Leopold II.

 
Ahojte,

nyní se mrkneme, jak to bylo s kočkou ve starověkém Egyptě a v Řecku. Kočky se sami začínají objevovat kolem lidských obydlí, kde se to jen hemží krysami, a tak drobné šelmy mají v blízkosti člověka vždy o potravu postaráno. 

Egypt
Staří Egypťané se naučí stavět obilné sýpky, které se stávají domovem krys, myší a tedy i koček. Předkem všech dnešních domácích plemen jsou africké kočky plavé (Felis lybica), které žijí dodnes. Na zdech hrobek starých 4500 let se už můžeme setkat s vyobrazením koček.

Z této doby pochází i vyřezávané sošky. V jednom starověkém městě, které bylo objeveno v 19. století, archeologové odhalují více než 300 000 mumifikovaných kočičích ostatků. Staří Egypťané totiž věřili, že jejich bohové se převtělují do podoby koček. Kněží původně uctívali lvy, které však postupně nahrazují právě kočky. Zabití kočky je v Egyptě těžký zločin, který se trestá smrtí. 

Řecko
Uvádí se, že staří Řekové si brzy uvědomili, jakou důležitou roli kočky v Egyptě sehrávají, a zatoužili po nich také. Egypťané se ovšem nemají k obchodu s posvátnými zvířaty, a tak Řekům nezbývá nic jiného než jim drobnou šelmu ukrást. Později kočky do všech koutů Středomoří na lodích Féničanů. Až do 10. století našeho letopočtu však kočka domácí v Evropě zůstává velkou vzácností.

S pozdravem

Váš Leopold II.

zdroj: časopis Epocha, Svět na vaší dlani, 2006, číslo 9, str. 56 - 57.