Báje a legendy trpaslíků
Báje Rindolské
Osídlení Rindolského údolí
Před těžkéma járama vyhópl prafotr Heriol na špicu (nejvyšší hora v okolí rindolu) a hlasal:
„Tu hodíme sicnu!“ a dal fachčit škopek.Tůmto bolo hozena obrivská pevnust nesoucí jmeno Rindol.Tůmto bolo dorobena předpoved strarého schamana Rindola prveho které udal popis mésta kde je rudy a všeckyho nadbytek ale že trpalsůci musí vykonat dalékú a těžků cestu. Bo Heriol bol tvrdé a odolné preto todle náročnů zkůschku zdolal a eho lud tako.
Báje Trpasličí
Trpasličí mág Skjalandir
Kdesy nejmocnější mezy trpaslíčímy mágy Skjalandir vyslovil předpověď budócím generacím:
„Těžké časy sa bléží a jak vytrvá moj národ záležá na jujích chetrosti a odhodlanosti. I my trpaslúci nemusáme vše vydobét siló a same.I my se moséme nekdy spolčat s inýma i když podradnéma rasama.Toť moja zvest do budócna riťte sa méma radama a my i celé planeta vydržíme i vnejtěschách skůschkách.“
Toto vyslovil Skjalandir před svojó smrťó roku třetího prvého věku.
Nikdo nedokáže říct jestli tím myslel 1. nebo 2. nebo tu 132. skřetí válku nebo válku elfů a trpaslíků avšak zatím sme sa nikda neřídili jeho radó a furt žijeme.
Šifra mistra Geralda
Tato hatlamatilka jes mezi trpaslůky nazévána schifrů maistra Geralda kerý ako prvné pronikol do podstate mistrostvá boja a dovedol s mečom i sekeró a dalšéma zbraňama zacházat tak ako žádné iné smrtelnék. Podla povédaček vsche zanochal na svojé univerzitě schermu a boja.Žel bohu nikdo nevé kde universita ležé. Bola vypleněná skřety před těžkéma járama a nikdo sa někde neodvážal na bláznivé hlodání schkoly.
Jirinturanská báje
Toto je nejznámější trpaslíčí báje jaká existuje za celé 3 věky.Gilgalatovu sekeru zná taktéž téměř každý ale báji o Thórinovi XIII. zná úplně každý.Byl to vnuk Gilgalata a ten zdědil po dědovi jeho sekeru. Thórin išel ráz zrobit draka Rozarmawa s velkó armádó. Bola to hrozná bitva, kerá skončila porážkou Trpasléků. Královi sa přiskytla v téměř prohraném boji velká příležitost Rozarmawa dorazit tým, že po ňom hodí sekeru, a tak též učinil. Ale chyba velká to bola. Rozarmaw na letieců sekeru fůkl ohnivý žár tak silné, že sekera sa za letu roztavila a Sunnyrud dopadl na jeho šupiny a tam ztuhl. Thórin byl tým žárem usmažený během jisky. Taká ztráta totálně zrušila Trpasléčů morálku a ty sa stáhli a dlouho sa hén nikdo nevrátil. Ta jeskyňa sa stala postrachom všech Trpaslékó.
Po nějaká staletí zůstala hrouda Sunnyrudu zapomenuta. Nikdo neví kdy a kdo Rozarmawa zabil, ale až sa tam jednoho dňa vydal kovář Herald, našel eném kostru obrovského draka a na ní kus temně černé rudy; Sunnyrud. Herald si ji právem přivlastnil a chtěl vyrobit pro svého krále tu nejlepší zbraň aká existuje.Tak z královských skladů ukradl hroudy magické rudy a udělal slitinu Sunnyrudu a magické rudy a ukoval dokonalé kladivo do kterého vtiskl svoje nejmocnější runy jaké dovedl.Když se šel přiznat svému králi že to je on kdo ukradl magickou rudu a že ji ukradl proto aby svému králi ukovat Thórovo kladivo tak ten ho ušetřil smrti ale přikázal že musí vykopat tolik rudy kolik ukradl což znamenalo několik let hledání v dolech. Ale Thórovo kladivo zůstalo nejničivější zbraň všech dob.
Tu se objevil obrovské stvoření přímo uprostře trůního sálu a začalo s nelítostným hlasem promlouvat ke králi: „Buď zdráv Thórine XVI. Synu thórina XV. Krále trpasličí a vevodo Kuliterský.Právě nadešel tvůj čas“,a začal se šíleně smát“Za tvojeho života jsi vykonal spousty skutků a proto dříve než jsi pro tebe příjdou andělé pro tebe přicházím já posel smrti samotný balrog Luciferius.Ber to jako čest protože pro moc bytostí si osobně nechodím tak příjmi mé pozvání do věčně teplého pokoje“ a opět se zasmál. „Nic se ti nestane jen to bude trochu bolet ale pro vás trpaslíky to nic nebude.“ Thórin XVI. se zamyslel a pak odpověděl: „Tvé pozvání Luciferusi s těžkým srdcem nepřímám ale vážím si tvojí ocho…“ „Ty nepříjmáš mé pozvání!!??“ rozkřikl se Luciferius a náhle se kolem něho objevily plameny pekelné a on vytáhl svůj ohnivý palcát „Dobře ti tak chtěl jsem být k tobě hodný a vzít si tě po dobrém ale když to tak chceš tak budeš muset okusit věčné bolesti,utrpení a muka v mojich nejlepších mučírn…“ „No tak to nezdržujme“ řekl Thórin který už byl na nohou a v ruce Thórinovo kladivo, které teď zářilo jako malé slunce ale přitom vyzařovalo živý chlad který se hned rozprostřel po celé místnosti.Dřív než stihl Luciferus cokoliv udělat už schytal první ránu do nohy a v záblesku světla a obrovského hluku se Luciferiova noha podlomila a on zakolísal bolestí.Ale to už letěla další rána a ta byla mířena na místo kde by obvykle byla hruď a srdce.Luciferius stihl však uhnout a kladivo zasáhlo jen jeho bok.Král máchal s těžkým kladivem jako s dětskou hračkou tak rychlé a zručné byli jeho ruce i přes svůj pokročilý věk.Opět záblesk a zlověstný nářek.Všichni přítomní trpaslíci vypadali napjatě a začali fandit jako při gladiátorském zápase.Moc dobře věděli že i se svými zbraněmi z Gárijské rudy by neuspěli tak aspoň psychicky pomáhali svému králi.Ten když to viděl rozhodl se neponechat nic náhodě a začal na Luciferiuse více doléhat a uštědřil mu čtvrtou ránou a na oplátku on dalším nesnesitelným výkřikem agonie.Když dopadla pátá rána Luciferius začal mizet a křičel: „Já se vrátím a se mnou příjde zákon!!!!“ To bylo to poslední co zaznělo než zmizel.Celý sál propukl v jásot a přestal až po dobrých 7 minutách. Pak král dal na počest zemřelého kováře Heralda vystrojit hostinu a obřad bohu nebes.Nakonec si pro krále Luciferius přišel a ve spánku ho podle usmrtil a odnesl do svého pekelného království.
Bajé Kuliakovská
Starodávná báje která je možná pravdivá.První trpaslíky stvořil samotný bůh z kamene.Stvořil takzvané Kuliaky.První trpaslíky kteří pocházeli přímo z kamene.Neměli smíchanou krev nebo měkčí maso ale byli to děti skály. Nikdo kromě samotných Kuliaků neví jestli byli stvořeni ze slídy,křemene nebo živce ale byli stvořeni každý trochu odlischněji.Jedni byli větší jiní zručnější další silnějschí.Tak vznikly podle pověstí trpaslíci.Nikdo neví z kolikati materiálů byli Kuliakové stvořeni ale ví se určitě o 3. Jedni z křemene druzí ze slídy třetí ze živce. Stejně jako každá hornina je jiná tak i každý trpaslík je jiný.Trpaslíci z křemene umí výborně zacházet s drahými horninami jako jsou diamanty,safíry,smaragdy atp…Jsou menšího vzrůstu ale zato jsou hbitějschí než jiní trpaslíci a zručnější. Slídový trpaslíci jsou výborní řemeslnící co umějí jak hrnčířství tak truhlářství.Svou zručností se rovnají křemenovým ale obratvostí na ně nemají zato jsou větší a silnější.Živcoví trpaslíci umí výborně zacházet s kladivem a kovadlinou.Jsou největší z těchto tří a nejsilnější.Obratností a zručností nepřekypují ale co se týče kladiva a kovadli jsou nejzručnější ze všech tří uvedených „druhů“.Toto jsou nám známe „druhy“ trpaslíků.Pokud existují jiné druhy trpaslíků tak to vědí jen oni samotní a doposud se neprozradily.
Legenda o runování
Runování, jest nejpokročilejší, nejobtížnější a též nejsilnější odvětví kovářství. Nejznámější a možná aj nejlepší Trpasléčí kovář všech věků, Herald, sa ve svóm oboru dostál tak daleko, že už to vypadalo, že nejlepší zbraň na světě, Gilgalatovu sekeru, kerů ukoval Gilbren, nic nikdy nepřekoná. Tak dobrá ta zbraň bola. Herald bol v tej době skoro tak dobrý, jak Gilbren. Enomže Herald bol v tej době eště mladý, takže mal vetší potenciál. Ale čo sa nestalo. Stalo sa, že sa Herald rozhodl studovat iný okruh kovářstva. Směr, kerý nikoho nikdá předtým nenapadlo studovat. Všeci Trpasléci věděli, že jich runy majó obrovskó moc v kůzlení všech ras. Nikoho však nikdá nenapadlo spojit tuto moc s mocí jejich primární práce; s kovářstvom. Nikoho vyjma Heralda. Ten začal zrobovat pokusy na zbraňách a zistil, že so správnou kombinací run sa dá zbraň zrobit mnohom silnejší, než kdyby v né bol len daemon. Herald sa po dlůhóm študování run rozhodol zrobit najlepšů zbraň na světě. Potřeboval zjistit, kde sa nacházá starodávný ztracený Sunnyrud a rozhodol sa, že ho mosí, za každů cenu získat. Proto si šel prohlédnút jeskyňu, kde sa údajně měl nacházet drak Rozarmaw, aby veděl aké mágy si má na tuto misu zohnat. Bol to nebezpečný úkol, ale Herald sa nemohl nechat odradit ani přes strach a úctu k tejto jeskyni. Když tam došel, všecko co objevil bola kostra draka a na ní Sunnyrud. Vypadalo to, že Rozarmaw nebol jako většina ostatních draků a neměl u sebe obrovský poklad zo zlata a drahých kameňů. Přesto měl u sebe něco, čo bolo mnohem cennější. Najlepšiu rudu pod Slunkom. Tu si Herald právem přivlastnil a chtěl vyrobit pro svého krále tu nejlepší zbraň aká existuje.Tak z královských skladů ukradl hroudy magické rudy, udělal slitinu Sunnyrudu a magické rudy a ukoval dokonalé kladivo do kterého vtiskl svoje nejmocnější runy jaké dovedl. Herald ji jednoho dňa opravdu daroval Thórinovi XVI. a přiznal sa mu s krádežó magické rudy. Tak sa ostatní Trpasléci dověděli o existenci runování. Herald povedal toho dňa mnohé, ale též řekl zákon, kerý platil po dva věky. Mělo platit, že runování sa bude předávat pouze mezi těmi najlepšími Trpasléčími kováři a nikdá sa nebude nikde zapisovat. Jenže jeden elfský Theurg mentálním súbojom ukradol tuto vedomost a zapísal ju do knih. Tým sa runování rozšířilo aj mezi ty, kteří to neměli nikdy použít; skřety a temné mágy. Možná proto vznikla by bez toho nevznikla Schifra mistra Geralda, o které sa domnívá, že je to jedna z najmocnějších run.
Dasty