Biblické události
Dějiny světa v časové linii Bible
Bůh – z indického sanskrtu Bhága = slovansky Buog, Bog, Boh = Velebný ctihodný, úctyhodný, ten, který dává blaženost, dává dobro.
Jméno (titul, název) Boží existence (jsoucno) JHVH mohl vyslovit pouze velekněz a to pouze jednou za rok o Velikonocích. Židé tento titul Svatého Boha nahrazovali jménem Adonaj = Pán (Soudce).
Ehje ašer Ehje = Já Jsem, který jsem (Jahve). Jahve, JHVH (čte se zprava doleva, psáno HVHJ – ה ו ה י) = On je, vzniklo z HAWA = On Je. Čtyři souhlásky pochází ze slovesa být (Já Jsem) = J a h v a h , Jehovah = (trojí význam): Jsem, který Jsem (stále přítomný), Jsem ten, který Je (jsem živý Bůh, na rozdíl od neživých model), Jsem, který stále bude (kdo Jsem poznáte podle toho co pro vás udělám, jak se o vás postarám), = Bůh pomáhá, Bůh se stará – Hospodin = hospodář (podle staroslověnského překladu Gospodin = Pán).
Svědkové Jehovovi tvrdí, že tato vlastní existence Stvořitele je vlastní jméno Boha.
Él = Silný (arabsky Al láh), Eljon = Nejvyšší, Elohim = Silou Mocný (ten, který má moc), Kadeš = Jinaký, Odlišný svou dokonalostí, Svatý (Kadoš), Nejsvětější. Cebaoth, Sabaoth = Pán zástupů, vojsk, Šaddai = Mocný (mohutný).
Nejstarší modlitba židovské liturgie je „Šma“ (Šema, Dt 6,4.):
Šema Israel Adonaj (JHVH) Elohenu Adonaj (JHVH) Aechad
„Slyš Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin je jediný.
Budeš milovat Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou silou. A tato slova, která ti dnes přkazuji, budeš mít v srdci. Budeš je vštěpovat svým synům a rozmlouvat o nich, když budeš sedět doma, když půjdeš cestou, když budeš uléhat nebo vstávat. Uvážeš si je na ruku a budeš je mít jako pásek na čele mezi očima. Napíšeš je na veřeje svého domu a na své brány.“ (Dt 6,4-9). Druhá část je Dt 11,13-24. Třetí část modlitby Šema je Nu 15,37-41.
Židé se tuto modlitbu modlí ráno a večer. Tento verš se opakuje také při různých bohoslužbách (vyznání víry, vyjímání Tóry aj.) Talmud říká, že „když jen ráno a večer odříkáš Šma, nikdo tě nepřemůže.“
Židé a svátky:
Aškenázští Židé pocházejí z Německa, střední a východní Evropy, sefardští Židé přišli do Izraele z jižní Evropy a Středomoří. Obě skupiny mají v Izraeli své hlavní rabíny.
1. Nísán (březen – duben): 13. a 14. nisanu svátek púrím, vznikl 500 let př. Kr., kdy královna Estar zachránila Židy v Babylonii. Vezír Aman (Haman) rozhodl, že den likvidace Židů určí losem (persky pur). Židé oslavují den záchrany, věší podobizny nenáviděných „Amanů“ (různých tyranů v různých zemích, např. Hitler, Stalin; oba chystali protižidovská opatření a oba zemřeli na jaře), hodují a dávají si dárky. „Amanovy uši“ – trojhranné pečivo plněné mákem. Hrají divadelní hry a provozují maškarní průvody. Podle některých rabínů z 18. století je dovoleno nevázané veselí (kouření mladistvých, opíjení alkoholem). Na tento svátek přišel v r. 28 do Jeruzaléma Ježíš a v sobotu uzdravil u rybníka Bethesda muže nemocného 38 let.
14. Pascha (Pesach = přejití) = Velikonoce, svátek nekvašených chlebů, odchod z egyptského otroctví a přechod Rákosovým (Rudým) mořem v r. 1250 př. Kr.
2. Ijjár (duben – květen), 50 dní po Velikonocích svátek Šavuot (Zákona) a Žní, slavnost týdnů Letnice v r. 1250 př. Kr., Mojžíš dostal od Boha kamenné desky Desatera.
3. Síván (květen – červen),
4. Tammúz (červen – červenec),
5. Áb (červenec – srpen),
6. Elul (srpen – září),
7. Tišri (září – říjen), 9. tišri Nový rok, svátek troubení (na beraní roh), výroční dne stvoření světa a člověka. 10. Den Smíření – Jóm kippúr (Velký den smíření – Jóm ha kippúr), tímto svátkem končily oslavy Nového roku.
15. Sukkót (Slavnost stánků), svátek na poděkování za úrodu ovoce a révy, slavnost trvala 7 dní a Židé bydleli ve stanech.
8. Marchešván (říjen – listopad).
9. Kislev (listopad – prosinec), 25. Chanuka (Slavnost světel), slavnost Znovuposvěcení chrámu. Vznik svátku, kdy si Židé připomínají očištění chrámu v Jeruzalémě. Král Antiochos IV. Epifanes (syrský Seleukovec 175 – 164 př. Kr.) chtěl zničit židovskou kulturu. Vypuklo povstání pod vedením Judy Makabejského (hebr.: makabejec = kladivo), které trvalo v letech 166 – 161 př. Kr.
Makabejští svrhli syrsko-helénskou (řeckou) nadvládu. V r. 165 při čištění chrámu byla nalezena konvička s posvátným olejem, který stačil na rozsvícení sedmiramenného svícnu (menaury) na jeden den. Olej vydržel osm dní a Židé stačili posvětit olej nový. Na památku tohoto zázraku se slaví svátek Chanuka, osmidenní slavnost Svátek světel (mezi 20.–30.12.). Každý den se rozvěcuje jedna svíce. Osmý den svítí všechny a lidé si dávají dárky.
10. Tebet (prosinec – leden).
11. Sebat (leden – únor).
12. Adár (únor – březen).
13. Ve-adár doplňuje chybějící dny v roce.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Stvoření světa
Podle Bible Bůh stvořil svět v šesti dnech: 1. světlo; 2. obloha; 3. pevnina; 4. slunce, měsíc a hvězdy; 5. ryby a ptáky; 6. zvířata a člověk. Hebrejské slovo: „jom“ znamená den, ale i dobu nevymezeného trvání, určitou periodu. Biblická zpráva nám neříká, kdy se to přesně stalo, ale proč se to stalo. Říká nám, že Bůh je Stvořitel všeho a ničemu stvořenému nepřísluší božská pocta. Každý je Božím dílem a každý den má být Bůh oslavován.
Zpráva o stvoření světa ukazuje lidem, že je jen jeden Bůh Stvořitel (monoteismus). Není to Slunce, Měsíc, ani hvězdy. Nejsou to rostliny ani zvířata ani člověk.
Šest období pravěku (6 dní stvoření?):
Prahory, Starohory, Prvohory, Druhohory, Třetihory, Čtvrtohory
Vesmírná mlhovina a žhavé plynové koule.
Srážení vodních par a tuhnutí Země.
Pravěk dělíme na: Pravěk Země, starověk Země, středověk Země a novověk Země.
Azoické (neoživené) období = pravěk Země – tvoření zemské kůry bez života z prahornin.
Paleozoické (kamenné) období = starověk Země – dělíme na 5 období:
1) kambrium = podle Kambrických hor v Anglii. Vyskytují se zde mořské řasy, bezobratlovci, trilobiti a korýši.
2) silur = podle jednoho anglického kmene. Výskyt prvních suchozemských rostlin a štírů na ostrůvcích. V moři se objevily první ryby.
3) devon = podle kraje v Anglii, kde byly poprvé studovány usazeniny z tohoto období. Začaly růst výtrusné rostliny. Vysktly se šupinaté ryby a obojživelníci (krytolebci).
4) karbon (kamennouhelné období) = podle výskytu vrstev kamenného uhlí. Převládají vyšší výtrusné rostliny (kapradiny), z živočichů ocasí obojživelníci, plazy a hmyz.
5) perm = podle ruského města, kde byly poprvé studovány usazeniny z tohoto období. Výskyt nahosemenných rostlin, z živočichů jeseterovité ryby, plazy a drobní savci. V těchto obdobích byla celá zeměkoule pokryta mořem, ze kterého vystupovaly pusté skalní ostrovy.
Mezozoické období = středověk Země se dělí na tři období:
1) trias (trojité) = usazeniny se dělí na tři souvrství. Rozšíření nahosemenných rostlin. Výskyt kostnatých ryb a plazů.
2) jura = podle pohoří Jura na hranicích Švýcarska a Francie, kde byly poprvé studovány usazeniny z tohoto období. Vyskytují se hlavonožci, bezocasí obojživelníci a praptáci (archeopteryx).
3) křída = podle velkých usazenin křídy. Výskyt krytosemenných rostlin, ptáků a savců.
Kaenozoické období = novověk Země se dělí na třetihory a čtvrtohory. Erupcemi se zvedla pohoří Alp, Karpat, Himalájí a Kordiller. Protrhly se husté páry a na Zemi pronikly paprsky Slunce.
Čtvrtohory dělíme na: diluviál (doba starších naplavenin) a alluviál (doba mladších naplavenin). Výskyt známých rostlin, stromů, savců a člověka.
================================================================
Slova: „Nebojte se“, strach provází každého člověka a každý člověk ho prožívá. Prožíval ho i Ježíš a Jeho strach vyvrcholil před ukřižováním, kdy se ze strachu potil krví.
Strach nám ale pomáhá i přežít a je nám prospěšný. Vyvolává prozíravost a chrání nás, abychom nedělali věci s rizikem. Ale existuje strach, který nás zotročuje. A tady nám Bůh říká: „Nebojte se“.
Říká to prorokům, knězi Zachariášovi v chrámu, Panně Marii, pastýřům, apoštolům, ženám u hrobu.
Slova: „Nebojte se“, jsou v Bibli zazmamenána 365 x, to znamená, že nám Bůh říká každý den v roce: „Nebojte se“
(2002, Elias Vella – Ježíš Lékař těla i duše).
----------------------------------------------------------------------------------
Potopa světa: zprávy o potopě se objevili v řeckých bájích. Hrdinou je Deukalion a jeho žena Pyrrha. Ve 2. tisíciletí př. Kr. píše indický Epos o Gilgamešovi. U Indů je to muž Manu. Perské texty Vidévdát píší o zbožném Jimovi. Podobné zprávy jsou u Číňanů, v Austrálii nebo Polynésii. U Mayů je to muž Tapi. Inkové a severoameričtí Indiáni mluvili o muži na voru. 300 národů na světě zná vyprávění o potopě světa. Jedinou vyjimku tvoří Afrika, kde se zprávy o potopě světa nikde nevyskytují.
============================================
BIBLE – Biblia (řec. θά βιβλια – Thá biblia = knihovna, knihy), řecký název pro Písmo Svaté Starého i Nového Zákona, které tvoří celou knihovnu 73 knih – z toho 46 knih (přijatých katolickou a pravoslavnou církví, protestantské církve přijaly 39 knih) Starého Zákona a 27 knih Nového Zákona.
Knihy Starého Zákona se dělí na kanonické (zákonní), deuterokanonické (druhozákonní), v protestantských církvích neuznané, které jsou nazývané apokryfní (skryté).
V roce 250 př. Kr. vzniká v Alexandrii překlad Bible zvaný Septuaginta (70, překládalo ji 72 učenců).
Řekové nakupovali listy papyru (papyrová vlákna = bubloi) v egyptském městě Kepen (ve středověku Gibelet, dnes rybářský přístav Džebel – Džubajl u Bejrútu v Libanonu), které nazývali Biblos – Byblos. Psaní na papyrus bylo biblion. Vyráběli knihy, kterým dali název thá biblia = knihovna.
Město Biblos – Džubajl v Libanonu je považováno za nejstarší trvale osídlenou obec na světě. Osídlen v neolitu 5000 let př. Kr..
Jméno Libanon zmiňuje Starý Zákon 71 x. V Žalmu 29, 5. je zmínka o libanonských cedrech. Hebr.: L-b-n = liban, laban, leban = bílá barva, sníh na pohoří Libanon.
Chronologický přehled událostí Bible:
knihy dějepisné SZ, 21 knih
Gn (1 M), Ex (2 M), Lv (3 M), Nm (4 M), Dt (5 M),
Joz, Sd, Rt, 1S, 2S, 1Kr, 2Kr, 1Pa, 2Pa, Ezd, Neh, Tob, Jdt, Est, 1Mak, 2Mak.
knihy poučné (naučné, básnické, rozjímavé), 7 knih
Jb, Ž, Př, Kaz, Pís, Mdr, Sir
knihy prorocké, 18 knih
Iz, Jr, Pl, Bar, Ez, Dan, Oz, Jl, Am, Abd, Jon, Mi, Na, Abk, Sf, Ag, Za, Mal
z toho 4 velcí proroci (Iz, Jr, Ez, Dan), a 12 malých proroků
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
knihy dějepisné NZ, 5 knih
Mt, Mk, L, J, Sk
knihy poučné, 21 knih
(z toho 14 listů sv. Pavla)
Ř, 1 K, 2 K, Ga, Ef, Flp, Kol, 1 Sol, 2 Sol, 1 Tm, 2 Tm, Tit, Fm, Žd
(7 listů katolických = všeobecných) Jak, 1 Pt, 2 Pt, 1 J, 2 J, 3 J, Ju
kniha prorocká Zj – Ap
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Starý Zákon
1. kniha Mojžíšova, Genesis (Stvoření), 1. M., Gn.
Stvoření světa, Adam a Eva, synové Kain a Ábel, Set (Šét)?
Noe, potopa světa, Noemovi synové Šém, Chám, Jáfet (Jefet), podle legendy dopluli na horu Ararat (hararé, haré = výšina, pohoří), o potopě mají zprávy všechny národy.
Data kolísají mezi lety 3000 – 2000 př.Kr. Duha v semitském světě byla symbolem válečného luku, zbraně k zabíjení. Po potopě se na obloze ukázala duha jako symbol Božího slibu a smlouvy s lidmi, že už nikdy nebude potopa. V přeneseném smyslu jako smlouva o neútočení. Syn Sema byl Aram, aramejština řeč mezi řekami Eufratem a Chaburem pojmenovaná podle něho, ta se dostala do Palestiny, touto řečí mluvil i Kristus.
eneolit
3200 př. Kr., Sumerové
2600 př. Kr. Pyramidy v Egyptě (eneolit, doba bronzová)
doba bronzová
2500 př. Kr. Babylonská věž
2250 – 1800 Abraham (* 2166) a synovec Lot. Král a kněz Salemu Melchisedech, současníkem Abrama (Abraháma) byl babylonský král Chammurabi
Sodoma a Gomora (na jejich místě je Mrtvé moře)
syn Abraháma Izák (* 2066) a jeho synové Ezau a Jakub (Jákob * 2006), později zvaný Israel (Izrael)
1950 synové Jakuba – Israele: Ruben, Šimeon a Levi, Juda, Isachar a Zabulon, Dan a Neftalí, Gád, Ášer, Josef Egyptský (* 1915), Benjamín.
1900 Josef prodán do Egypta, Jakubova rodina přichází v r. 1876 do Egypta, Josefova smrt (při Exodu převezen a pohřben vedle praotce Abraháma v Hebronu, 32 km od Jeruzaléma).
2. kniha Mojžíšova, Exodus (Vyjití), 2. M., Ex.
Boží jméno Jahve (Hospodin) Ehje ašer Ehje = Jsem který Jsem (znamená Jsem tady pro tebe, starám se o tebe – hospodář, staročesky Hospodin – Pán), Desatero Ex.20.
3. kniha Mojžíšova, Leviticus (Kněžství), 3. M., Lv.
4. kniha Mojžíšova, Numeri (Čísla, Počítání), 4. M., Nu.
5. kniha Mojžíšova, Deuteronomium (Druhozákon), 5. M., Dt.
1650 – 1446 Izraelci jako otroci v Egyptě, Mojžíš * 1527 a Áron, Mojžíš byl vytažen z Nilu v košíku (slova košík, archa a truhla vyjadřuje v hebrejštině jeden pojem).
1446 vyjití z Egypta – Veliká noc, 40 let na poušti (Exodus), předání Desatera při bouři (u semitských národů starověku byl býk bůžkem bouře), proto si Izraelité postavili sochu zlatého telete (býčka).
kniha Jozue, Joz
1180 – 1050 Jozue jako nástupce Mojžíše, pád Jericha (1210)
kniha Soudců, Sd (období 1374 – 1043 )
kniha Rut, Rt
1200 – 1010 doba soudců, Gedeon (1193 – 1183 Trojská válka)
1170 Samson, Rút, Samuel * 1100
1. kniha Samuelova, 1. Sam
2. kniha Samuelova, 2. Sam
1. kniha Královská, 1. Kr (1. Král)
2. kniha Královská, 2. Kr (2. Král)
1. kniha Kronik
(Paralipomenon – Letopisů /věcí zbylých/), 1. Pa (1.Kron)
doba železná
2. kniha Kronik (Paralipomenon), 2. Pa (2. Kron), napsal Ezdráš
1050 – 1010 vládl král Saul, 1. izraelský král (+ 1010), jeho syn Jonathan * 1138, + 1078, první zmínka je o něm jako o veliteli 1 000 mužů v Gibeji, bylo mu asi 20 let (1. S 13,2.). Dále 1. S 19. a 20. kap., jeho smrt je zapsána v 1. S 31,2.
kniha Žalmů, Ž složil král David a Nehemiáš
kniha Přísloví, Př
kniha Kazatel, Kaz (Ecclesiastes = kazatel v církvi)
Píseň písní, Pís
knihu pravděpodobně napsal a písně složil král Šalamoun
1010 – 970 David * 1108, + 970, Absolon, Šalamoun
970 – 930 Šalamounova vláda
969 – 959 stavba Šalamounova velechrámu v Jeruzalémě,
932 návštěva královny „Sibyly“ ze Sáby (dnešní Jemen, Eritrea a Etiopie). Královna byla i kněžkou ve svém hlavním městě, které mělo 20.000 obyvatel (dnes Mahrab Bilkíz), kde stála svatyně, ve které byl 9 metrů vysoký bronzový býk, bůh hromu a bouře (dupot býka připomíná hřmění).
Do Jeruzaléma (8000 obyvatel), vzdáleného 5000 km, cestovala asi půl roku. V 10. století př. Kr. byl v Sábě matriarchát, proto ji vládly královny (podle výzkumů a vykopávek amerických archeologů v r. 2005).
930 – 926 dvě království (Severní říše a Judské království - jižní)
895 – 850 založeno hlavní město Severní říše Samaří. Proroci Eliáš a Elizeus.
kniha proroka Abdiáše, Abd (Ab)
840 Abdiáš
kniha proroka Joela, Jl
820 Joel
kniha proroka Amose, Am
760 Amos (776 – 1. Olympijské hry)
kniha proroka Ozeáše, Oz
734 Ozeáš
kniha proroka Micheáše, Mich (Mi)
730 Micheáš
proroctví o narození Mesiáše v Betlémě.
kniha Tobiáš, Tob (Deuterokanonická – Dk, protestantské Apokryfy)
790 – 720 Tobiáš. Mladý Tobiáš šel pro lék svému nemocnému otci. Doprovázel ho archanděl Rafael.
kniha proroka Jonáše, Jon
745 (současník Homéra)
kniha proroka Izaiáše, Iz
720 – 692 Izaiáš, nazývaný Evangelista Starého Zákona
kniha proroka Sofoniáše, Sf
710 – 670 Sofoniáš (635)
700 – 612 Ninive, hebrejsky Nun-nevh = rybí dům (příbytek ryby), město, kam později přišel prorok Jonáš. Nejdříve odmítl jít do Ninive a Bůh dal nad ním vyrůst velké tykvi (cucurbita), nikoliv břečťanu (hedera). V r. 612 bylo město zničeno, v r. 606 padla celá asyrská říše pod náporem Médů a Babylóňanů.
kniha proroka Nahuma, Na
645
kniha proroka Habakuka (Abakuka), Hab (Abk)
630
kniha proroka Jeremiáše, Jer (Jr)
624 – 586
kniha proroka Baruka (Bárucha), Bar (Dk, protestantské Apokryfy)
žák proroka Jeremiáše
kniha Pláče (Žalozpěvů), Pl
670 – 600 proroci Báruk (Baruch), Jonáš, Nahum, Abakuk (Habakuk), Jeremiáš.
kniha proroka Ezechiela, Ez
v roce 597 byl jako jeruzalémský kněz odvlečen do Babylonie. Měl zvláštní vidění Boží slávy a popisuje nový Jeruzalém (kniha má spojitost s Apokalypsou sv. Jana).
Ve vidění Boží slávy a popisu chrámu je text, který se čte jako antifona o Velikonocích: „Vidi aquam egredientem de Templo latere dextro. Et omnes ad quos pervenit aqua ista salvi facti sunt et dicent: Aleluja“. V překladu: viděl jsem vodu zdarma tekoucí z pravé strany chrámu. (Ez 47, 1). A všichni ke kterým se tato voda dostane, budou uzdraveni (Ez 47, 9) a řeknou: Aleluja (Zj 19, 3).
kniha Job, Jb napsána za krále Šalamouna
kniha Judit, Jdt, Júd (Dk, protestantské Apokryfy)
kniha Ester, Est
kniha proroka Daniela, Dan (Dn)
Daniel odvezen do Babylonu v r. 605
597 – 536 vyhnanství a deportace Židů do Babylonu. Za Nebukadnesara II. (Nabuchonodosor) dobytí Jeruzaléma 2. den měsíce adaru (16. 3. 586 př. Kr.).
Prorok Ezechiel, Job, Judit, Ester.
Mene, mene, tekel, ufarsín, (Dan 5,24) nápis, který se objevil na stěně paláce krále Baltasara, vysvětlený prorokem Danielem: Mene = spočten, (mína = nejvyšší hodnota peněz součet peněz), spočítání, Tekel = zvážen, (šekel) váha, zvážení. Ufarsín = rozdělen, (uphares, upars, pares, peres – Persie, dnes Irák), půl šekelu (Peršany rozdělený šekel). Peršané si rozdělili celou zemi společně s Médy.
Nápis byl psán babylonskými znaky, z našeho pohledu opačně: nísrahpu, leket, enem, enem.
515 perský král Kýros Veliký 549 – 530 (současník Ezopa) umožnil návrat Židů do Jeruzaléma (537 – 445), stavba nového chrámu (536 – 519).
Dareios I. 522 – 486 (490 vítězství u Marathonu)
Xerses 486 – 465
Artaxerxes 465 - 424
kniha proroka Aggea, Ag
520
kniha proroka Zachariáše, Zach (Za)
450
kniha proroka Malachiáše, Mal
443, poslední prorok Starého Zákona
521 – 515 proroci Ageus, Zachariáš, Malachiáš (povzbuzovali lidi při stavbě chrámu). Xerxes I. perský král (486 – 465 př. Kr.) = král lev
kniha Ezdrášova, Ezd
kniha Nehemiášova, Neh
450 – 430 Ezdráš, Nehemiáš se vrátili do Judska. Nehemiáš se vrátil r. 445, Ezdráš r. 430).
334 – 180 syrská okupace, Alexandr III.Veliký (do r. 323), Sirachovec
kniha Moudrosti, Mdr (Dk, protestanské Apokryfy)
2. století př. Kr.
kniha Sirachovcova, Sir (Dk, protestantské Apokryfy)
(Ecclesiasticus = církevní)
2. století př. Kr.
1. kniha Makabejská, 1. Mak (Dk, protestanské Apokryfy)
2. kniha Makabejská, 2. Mak (Dk, protestantské Apokryfy)
167 – 163 př. Kr. Makabejské povstání (Makabejec = hebr. kladivo), vznik svátku Chanuka (osmidenní slavnost Svátek světel, mezi 20.– 30.12.), kdy si Židé připomínají očištění chrámu v Jeruzalémě, král Antiochos IV. Epifanes (syrský Seleukovec 175 – 164 př. Kr.) chtěl zničit židovskou kulturu, to se mu nepodařilo, vypuklo povstání pod vedením Judy Makabejského, které trvalo v letech 167/6 – 163/1 př. Kr., Makabejští svrhli syrsko-helénskou (řeckou) nadvládu.
74 /73 př. Kr. * Herodes I. Ukrutný, Herodes I. Veliký, + 4 roky po Kr. Jméno znamená sestoupený z hrdinů = lat. ab heroibus descendens. Otec Antipatros rodem Idumejec, matka Cypros, dcera natabejského (arabského) náčelníka. Idumejci se původně nazývali Edomité a svůj původ odvozovali od Ezaua (Edom = ryšavý). Idumea byla země mezi Judskem a Sinajem. Herodovi rodiče přijali židovskou víru.
Judský král jmenovaný římským senátem v roce 40 př.Kr. Vládl 37 př. Kr. - 4 po Kr. Jeden z nejslavnějších panovníků starověku. V roce 19 př. Kr. dal přestavět jeruzalemský chrám a město Samaří. Tomu dal řecké jméno Sebasté, což je latinsky Augustus (Vznešený). Podporoval Marka Antonia a Kleopatru
Herodovou manželkou byla princezna Mariammé z rodu Hasmodeovců. Herodes ji dal později i se syny Aristobulem, Aleyandrem a Antipatrem zavraždit, protože se obával o trůn. Je známý vyvražděním betlémských chlapců, u kterých byl stejný důvod. Mezi nimi měl být budoucí "judský král" Ježíš. Herodes měl další 4 manželky, poslední byla královna Kleopatra, s kterou měl syna Filipa I. Heroda. Jeho nevlastním bratrem byl starší Herodes Antipas, který se sešel s dospělým Ježíšem. Herodův vnuk Herodes Agrippa I. (10-44 po Kr.), syn Aristobula, dal popravit apoštola Jakuba.
V roce 2007 našli archeologové hrobku krále Heroda I. v pevnosti Herodeon u Jeruzaléma. Pevnost dal Herodes postavit v roce 23 př.Kr.
63 př. Kr. římská okupace (Pompeius)
30 př. Kr. smrt Kleopatry (konec doby železné)
Jeruzalémský chrám
19/13 př. Kr. přestavba chrámu v Jeruzalémě. Půdorys chrámu 500 x 300 m. Jeruzalémský chrám byl ohrazen vysokou zdí. Na nádvoří kněží stál oltář 5 metrů vysoký a 10 metrů široký a dlouhý. Vnější část oltáře byla měděná, prostor uvnitř byl vyplněn hlínou a kameny. Chrámová střecha byla pokryta zlatými plechy a byla poseta ostrými hroty, aby na ni nesedali ptáci a neznečišťovali ji.
Chrám byl zničen 10. 8. 70 po Kr. císařem Titem. Nebyl nikdy obnoven. Dnes na jeho místě stojí tzv. Skalní dóm, dříve mylně zvaný Omarova mešita (ta stojí ve Starém Městě).
=================================================================
Nový Zákon
eu anngelion = dobré poselství, dobrá zpráva.
První učedníci Ježíše Krista: Ondřej, Jan, Šimon (Petr) bar Jonas (syn Jonášův), Filip, Nathanael (Bohdan, Teodor) zvaný Bartoloměj (bar Tolomei - syn Tolomův).
Rozmnožení chlebů (J 6,5-13): ani za 200 denárů nepostačí, aby se najedli všichni...
200 denárů - 1 denár = 1 řecká drachma (stater) = 1/4 chrámového siklu.
Chrámová daň 1/2 siklu (20 Kč) od 20. roku věku.
Hřivna - Talent (Mt 18, 24): 1 hřivna = 3000 siklů = 120.000 denárů (58,93 kg). Služebník dlužil 10.000 hřiven.
evangelium podle sv. Matouše, Mt
rok 70 (dříve se uvažovalo o r. 42), jediná kniha napsaná aramejsky, ostatní řecky. Napsal vyprávění Panny Marie o Ježíšově dětství a vlastní zážitky, kdy byl povolán za apoštola.
evangelium podle sv. Marka, Mk (Mr)
56 (dříve uváděné roky 46 – 50) psal vyprávění a kázání sv. Petra.
evangelium podle sv. Lukáše, Luk (L)
zvěstování: Milostiplná řec.: kecharitoméné
70 (dříve uváděné roky 61 – 62) napsal vyprávění Panny Marie a kázání sv. Pavla.
evangelium podle sv. Jana, Jan (J)
90 – 95 napsal vlastní zážitky, popisuje zahájení Ježíšovy činnosti na svatbě v Káni Galilejské, kde Pán Ježíš proměnil vodu ve víno v šesti kamenných nádobách, palestinská míra (metretes) má 38 litrů, celkem dostali svatebčané 228 litrů vína. Vzhledem k početnosti hostů palestinských svateb, bylo asi 0,5 litru na osobu.
31. př. Kr. – 14. po Kr. vláda císaře Augusta
rok 5 – 7 před naším letopočtem
(747/749 od založení Říma) narozen sv. Jan Křtitel, Ježíšovo narození, příchod mudrců.
Rok 4 před naším letopočtem zemřel král Herodes I. Ukrutný (750 od založení Říma).
14 – 37 vláda císaře Tiberia
Do r. 16 po Kristu velekněz Annáš I., úřad koupil za zlato z prodeje obětních zvířat a výměny peněz na chrámovém nádvoří. Jako vlivná osoba byl sesazen Římany z velekněžského úřadu, přesto byl jeho vliv stále veliký a měl v důležitých otázkách poslední slovo, proto Ježíše přivedli nejdříve k němu a až potom před Kaifáše.
16 – 17 velekněz Eleazar (syn Annáše I.)
18 – 36 velekněz Kaifáš (zeť Annáše I.)
24 – 37 Pilát z Pontu prokurátorem v Judeji
28 poprava sv. Jana Křtitele
30 (782/783 po zal. Říma) Ježíšova smrt a vzkříšení
37 velekněz Jonatán (syn Annáše I.)
37 – 41 velekněz Teofil (syn Annáše I.)
43 – 44 velekněz Matěj (syn Annáše I.)
44 poprava apoštola Jakuba Staršího
50 apoštolský sněm v Jeruzalémě
56 evangelium sv. Marka
Pavlovy listy
61 list apoštola Jakuba Mladšího, 1. biskupa jeruzalémského
62 velekněz Annáš II. (syn Annáše I.),
poprava apoštola Jakuba Mladšího
64 Petrovy listy
29. 6. 67 poprava apoštola Petra a Pavla
70 Matoušovo a Lukášovo evangelium
Skutky apoštolů, Sk
63, napsal sv. Lukáš a věnoval je Teofilovi
cesty apoštola Pavla: 1. cesta v r. 46 – 48
2. 50 – 52
3. 53 – 57
List svatého apoštola Pavla:
Římanům, Řím (Ř) 57., napsán v Korintu, 3. Pavlova cesta
1. Korinťanům, 1.Kor ( 1. K) 57., v Efesu, 3. cesta
2. Korinťanům, 2. Kor (2. K) 57., ve Filipech, 3. cesta
Galaťanům, Gal (Ga) 55., v Efesu, 2. Pavlova cesta
Efesanům, Ef 63., v Římě, 1. vazba
Filipanům (Filipským), Flp (Fil, Fp) 61., v Římě, 1. vazba
Kolosanům (Koloským), Kol (Ko) 63., v Římě, 1. vazba
1. Soluňanům (Tesalonickým), 1. Sol ( 1. Te, 1. T) 55., v Korintu, 2. Pavlova cesta
2. Soluňanům (Tesalonickým), 2. Sol (2. Te, 2. T) 55., v Korintu, 2. Pavlova cesta
1. Timotejovi, 1. Tim (1. Tm 64., v Laodikei
2. Timotejovi, 2. Tim (1. Tm) 67., v Římě, 2. vazba
Titovi, Tit (Tt) 66., napsán na poslední cestě do Říma
Filemonovi, Flm (Fm) 63., v Římě, 1. vazba
list Židům, Žid (Žd) 64., v Římě
list svatého apoštola Jakuba, Jak (Jk), sv. Jakub Mladší, 1. jeruzalémský biskup
1. list svatého apoštola Petra, 1. Petr (1 Pt)
2. list svatého apoštola Petra, 2. Petr (2. Pt)
1. list svatého apoštola Jana, 1. Jan (1 J)
2. list svatého apoštola Jana, 2. Jan (2. J)
3. list svatého apoštola Jana, 3. Jan (3. J)
list svatého apoštola Judy, Jud (Ju)
kniha Zjevení svatého apoštola Jana (Apokalypsa), Zj (Ap)
71 zničení Jeruzaléma
79 výbuch Vesuvu
90 – 95 Janovo evangelium, Apokalypsa
90 kanonická sbírka Starého Zákona
na židovském sněmu v Jabně
100 smrt apoštola Jana
130 sbírka knih Nového Zákona