O mém plemenu
BRITSKÁ MODRÁ
POVAHA:
Britská kočka má ráda svůj klid. Je to pravá anglická dáma. Má vyrovnanou a příjemnou povahu. Je chytrá, snášenlivá, přátelská, mírná a mazlivá, ne však vlezlá. Uchovává si svůj charakter a odstup, je rezervovaná. Pokud s něčím nesouhlasí a něco se jí nelíbí, je to na ni znát. Na každou změnu je ji třeba pomalu navykat, zvláště když je starší. Miluje své lidi a s oblibou je sleduje. Často ji najdete v koupelně, jak pozoruje tekoucí vodu. Tato mohutná kočka je méně aktivní a nedává svou přítomnost v bytě moc najevo. Je proto dokonalým bytovým mazlíčkem. Jako kotě je však velmi hravá a aktivnější. Přes den ráda spí, ale jen co zarachotí klíče s radostí vás přivítá, ať už jdete odkudkoli. Není však v její povaze dožadovat se nějak zvlášť pozornosti. Návštěvy sleduje z povzdálí.
Tyhle kočky se s největší pravděpodobností nebudou houpat po záclonách, jsou spokojenější zemi, ale rády se pořádně proběhnou, hlavně večer. Čím jsou starší, tím více se stávají tichými a nenápadnými mazlíčky.
Vychází velmi dobře s dětmi, předpokladem ovšem je dobrá socializace kotěte od raného věku. Snáší se dobře i s jinými zvířaty.
VADY:
Uši nesmí být tmavší, než jiné značky.
SRST:
Sněhově bílá barva na zádech přechází do modré, stejného zbarvení jsou i značky, avšak světlejší. Značky jsou rozmístěné stejně, jako u předcházejícího plemene, avšak stejného
modravého nádechu.
POPIS:
Britská kočka patří do skupiny koček s krátkou srstí. Je to středně velká až velká kočka. Tělo je svalnaté, podsadité, s širokou hrudí. Srst je krátká a hustá s dobře vyvinutou podsadou. Hlava je kulatá, masivní se širokou lebkou. Nos je krátký a široký, rovný s lehkým prohnutím. Brada je silná. Uši jsou malé lehce zakulacené, široko od sebe posazené.
OČI:
Oči jsou velké, kulaté, mají jasně oranžovou nebo měděnou barvu, ale také modrou / colour point - kočky se siamským zbarvením srsti/ a nebo zelenou / činčila, stříbřitá s kresbou. Jasné, živé, svítící, modré barvy.
HISTORIE:
Britské krátkosrsté kočky byly vyšlechtěny v 19. století ze selských, pouličních a domácích koček. V této době byly více oblíbené dlouhosrsté kočky než ty krátkosrsté. Až roku 1901 byl založen klub krátkosrstých koček. Tato britská kočka se vyskytovala v mnoha barevných provedeních, a tak byl tomuto plemeni sestaven standard. Občas se při křížení používaly perské kočky, proto se i nyní může britské krátkosrsté kočce narodit dlouhosrstý jedinec. V 50. letech 20. století plemeno téměř vyhynulo. Nadšení chovatelé však pomocí dovozu z Irska a ze zemí Britského společenství chov opět obnovili. V 70. letech se tyto kočky dostaly do USA a britská modrá si zde získala mnoho obdivovatelů.
OSTATNÍ:
Jsou dovoleny všechny odstíny modré barvy, ale světle modrá má přednost. Barva musí být čistá, rovnoměrně rozložená a bez bílých chlupů nebo stínování. Čenich a polštářky tlapek má modrošedé, oči tmavě oranžové nebo měděné. Další barvy: černá: neobsahuje šedou nebo hnědou barvu, čokoládová: má teplý hnědý odstín, lilová: má světle fialovou barvu s růžovým nádechem, červená: je stejnoměrně oranžově červená bez kresby, krémová: je světle béžová (pastelové zbarvení, nikoli červená).
ZAJÍMAVOST:
Zajímavostí u tohoto plemena je, že většina britských krátkostrstých koček má krevní skupinu B.