Rodina a Děti.

Máte doma miminko, krásně kojíte, ale zničehonic je všechno jinak? Děťátko je u prsu neklidné, dožaduje se jídla i mimo zajetý rytmus, je zkrátka neukojitelné a zároveň jako by stále hladové? Stop! Než sáhnete po lahvi s umělým mlékem, přečtěte si, co to je růstový spurt. Ten totiž často za tento stav může.

Růstový spurt v lékařské terminologii znamená období urychlení růstu u dětí v pubertě. V tom případě jde o jev zcela přirozený. Přeneseně se ale tento výraz užívá také pro zvýšený kojenecký neklid mezi 3. až 6. týdnem a 3. až 6. měsícem, kde se s ním setkáte nejčastěji. „Každé děťátko je ale jiné, a proto spurt samozřejmě nenastává úderem toho daného dne. Tyto mezníky se mnohdy mezi maminkami také označují jako laktační krize, a to právě proto, že jejich tvorba mléka ještě nestihla zareagovat na zvýšenou potřebu děťátka,“ uvádí Hana Strejčková, členka Laktační ligy.

Své o tom ví i naše čtenářka Dasha Veselá: „Růstový spurt jsem zažila u své dcery kolem třetího měsíce. Narodila se malinká, a tak si to zřejmě chtěla všechno vynahradit a dohnat. Přesto, že ale pořád pila, nepřibírala, stále plakala a byla neklidná. Doktorka mi doporučila ,umělé' mléko. Dcera se naučila na lahev, a já mléko ztratila. Na to, že má dcera růstový spurt, jsme přišly příliš pozdě.“ Maminkám Dasha proto radí, aby tuhle napjatou situaci vydržely a přikládaly miminko častěji nebo dávaly umělé mléko zprvu po lžičkách.

Co je růstový spurt?

Kojenci v prvním půlroce věku někdy ve velmi krátké době razantně vyrostou do délky (až o několik centimetrů za pár dní), ale na váze mohou zakolísat. Podle laktační poradkyně Jany Kučvové může jít sice o pár milimetrů, avšak pro miminko to je situace energeticky velmi náročná: „Takové miminko totiž svou přijatou dávku energie z potravy vloží do růstu, a nikoli do váhového přírůstku. Ačkoli papá stejně, nebo dokonce více, jeho váha se v tomto období zastaví, nebo dokonce klesne.“ A to je moment, který mnohé maminky velmi vyděsí!

Proto jsou velmi důležité pravidelné kontroly u pediatra, který miminku provádí opakovaná měření délky, váhy a obvodu hlavičky. Z nich je pak možné vypracovat takzvané růstové křivky, na kterých lékař kontroluje správné prospívání dítěte.

Proč vytrvat u kojení?

Období růstového spurtu ale může mít na svědomí také to, že maminky začnou bojovat s pocitem vlastní neschopnosti. Ptají se samy sebe, zda mají dostatek mléka, jestli je vůbec kvalitní a jejich miminku vyhovuje. A výsledek? Mnohdy předčasné zavedení příkrmu. „Ano, miminka v období růstových spurtů mohou vyžadovat častější kojení. V tomto čase však stačí sledovat zvýšené potřeby dítěte na kojení a vyhovět jim. Rozhodně není třeba zavádět hned příkrm z náhražkového mléka,“ domnívá se Jana Kučvová.

Abyste tuto zvýšenou potřebu svého miminka ustály, měly byste pít víc tekutin, než jste zvyklé. Někdy je lepší vyzkoušet i alternativní způsob podání mléka, pokud děťátko odmítá vytrvat u prsu. Odstříkané mléko tak lze podávat třeba po lžičkách, injekční stříkačkou nebo speciálním kelímkem Babcup.

Další možností je domluvit se s vaším pediatrem na častější kontroly. V případě strachu, že máte nedostatek mléka, je možné u lékaře provést kontrolní vážení před kojením a po něm, ze kterého se zjistí, jestli dítě pije dostatečné dávky.

Co vše se při růstovém spurtu mění?

V prvé řadě se děťátko začíná častěji hlásit o jídlo, a tak se stává, že najednou mu při kojení nestačí jedno prso, ale žádá mléko z obou. Může trpět bolestmi bříška, větry a bývá rovněž neklidné z nevyspání. „Také se může změnit stolice, zejména co do počtu za den. Miminko kaká méně a stolice může být i nazelenalá, například z přemíry pití předního mléka, protože to zadní se kvůli prvotnímu stresu maminky nespouští anebo teče pomaleji,“ říká Hana Strejčková, členka Laktační ligy.

Sčím může spurt dále souviset?

Růstový spurt může také občas souviset s neklidem, který bývá diagnostikován jako kojenecká kolika (projevem jsou bezdůvodné záchvatovité bolesti bříška). Jde však o věc, která sama odezní. „Přes 90 procent kojeneckých kolik nemá žádnou organickou příčinu, ve velké většině případů se tedy nejedná o žádnou nemoc a neklid sám s věkem vymizí,“ uvádí dětský pediatr Martin Magner.

Podle něj může i v malém procentu případů k zvýšenému neklidu přispívat alergie na bílkovinu kravského mléka nebo jícnový reflux: „Mezi příznaky alergie na bílkovinu kravského mléka patří nejčastěji rodinná zátěž ve smyslu alergie, nález krve ve stolici i opakované zvracení. Právě v případě opakovaného ublinkávání nutno pomýšlet i na jícnový reflux,“ dodává doktor Magner s tím, že tyto příznaky je vždy nutné prodiskutovat s praktickým dětským lékařem.

Na co si dát ještě pozor?

Laktační poradkyně Hana Strejčková dále radí, aby se maminky hlavně nestresovaly a věřily v samy sebe. Co je tedy důležité:

• Nevnímat růstový spurt jako problém vedoucí k ukončení kojení, většinou je to jen otázkou dní, kdy se vše vrátí do zajetých kolejí.
• Nepropadat zoufalství ani jiným negativním emocím, které vedou k blokování hormonu oxytocinu, jenž je zodpovědný za spouštění mléka. Mléko pak teče ještě pomaleji, a zůstává ho tak více v prsou. Dlouhodobý přetlak vede k postupnému snižování tvorby mléka.
• Nedávat umělou výživu, pokud to není vyloženě nutné.
• A vždy platí, než se trápit samy se svými pochybnostmi nebo se nechat pohltit internetovými diskusemi či se nechat zviklat k umělé výživě, je lepší poradit se s odborníkem.