Mnichovská dohoda versus Velká Británie
JAK SI VEDLA BRITSKÁ VLÁDA V LETECH PŘED ZÁŘÍM 1939?
V knize "Mein Kampf" uveřejnil Hilter svou mapu a označení pořadí dat, kde se zmocní svých sousedů, byla tam také Británie, ale Chamberlain však nedovedl mluvit o ničem jiném než o usmiřování, chlubit se, že jeho politika, která odpírá plni své závazky Británie z Ústavy Společnosti národu, zachraňuje zemi před válkou, a vzpírat se uvěřit anebo aspoň popřát sluchu varovným zprávám, které přinášeli dobré informovaní pozorovatelé z pevniny o Hitlerových přípravách na útok. Ano, sice Chamberlain vyhlásil program opětného zbrojení, ale nějak nesmělo omezit běh obchodu. Tedy papírově stála daleko za Německem, Churchill důrazně žádal zavést přípravy ve zbrojení i vůči svým spojencům. Tří měsíce po anšlusu Rakouska se Hitler chystal se zmocnit Československa, věděl, že mohl narazit na mohutný odpor bleskurychlé mobilizace, kterou provedli čechoslováci. Díky svým hrozbám a hřímavými řečmi vyzýval pohraniční Sudety k nepokojům, a aby tak našel záminku vpadnout do země a přivlastnit si ji.
Na počátku srpna poslal Chamberlain lorda Runcimana do Prahy, a doufaje, že najde nějaký důvod k přenechání Sudet Německu. V tu dobu byl také lord Runciman pozván Henleinem, aby byl plně informován z pohledu německé strany. Ruciman připustil, že Sudety jsou nedělitelnou součast Československa hospodářky tak i historicky. Místní samospráva a její sytém, kterou československá vláda učinila pro Sudety byla přijatelná. Ale dál upozornil na extremistické skupiny nacistů mezi sudetskými Němci jsou tak útoční, že jediná cesta ke smíru je právě předání těchto částí země Hitlerovi.
Hitler byl rozpálen a dne 12.9. v Norimberku prohlásil, že jeho trpělivost je již u konce, den po této řeči sudetští vůci přerušili jedná ní s vládou v Praze a Hitler posílal vojsko na hranice. Chamberlain dne 15.9. do Berchtesgadenu poprosit Führera, aby posečkal. V Londýně povolal francouzského ministerského předsedu Daladiera a ministra zahraničí Bonneta, aby na základě dohody poslali Československu memorandum ukládající, aby přijalo požadavky Hitlera společně s hrozbou, že Francouzi by nesplnili své smluvní závazky,kdyby tyto podmínky byly odmítnuty. Je pozoruhodné, že Rusko, které bylo se smlouvami o vzájemné pomoci spojeno s Francií, tak s ČSR, oznámilo, že je připravené plnit své závazky, ale Francie a Anglie ruskou nabídku tiše přešla.