu tady nejsem. Chci se zeptat na jednu dívku.“
,,Nepodávám informace o svých děvkách, jen co se týče práce.“ odbyl ho, ale on se nevzdával, věděl, že tady Stalys je, cítil ji.
,,O to jde. Byl jsem v Ohnivé věži a poslali mě sem k vám, prý by mě ta dívka mohla uspokojit, jmenuje se...myslím, že ta žena říkala Stalys.“ dělal, že přemýšlí a nemůže si tak rychle vybavit její jméno.
,,Je mi líto, ale o ní nic nevím.“
,,Ale ta žena říkala-“ ,, Je mi jedno, co Maria říkala. Ta vaše Stalys není k mání, protože...“ zasekl se, právě řekl to, co neměl a nechtěl. Braveg se jenom pousmál.
,,Teď jste mi potvrdil, že tady je a já ji najdu, i kdybych to tady měl obrátit vzhůru nohama.“ pobaveně se usmál a ukázal titul lorda, muž zkameněl a začal se mu klanět, ale mladý lord se otočil a odkráčel z nevěstince, neviděl tady Merose, to znamená, že půjde potom k jeho dívce a tak ho k ní dovede, stačilo jen čekat. Sedl si do krčmy ven na terasu naproti nevěstince a čekal na příchod jeho bývalého lorda, musel se té myšlence usmát, už mu nebude moci poroučet. Netrvalo dlouho a lord Meros se nedal ani přehlédnout, ani přeslechnout. Docválal k růžovému domu na koni a s očekáváním ve tváři vstoupil dovnitř.
Ležela neustále svázaná na posteli, ruce už měla otlačené a klást odpor nemělo smysl, akorát si víc ubližovala, tudíž jí nezbyla jiná možnost, než čekat na jeho další příchod a na další bolest, kterou ji bude způsobovat svou touhou po jejím těle. Byla na dně, ale když slyšela zarachocení klíčů od jejího pokoje, nasadila vzdorný výraz plný odporu k němu. Potichu vstoupil, jen se usmál na dívku, která začala mlátit okovy, chtěla se od něj dostat pryč.
,,Nesnaž se o to, je to zbytečné, stáhl jsem okovy pevně. Je to, aby ses mi nevysmekla a nenapadlo tě mě zabít, navíc se s tebou nemusím rvát. Tvé nohy, které nechceš roztáhnout, zvládnu. Na to jsem dost silný.“ škodolibě se usmál a nechal spadnou své kalhoty na zem, odhalil tak své připravené mužství.
,,Líbí se ti?“ lehl si na její tělo. Přemýšlel, jestli ji má zase otočit břichem na postel.
,,Jak chceš, abych ti to udělal?“ líbal ji na bradavkách.
,,Možná si tě vezmu takhle...“ měla hezké oči, to musel uznat, ne jenom její tělo bylo hezké, ale i tvářička. Chtěl by cítit její ústa na svém...olízl si rty při té myšlence, co by s ním dokázala provést, ale uvědomoval si, že je Omera a nevěřil jí. Díval se na ni, bylo vidět, že mu vzdoruje, snažila se ho ze sebe shodit.
,,Vzdoruješ mi, to je ještě více vzrušující, aspoň se mi to bude lépe dělat, když si tak...tak přitažlivá každým tvým pohybem. Budeš se pode mnou vlnit, to ti slibuji.“ chladně ji otočil zase na břicho a dal se do práce. Po ránu, kdy jí způsobil bolest, byla citlivá na dotek a hlavně na tak citlivém místě, proto sykla bolestí. Usmál se.
,,Bolí to, dobře, to má. Já jsem tvůj pán a ty mi budeš přinášet rozkoš, kdykoliv řeknu.“ zajížděl hlouběji do jejího těla a vzdychal, její neuvolněnost mu dělala dobře. Zatínala nehty do polštáře, mračila se, nenáviděla ho, snažila se nevydat hlásku, kdyby zjistil, že ji to tak moc bolí, tak by ještě přitvrdil, proto mlčela a snažila se tu bolest nevnímat. Měla jediné štěstí, že byl za den unavený, a tak to netrvalo tak dlouho jako ráno, ale i tak to pro ni byla věčnost, než ji naplnil a pak se svalil vedle ní. Byla tak rozbolavělá, že jen pomalu stáhla nohy k sobě, otočil ji břichem nahoru a zády na postel, chtěl se na ni dívat, všiml si, že její ňadra nejsou obrovské, ale do ruky by mu určitě padly, a tak to hodlal zjistit. Chytil její prso a líbal ho, když nic nevyčetl z její tváře, tedy kromě nechuti, silně ji kousl do bradavky, prohnula se bolestí, spokojeně se zasmál.
,,Budeš to chtít, přijmeš to i mě a pak to budeš chtít každou chvíli, všichni milují sex.“ hrál si s jejími prsy, hltavě je líbal. Stalys se začala ošívat, ale věděla, že ji potrestá, nesnášel být rušen, když se soustředil, to už u něj zjistila, přesto kladla odpor.
,,Dobrá, chtěl jsem tě nechat být, ale nedáváš mi jinou možnost.“ rukou sjel mezi její nohy, měla je pevně sevřené, zatlačil na ně rukama, ale Stalys s ním bojovala.
,,Ne, ne....ne.“ vzdorovala, ale on měl dvě silné mužské ruce, nebylo pro něj problém dosáhnout svého, a tak zůstala rozkročená. Usmál se, když se díval na její pohlaví, které patřilo nyní jemu, on ho využíval a ucítil, jak se ozval jeho penis, ale to on nechtěl.
,,Naučíš se mě poslouchat, bude to pro tvé dobro.“ přisunul se k ní, lehl si podél jejího těla, ona ihned nohy srazila k sobě, usmál se. Ruku držel v jejím rozkroku, nemohl tak dál, což ona chtěla, nesnášela každý jeho dotyk, protivil se jí.
,,Roztáhni nohy, holčičko.“ podíval se jí do tváře, ona zvedla hlavu na důkaz své neposlušnosti. Naštval se a opravdu moc jí kousl do bradavky, vyjekla bolestí, všimla si, jak jí teče krev, zamračila se na něj. Viděla, jak se naklání k její druhé bradavce, proto rozevřela pomalu své nohy a nechala jeho ruku na místě, přestala se ošívat, jen klidně ležela a čekala na jeho útok na její tělo.
,,To je ono, hodná holka, ty se to ještě naučíš.“ oblízl jí krev na bradavce a prstem se otíral o její vnitřní stěny, tlačil na ně, zrychloval na tempu svého prstu, ale s ní to nic nedělalo, musela se vítězně usmát, to ho naštvalo, a tak použil své další prsty a způsobil ji tvrdý příraz, sykla bolestí, pak ustal s pohyby.
,,Nevzdoruj mi, radím ti dobře, když mi dáš, co chci, slíbím ti, že budu jemný, už ti neublížím.“
,,Oba víme, že ty neumíš dodržet slovo.“
,,Jak chceš, ale mé slovo platí, můžeš ho přijmout. Nemůžu si pomoci, ale tvé tělo je dokonalé, tvoje kundička je pro mě jako stvořená. Dám ti radu, lež v noci klidně, jestli ráno zjistím, že nemám prsty uvnitř tebe, pak tě tvrdě zpracuji, rozmysli si to.“ nechal prsty na místě a s vítězným úšklebkem si lehl vedle ní.
Pokračování příště...
Komentáře
Přehled komentářů
OK, protože je tohle (asi?) poslední kapitola (pokud ne, tak právě teď jo xD) tak vám udělám ,,mini recenzi"...
Takže... Začnu svými dojmy: Příběh jsem hltala. Ano, nepsala jsem komentáře, ale to neznamená že se mi nelíbí ;-). Některé postavy mi byly sympatické, jiné ne, ale to patří do všech příběhů... Například Stalys jsem měla ráda od začátku. A dokonce mě napadlo, že je právě Stalys je ta ,,pravá" princezna a Ilria ta adoptovaná... A Braveg? Ze začátku mi nevadil, ale postupně začal a pak zase přestával :D Meron byl od začátku hnusák...
Moje dojmy z příběhu byly... Zajímavé xD Rozhodně mě to bavilo, ale taky jsem se třásla odporem nad extrémně realistickým popisem vražd a krvavostí-takhle brutálně bych to nedokázala, klobouk dolů. Příběhu bych dala omezení, tak 13+... Už proto že jsou tam tak dopodrobna popsány nejen krvavosti, ale i erotické scény... Pokud někde upozornění na věkové omezení máte, omlouvám se, nevšimla jsem si.
Ale najdu i pár mínusů a doufám že příběh bude pokračovat, protože toho se jedna negativita týká. Snad to nebude jen další bezduchá erotická slátanina, kde nikdo nedělá nic jiného než s někým spí. Proto doufám, že to bude pokračovat.
A další věc-chyby. Moc jich tu není, ale najdou se. Chápu že spisovatel pohlcený příběhem občas nějakou chybu přehlédne a taky vám to nevyčítám. Některé věty jsou krkolomné, ale ani nadšenec do češtiny jako já se někdy nevyhne chybě velkého kalibru xD
Celkové shrnutí: Opravdu dobrý příběh, který má dobré postavy a dobrý děj, takže dávám like (d) a 8,5 bodů z deseti.
Čtenářka která by vraždila pro další kapitolu ^.- (To ne, ale stejně se těším >.*)
Re: Mini recenze
(En, 5. 6. 2016 21:07)
Páni,
nečekala jsem, že může být někdo tak moc zapálený do mého příběhu. Týjo, prostě čtu si ten komentář po páté a stále hledám, kde je ten vztyčený prst a háček, ale on tam není. Je to prostě jedna velká radst tenhle komentík číst a já jsem za něj moc ráda. Upřímně bych chtěla tento příběh dokončit, ale nechtěně se mi povedlo smazat soubory - kde byla mimo jiné i složka s tímto příběhem - proto se musím podívat, jeslti to nemá náhdoou zálohované moje kamarádka.
Budu se snažit ten příběh dokončit, ale z časových důvodů - příliš náročná škola, tudíž málo volného času - se dílečky pohrnou asi velmi pomalu
PS. Děkuji, že jste s tímto příběhem vydrželi a nevzdáváte se naděje, že by mohl mít pokraočvání a také nějaký ten konec :D :D :D
Mini recenze
(Diana, 9. 4. 2016 13:13)