Kůň
Mám koně, pohybuji se kolem nich a rád pomůžu s drobným i větším jiskřením mezi koněm i člověkem. A snad až na pár výjimek, je to drobnost, kterou stačí změnit, aby ten problém odešel. Nejsem zastáncem jen kruhovky a ani jen jízdárny. Někdy tuhle formu doporučím, využiji, ale nejsem zastáncem neustálého pobytu na takových místech. Aby pak nedošlo k efektu spíše opačnému, kdy ten kůň s Vámi už vůbec nebude chtít spolupracovat nebo se z něj stane jen stroj na povely. Řešení se může podařit i mimo tyhle ohraničené prostory. Navíc v případech, jako je nastupování do přepravníku či případy koní, kteří v ohradě utíkají, to ani jinak nejde. To vše bez úplatků různými pamlsky, na které se většina lidí snaží koně nalákat.
Vždycky jsem s nadsázkou říkal, že na odstranění problému, jeho základu, stačí 10-15 min. Je to ten čas, kdy byste měli pochopit koně a on Vás. Jakmile se Vám to podaří, máte první a ten základní krok za sebou a pak už jen navazujete dalšími věcmi.
Opravdu ne každý konflikt s koněm znamená jen nějakou jeho vzpurnost. Možná se jen snaží nám něco říct o nás samých, o svých potřebách, něco nás naučit.
Neexistuje univerzální rada jak s koněm "pracovat". Je tu především jeho a Vaše individualita. Plno "práce" s koněm se děje z jednoho obrazce. A klíč je třeba úplně jinde.
Co je ale základem, to je jeho sdělením něčeho nám o nás samých, snaha nás naučit...
Kůň je psycholog, učitel, lékař, dítě...
Když budeme koně pozorovat, provede nás i naukou o zdraví a i tím, co kdy někde spase, nám ukazuje, co je zdravé a když má zdravotní problém, tak ukáže i řešení. Když jsem sledoval svého koně, přišel jsem na plno bylin, které člověk využívá. Zjistil jsem k čemu a měl odpověď i na to, co koně může trápit. Některé druhy bylin totiž běžně nežral a najednou jich žral hodně. A šlo to ruku v ruce s jeho aktuálním zdravím. A co bylo "zvláštní", jeho problémy byly dost podobné těm mým. Stal se jejich obrazem. A nejen ve zdraví, ale i jednání, psychice. Tehdy jsem si uvědomil jednu věc. Spíš než trestat JE DŮLEŽITÉ SI UVĚDOMIT.
A když pak přijde správný čas, odchází. S důstojností sobě vlastní. A zrovna v té chvíli nám dají poslední vzkaz a ukáží nám, jak jsme v učení uspěli.
Možná trochu drsný závěr, ale nedávno jsem si v tomhle smyslu vyslechl příběh jedné paní a kobylky, ke které se dostala. A přesně tam se ukázalo, že paní byla dobrým žákem a člověkem a ten kůň to dokázal ocenit s krásou sobě vlastní.