Jdi na obsah Jdi na menu
 


Historie Nová Víska (do roku 1897)

Obec  N o v á  V í s k a  (Neudörfel).

       Nová Víska je zároveň katastrální obcí ležící malebně ve vysoko položeném, na severovýchod otevřeném údolí ohraničeném svahy vrchů Špičák (Spitzenberg) a Roubený (Raupenberg). Obec má rozlohu 339,08 hektarů a svým pozemkem hraničí na severu s Lobendavou, na východě s Horní Poustevnou, na jihu s Dolní Poustevnou a na celé západní straně se saským územím obcí Rugiswalde a Langburgersdorf, od nichž je oddělena jen nízkým horským hřebenem. Okolí Nové Vísky je hornaté a v tom ohledu jsou k uvedení: Na východní straně 454 metrů vysoký vrch Špičák (Spitzenberg), na jehož jižním svahu leží pole Nové Vísky. Na jihu obce, oddělen údolím, leží 415 metrů vysoký vrch Frombusch (Veselé křoví), lesem zcela pokrytý horský hřeben, po jehož vrcholu probíhá pomezí Nové Vísky a Dolní Poustevny.

 

       Obec  N o v á  V í s k a  (Neudörfel) čítá 45 domů s 216 obyvateli,z nichž je 93 mužů a 120 žen; 207 je katolíků a 6 evangelíků. Uprostřed obce se nachází rybník, napájený mnoha malými prameny a jehož odtok tvoří malý potůček, který se po dva kilometry dlouhém toku východním směrem spojuje u Horní Poustevny se Sebnitzským potokem (Sebnitzbach).

       Budovy jsou vyvedeny ze dřeva a jsou pokryty slámou, ale jsou zde také mohutné statky, jejichž domy jsou postaveny masivně a jsou kryté břidlicí. Dům č. 37, někdejšího statkáře Pietsche může být jedním z nejstarších ve vesnici. Obyvatelé se zabývají především zemědělstvím, jak to bylo od nejstarších časů v této vesnici obvyklé.

       Z e m ě d ě l s t v í dodává zde na odbyt jdoucí výrobky. Významný je chov dobytka, je podporován zejména díky zavádění simentálského plemene. Produkty mlékařství nalézají svůj odbyt díky obchodníkům s mlékem v blízké obci Sebnitz v Sasku.

       Kromě toho je v obci provozován domácký průmysl, ke zdůraznění je výroba umělých květin a nožířského zboží.

       D o p r a v a . Do Nové Vísky vedou dvě vozové cesty, a sice z Horní Poustevny a z Lobendavy. Obec je vozovou cestou spojena také se sousedními saskými obcemi Rugiswalde a Langburkersdorf. Místy jsou ještě stopy po široké a dlážděné silnici ze starých časů, pravděpodobně z 18. století. Tato silnice, zřejmě celní silnice (?), vedla z Horní Poustevny přes Novou Vísku do Saska.

       P o š t a . Nová Víska patří k dodávkovému okrsku poštovního úřadu v Horní Poustevně.

        F a r n í m   o k r s k e m  patřil Neudörfel, tak jako další české (böhmischen) sousední obce, již od roku 1449 do Sebnitz v Sasku. Když byly v roce 1539 evangelizovány, byl také Neudörfel přikázán k lobendavskému farnímu okrsku, u něhož zůstává až do dnešních dnů. Placení církevních poplatků do Sebnitz bylo zrušeno teprve v roce 1669.

       K a p l e . V roce 1890 byla zbourána stará, ze dřeva postavená kaple a místo ní byla vybudována nová masivní. Stará kaple byla postavena za prvního rychtáře z rodiny Dittrich, protože poukázaný rychtář Hentschel, jehož statek č. 2 se ještě dnes jmenuje „stará rychta“ – „das alte Gericht“, měl chtít za zvonění na jeho domu se nacházejícím zvonu ročně víc než 8 grošů.

       Š k o l a  v Nové Vísce je od nepaměti příslušná k Horní Poustevně. Dříve a až do roku 1852 bylo občas, zvláště v zimě, vyučováno učitelem z Horní Poustevny v pronajaté místnosti v Nové Vísce. Když ale v roce 1852 učitel za své úsilí stanovil vyšší požadavky, poslali neudörferští své děti opět do školy v Horní Poustevně, a tak to také zůstalo i nadále.

 

       H i s t o r i e  o b c e . Má se za to, že Neudörfel (Nová vesnice) byla osídlena z Poustevny (Einsiedel), takže tato nová obec, nová vesnička, byla nazvána Neudörfel (Nová Víska). Rok založení se nedá zjistit. V roce 1446 byla obec Neudörfel uvedena v daňovém registru Wildensteinu (Hrad u Kuhlstall) a platila 10 měřic zrna, 12 měřic a 1 čtvrtku ovsa, 1 groš daně, 20 kuřat, 31/2 kop vajec, 1 čtvrtku máku a odvážela 1 vůz „Elbfuhre“. Obec měla dědičnou rychtu a 6 usedlých mužů. Při dědičném dělení v roce 1451 zůstala obec Neudörfel u Albrechta Berky a přišla k panství Tolštejn –Šluknov. Ve staré šluknovské městské kronice je uveden právní případ z roku 1555, kdy se jednalo o „Ueberschar“, v němž šlo o spor obce Neudörfel se sousední obcí. V roce 1566 nacházíme obec Neudörfel patřící k panství Lipová v majetku Hanse von Schleinitz. Ten koupil statek, který byl dříve statkem lenním a vytvořil statek s rozlohou čtyř Ruthen (1 Ruthen = 5 jiter, 12 Ruthen = 1 lán, hon).

       Podle pozemkové knihy (Urbare) z roku 1668 měla obec Neudörfel 9 sedláků (Bauern), 3 zahradníky (Gärtner) a 12 domkářú (Häusler). Dále měla rychtáře, ten nebyl ani dědičným ani lenním rychtářem, nýbrž byl majitelem statku. Daně byly placeny jako císařské peníze ve čtyřech termínech, žádné desátky, žádný len, oproti tomu dvakrát do roka drůbež a vejce, na sv. Michaela a na vánoce. Jedna slepice byla počítána za dva císařské groše a tři feniky. Dřevo se vozilo podle velikosti pozemku a samotné práce na vrchnostenském pozemku (Ackernebo Pferdetage – práce na poli nebo s koňmi) byly prováděny se dvěma koňmi atd. V roce 1783 činily daně pro Novou Vísku 182 florinů 6 krejcarů a 3 feniky za 156 dnů práce koní, 936 dnů volské práce a 702 dnů ruční práce; stará povinnost činila 258 fl. 2 kr. 3 Pf. za 55 Pferdetage, 2891/2 Ochsentage a 327 Handtage.

staré foto: https://plus.google.com/photos/114661508306626528396/albums/6091118750687794721