Háďátko zhoubné (Ditylenchus dipsaci)

Co to je: Průhledný hlíst o délce cca 1,2 mm v ústním otvoru má jakýsi bodec,jímž  narušuje rostlinné pletivo. Larvy háďátka přezimují v půdě, nebo zbytcích rostlin, ale i v semenech. Na jaře po výsevu vnikají ze semen, nebo cibulí, do klíčících rostlin a živí se buněčnými šťávami rostlin.
Samice po oplodnění kladou vejce, z nichž se za  týden líhnou larvy. Celý vývojový cyklus trvá asi měsíc a závisí na teplotních podmínkách.

Čemu škodí: cibule, česnek, brambor, tabák, řepa

Příznaky: Rostliny napadené háďátkem jsou spíše deformované, žloutnou a usychají. Například cibule zahnívá a hniloba napadá i kořenový systém

Jak se bránit: Odstraňujte napadené rostlin,y nepěstujte plodinu na místě, kde došlo k napadení min. 4 roky. Je dobré pravidelně používat chemicky postřik.

Slimák (Limax)

Co to je: U nás josu známé 3 druhy: Slimák popelavý, slimák pestrý, slimák žlutý. Jeden slimák dokáže přes noc sežrat potravu, která váží asi čtvrtinu jeho tělesné hmotnosti. Při velkém výskytu slimáků dokáží zlikvidovat až 60 kg listové hmoty na 1 hektar . Každý slimák klade třikrát ročně cca 300 vajíček. Jsou oboupohlavní.

Čemu škodí: Snad každé rostlině. Preferují jemné pletiva-saláty.

Příznaky: Vykusují především rozvíjející se listy rostlin, vylézají hlavně za dešťů a ve večerních hodinách. Na rostlině je okrajový, nebo dřeňový žír, zbytky slizu a trusu. Škodí jen ve vlhčích letech.

Jak se bránit: Mají řadu nepřátel, jako jsou ptáci, krtci, ježci, ještěrky či střevlíci. Klade svá vajíčka zejména n akompost. Když na něj dáte ćerstvě nasekanou trávu, zničíte v něm jeho vajíčka. Tráva totiž začne brzy kvasit a zahřívat je. Dále se je dobré užití různých jedů a postřiků.

Třásněnka (Thysanoptera)

Co to je: Mají  úzká křídla a na koncích dlouhé třásně. Mají bodavě savé ustní ústrojí. Jsou známé další její druhy: Třásněnka hrachová, která poškozuje květy, mladé výhony a tvořící se lusky. Díky tomu se někdy ani nevyvinou zrna.

Třásněnka skleníková. Ta napadá celou řadu okrasných skleníkových rostlin - azalky, begonie, bramboříky, fíkovník, plamének, pěnišník, palmy, gloxinie a jiné, na nichž saje - zejména na mladých vrcholových listech. Poškozené listy dostávají stříbrný lesk.

Třásněnka mečíková je 09-1,1mm dlouhá, temně hnědá. Často způsobuje škody na některých odrůdách mečíků tak, že vysává části listů, které jsou dosud ukryté v pochvě a rovněž poškozuje květy, ještě dříve než se rozvinou.

Příznaky: Mají bodavě savé ustní ústrojí. Rostliny poškozují tak, že vysávají štávy a vyjímečně přenášejí i choroby. Na poškozené rostlině poté zanechávají tmavě zbarvený, kapkovitý trus.

Čemu škodí: Hrachu, pokojovým rostlinám.

Jak se bránit: Pomohou vykuřovací tablety, v bytě je účinný postřik některým z insekticidů. Účinnou biologickou ochranou je aplikace dravého roztoče Amblyseius cucumeris. Ten napadá a vysává svilušky i mšice.

Sviluška chmelová (Tetranychus urticae)

Co to je: Nejvýznamější škůdce z podtřídy roztočů, která je původem z Euroasie. Je  velká přibližně 0,5 mm, zelená, šedožlutá, téměř až průsvitnéá. V létě nebo v teplém prostředí mají samičky a vajíčka bílou barvu a na zadní straně dvě nazelenalé skvrnky. Přezimující samice mají oranžovou nebo červenou barvu. Horké počasí je pro množení svilušky ideální. Na vytvoření nové generace jí stačí 3,5 dne a během krátké doby zničí celou úrodu.

Příznaky:  Lícové strany listů napadených rostlin jsou postupně světlejší až žluté, přičemž žilnatina zůstává zelená. Silněji napadené listy hnědnou a předčasně zasychají, rostliny mají oslabený růst, zpomalenou tvorbu plodů a mnohdy i předčasně hynou. Dalšími příznaky bývají drobné pavučinky, jež můžeme nejdříve pozorovat na spodní straně listů, později i mezi jednotlivými listy.

Čemu škodí: Napadá fazoli, okurku a papriku. Sviluška chmelová je vázána na nadzemní části hostitelských rostlin, kde škodí sáním. Vyskytuje se nejčastěji na spodní straně listů, při přemnožení ji nalezneme i na svrchní straně listů, na poupatech, květech i plodech.

Jak se bránit: K ochraně je vhodné použít chemické prostředky tzv.akaricidy. Tato ochrana zatěžuje životní prostředí a při její aplikaci musíme dodržovat podmínky uvedené v příbalovém letáku. Velice důležité je dbát na dodržování ochranné lhůty (na nejkratší přípustný interval ve dnech mezi posledním ošetřením a sklizní)

Další možností je  aplikovat dravého roztoče Phytoseiulus persimilis.

Mšice (Hemiptera)

Co to je: Mšice jsou většinou velké 4-6 mm. Některé druhy jsou žluté, žlutozelené až tmavě zelené, jiné zase od žluté po světle růžovou, vyskytují se ale i velmi tmavé až černé druhy. Ústrojí mají bodavosavé. Tělo je zakončeno chvostkem, podle kterého se určuje pohlaví. Na 5. nebo 6. zadečkovém článku vyrůstají u většiny mšic zvláštní trubicovité útvary, tzv. sifunkuli.

Je známo několik druhů:

• mšice vojtěšková
• mšice maková
• mšice krušinová
• mšice maliníková
• mšice řešetláková
• mšice jabloňová
• mšice tavolníková
• a mnoho dalších, z nichž většina nemá ani česká druhová jména

Příznaky: Mšice parazitují na rostlinách, z nichž sají rostlinné šťávy. Sání způsobuje zakrslý růst, kadeření, svinování čepelí a změny ve zbarvení listů. Škodí přenosem chorob, případně i vylučováním medovice tj. sladký povlak na listech, na kterém se postupně rozrůstají houbové choroby. Nejvíce se mšice vyskytují na spodní straně listů a na stoncích. 

Čemu škodí: Pokojovým rostlinám.

Jak se bránit: Na vstup vzduchu do místnosti nainstalujte jemnou síťku nebo filtr a tím zabráníte migraci mšic.

Napadené rostliny musíme neprodleně odstranit, aby nedošlo k rozšíření škůdce po celé zahrádce.

Osvědčí se i pravidelné vytrhávání plevele, na kterém snadno dochází k přemnožení mšic a také slouží jako jejich útočiště.

Při napadení používáme chemický postřik, nebo insekticidní postřikové prostředky na přírodní bázi. Dále můžeme využít  predátora - vosičku Aphidius coleman.

 Molice (Aleyrodidae)

Co to je : Dorůstají velikosti 1,5-2 mm. Tělo mají žlutavé, křídla jsou pokryta bílými voskovými šupinkami. Za běžných podmínek nejsou molice schopny přezimovat. Za vhodných podmínek ve skleníku a v pokojových podmínkách probíhá vývoj nepřetržitě.

Známým druhem je Molice skleníková(Trialeurodes vaporarium). Ta je velmi častá ve sklenících a za velmi horkého počasí se může objevit i mimo skleník.

Příznaky: Škodí především sáním na spodní straně listů a vylučováním medovice. Přenáší až 60 různých virů.

Čemu škodí: Molice napadají rajčata, okurky, papriky a okrasné květiny. Jsou přenašeči virových chorob rostlin.

Jak se bránit: Důležité je nepřelévat rostliny, zemina by měla v období mezi první a druhou zálivkou vyschnout. Take je nutné  zajistit rostlině dobrou drenáž.

Další dobrou prevencí jsou lepové desky, díky kterým budete moci molice včas identifikovat.

Po nalezení napadnuté rostlinky začněte s chemickým útokem nebo si pořiďte Delphastus pusillus, což malý brouk, jež se živí vajíčky a nymfami molic. Za 1 den jich jedinec dokáže zlikvidovat až 10ks.

 Červci (Cocoidea)

Co to je: Patří do nadčeledi hmyzu a to do polokřídlých. Jsou to rostlinní parazité, živí se rostlinnými šťávami. Přestože jsou jedněmi z nejvýznamnějších škůdců, poskytují také barviva používaná k barvení textilu a v kosmetice. Mimo barviv jsou jihoasijští červci také zdrojem šelaku. Samice jsou vždy bezkřídlé, tykadla a nohy jim často chybí nebo jsou redukovány. Samci mají zakrnělý druhý pár křídel nebo jsou zcela bezkřídlí. Tělo červců je měkké, obrvené, 3-4 mm dlouhé. Pokrývá ho štítek z vosku vylučovaného voskovými žlázami, méně často hedvábný. Někteří červci jsou živorodí, jiní kladou vajíčka.

Příznaky: Červci získávají bílkoviny a cukry ze šťav floému. Někdy se objevují i napadení na vegetativních vrcholových výhoncích. Nejproblematičtější jsou spojení stonků a listů, ale tito škůdci se mohou živit také na listech, čímž způsobují chlorózu.
Jejich výkaly - medovice padají na nižší listy, půdu a podlahu a lákají mravence. Na medovici vzniká antraknóza, jež špiní listy a může postihovat také kořeny. Rostliny se znetvořují nebo vadnou, žloutnou a případně odumírají.  Kořenoví červci rodu Rhizoecus se živí na kořenech rostlin a tím způsobují oslabení  vitality rostlin. Zabraňují příjmu vody a živin do rostlin, které mohou vadnout nebo krnět.

Čemu škodí: Pokojovým rostlinám.

Jak se bránit: Pokud je již na svých rostlinách nalezneme, použijeme vhodný chemický postřik nebo jako biologickou ochranu použijem černě a oranžově zbarvené slunéčko Cryptolaemus montrouzieri, které požírá larvy a vajíčka červců.