Pošta. Ještě kolem roku 1843 obstarával jednou za týden listovní poštu mezi Šenovem a Rumburkem tam a zpět „starý Jantsch“ z Ludvíkoviček. O dopravu pošty se snažil Karl Ludwig Menzel, jenž se narodil roku 1800 a zemřel 19. října 1851 v Šenově a který v roce 1830 postavil v Leopoldově továrnu na zpracování kávy (Kaffee – Surogat – Fabrik), jež dostala číslo popisné 22. Karl L. Menzel pověřil listovní poštou Jakoba Lißnera, jenž měl chodit někdy i dvakrát denně jenom do Šluknova na tamější poštovní úřad, byl patrně velmi důvěryhodný, protože mu svěřovali i vyšší peněžní obnosy a dopisy obsahující peníze.

   Jeho syn Karl Josef Menzel, narozený roku 1836, byl jmenován v roce 1861 c. k. poštmistrem a 1. června 1862 otevřel v domě čp. 317 poštovní úřad Šenov. Nejprve ještě obstarával Zacharias Lißner roli „pěšího poštovního posla“ do Šluknova, brzy nato vznikla jízdní pošta. V roce 1878 jezdily denně dva povozy jízdní pošty mezi Šluknovem a Sebnitz, jeden povoz ze Šluknova přes Šenov do Mikulášovic, ze Šenova chodil poštovní doručovatel do Lipové, takže pošta v Šenově často vyřizovala podání sem i tam Auf – und Abgabe hatte. V roce 1878 již poštovní úřad v Šenově zaměstnával kromě poštmistra c. k. poštovního expedienta, jímž mimo jiné byl poštmistrův syn Karl Menzel, Josefa Schmidta ze Severního, jenž jako dělostřelec c. k. Artilerie (dělostřelectva) se zúčastnil roku 1859 polního tažení v Itálii a v roce 1866 ztratil levou ruku, a Adolfa Bergmanna, který zase původně sloužil u c. k. pěchoty zeměbrany jako příslušník pluku č. 42, jehož domovem byly Litoměřice. Telegramy zprostředkovával nádražní úřad. Tato jízdní pošta ale byla po otevření železniční linky Rumburk – Šenov – Mikulášovice v roce 1884 zastavena. Když byl poštovní úřad přeložen do domu čp. 3, byl zde také 1. července 1897 otevřen telegrafní úřad.

   V červenci roku 1898 byla naproti železničnímu nádraží postavena nová budova pošty, jež dostala číslo 403 a téhož roku byla předána do veřejného provozu. Poštu vedl Karl Brünnich, po něm následoval c. k. vrchní poštmistr Karl Stellzig a v roce 1920 obsadili poštu čeští úředníci, kteří zde zůstali až do roku 1938. Okresní telefonní ústředna ještě s ručním vyhledáváním účastníků byla zřízena v roce 1903 a v roce 1934 byla jako první v severních Čechách plně automatizovaná.

   Železnice.

Nová doba nastala, když 14. prosince 1884 byla otevřena železná dráha ze Šluknova do dolních Mikulášovic.  

Doprava nákladů, jež tím začala, ulehčila podstatně dopravu výrobků pocházejících z podniků vzmáhajícího se průmyslu. Na šenovském území byla postavena dvě nádraží. Nádraží Šenov nesoucí čp. 390. Mělo troje koleje, aby se umožnila křižující se doprava. Prvním přednostou stanice byl do roku 1922 Franz Köstler, po tomto roce jej vystřídal jeho český nástupce a česky se zde úřadovalo až do roku 1938. Po záboru Sudet v roce 1938 se opět správa nádraží vrátila do německých rukou a do roku 1945 vedl nádraží Robert Bauer. Stanice Lipová se nachází v dolním Šenově v čp. 391 a před ní se nacházejí dvoje koleje. Přednostové této stanice byli Franz Philipp, Anton Heller a Johann Troupek. V roce 1916 byla otevřena v horním Šenově v čp. 76 železniční zastávka, jež od roku 1925 do roku 1945 byla vedena Rudolfem Weikertem.

Pamětní kniha železniční stanice Velký Šenov

   Autobusová doprava. Teprve kolem roku 1929 začal autobusová doprava z Mikulášovic do Lipové a ze Šluknova do Lobendavy. V roce 1938 jezdily autobusy Německé říšské pošty Velkým Šenovem. V horním Šenově vznikla zastávka Saské autobusové dopravy při cestě z Drážďan přes Lobendavu, Rumburk, Varnsdorf, Žitavu do Liberce.

   Patrně kolem roku 1933 vznikla taxislužba, kterou provozovali Franz Fink, Reinhold Hahn, Walter Helth, Josef Rämisch, Wenzel Ulrich a Anton Weber.

   Silnice. Horního Šenova se dotýkala kdysi říšská cesta vedoucí z Rumburku do Drážďan. Od této doby dlouho existovala okresní silnice vedoucí z Nové Lipové Neuhainspach, křížící se v Šenově ve směru Staré Hraběcí a Brtníky. Silnice do Mikulášovic byla postavena roku 1870, cesta vedoucí městem byla v letech 1925 – 1929 přestavěna a vyasfaltována, kolem roku 1932 začíná stavba okresní silnice ze Salmova přes Staré Hraběcí, Janovku do Císařského s napojením do Knížecího. V roce 1939 byla vybudována ulice směřující ke hřbitovu a k domkovému sídlišti za ním.