Klenoty z čeledi Asclepiadaceae
3. 6. 2012
Klenoty z čeledi Asclepiadaceae
Zajímavých rostlin z čeledi Asclepiadaceae je celá řada. Mnoho z nich by se dalo označit za opravdové klenoty. Vzhledem k malé dostupnosti a vysokým nárokům na pěstovaní by se za ně daly považovat dva zástupci z této skupiny rostlin s kaktusovým habitusem, rody Trichocaulon a Pseudolithops. Tvarově jsou si zejména v mládí velmi podobné a nejen laik by nedokázal odlišit, co patří ještě do rodu Trichocaulon a co už do Pseudolithopsů. Trichocaulony rostou v jižní Africe, zejména v oblasti Kapska. Několik jedinců pochází z Namibie z oblasti kolem řeky Oranje. Zprvu mají kulovitý tvar, později sloupkovitý. Dosahují výšky 15 až 20 cm a šířky cca 5 cm. Tělo je bradavčité, hvězdicové pěticípé květy velikosti do 1 centimetru vyrůstají nepravidelně nahloučené kolem temene. Ve sbírkách se nejčastěji pěstují T. picta, T. marlothii, T. keetmashoopense, T. truncatum, T.kubense a další. Jednotlivé druhy se dají od sebe odlišit bezpečně v době květu, podle jeho tvaru a barevné mozaiky. Opravdový odborník je rozliší i podle tvaru bradavek. Např. T. truncatum je má podélně protažené, T kubense takřka čtvercové apod. Růstové období Trichocaulonů je od března do října. V našich klimatických podmínkách bych doporučil začít s opatrnou zálivkou až někdy květnu v periodě 1x –2x za měsíc a ukončil bych ji v září.
Pseudolithopsy jsou menšího vzrůstu než Trichocaulony. V přírodě se vyskytují ve východním Somálsku – P. migiurtinus (syn. sphaericum), P. cubiforme, ale i v Jemenu, např. P. dodsonianus. Tělo je opět bradavčité, bradavky jsou ovšem méně znatelné (výrazné) než je tomu u Trichocaulonů. Čím se ovšem od Trichocaulonů zásadně liší, je květenství. To tvoří celý trs květů vyrůstající z boku rostliny, s jakoby roztřepenými okvětními lístky. Pseudolithopsy jsou v kultuře ještě choulostivější než Trichocaulony. Dalo by se o nich téměř prohlásit, že nesnášejí jakoukoliv zálivku. Tu volíme jen v nejteplejších dnech roku a opravdu velmi sporou.
Problém s kultivací obou rodů můžeme vyřešit roubováním na kaudex Ceropegia woodii – ten byl měl mít průměr alespoň 2,5 cm. Na této podložce si rostliny zachovávají vcelku přirozený vzhled. Výrazně rychleji rostou a pochopitelně se i dříve dočkáme květů.
Třetím zajímavým zástupcem z čeledi Asclepiadaceae, o kterém bych se chtěl alespoň heslovitě zmínit, je rod Rhytidocaulon. Rostlina na snímku R. macrolobum pochází z Jemenu. Tvarově na první pohled nevyhlíží nijak zvlášť atraktivně. Od báze, která s věkem dřevnatí, vyrůstají dlouhé tenké příležitostně se větvící stonky. Květy jsou velmi podobné jako u Pseudolithopsů, ale vyrůstají jednotlivě po horní polovině stonků. I Rhytidocaulony patří mezi choulostivější druhy. Substrát volíme co nejvíce propustný, pokud možno bez humózních složek.
Poslední fotografie
Toplist
Archiv
| červen / 2023 | ||||||
Statistiky
| Online: | 1 |
|---|---|
| Celkem: | 109332 |
| Měsíc: | 1695 |
| Den: | 78 |