Básně adminky Kattie
Moře
„Zdali někde končíš, moře?
Po tobě plavím se na bambusovém voře.
Končíš někde, modrý sne?
Kdy ustane mé hoře?“
Delfíni hrají si ve vlnách,
Znají jen radost, žádný strach.
To přec je odlišný svět,
Nežli ten můj, ach…
Zde nepotkám žádnou laň,
Ani pohádkovou saň.
Zde si jen rybičky hrají
A já se dívám naň.
Pouště
„Saharo, Saharo, Saharo…
Ty vše spálíš
A jen do písku a prachu
Se ty, poušti, halíš.“
Poušť- tak mrtvá vypadá,
Ale není to tak.
Už, už slunce zapadá…
Co děje se uslyšíš pak.
Fenkové a tarbíci,
Také pouštní kobry,
Jsou mezi námi mazlíci,
Náš vztah s pouští: dobrý.
Měsíční koníček
„Koníčku bílý,
Koníčku můj,
Jas důvěry sílí…
Nechoď pryč, stůj!“
Měsíční třpyt se v jezeře odráží,
Snad hříbátko vykouknout z lesa se odváží.
Už čumáček mu kouká
A diví se, jak krásná je ta louka.
„Malé hříbátko bílé…
Ach, jak jsi roztomilé…“
A když se na nebi rozzáří měsíček,
Stojí tu přede mnou měsíční koníček.
Je noc
Je noc, slunce zapadlo.
Je noc, štěstí se rozpadlo.
Je noc, černý kůň běží,
Je noc a les svůj střeží.
Je noc a černý duch se řítí.
Je noc a slyším vlky výti.
Je noc, už vysvit měsíc,
Je noc a houká výr i sýc.
Je noc, i hvězdy už září,
Je noc a zle se les tváří.
Je noc a černý kůň uhání,
Za chvíli čeká nás slunce a svítání.
Vodní romance
Jedna malá hvězdice,
hněvala se velice,
že jí žralok Ameno
zlomil její rameno.
Ameno byl krutý žralok,
jako každý jiný.
Na nose má velký lalok
a je celý bílý.
Však: Jednoho dne problesklo
mezi nimi světlo,
hvězdici se zastesklo,
jí svědomí se leklo.
Vždyť Ameno celkem ujde
-je svalnatý, pije kolu...
Až k oltáři spolu půjdem,
slušet nám to bude spolu.
Ameno si také vzpomněl
na tu malou hvězdici
a hned spěchal z květinářství
-přinesl jí kytici.
Žralok se hned omluvil,
že jí zlomil rameno.
Hvězdička však špitla jen:
"Miluji tě Ameno..."
Pak se dali dohromady,
svatbu, děti měli,
jestli v moři neumřeli,
mají život skvělý.
Praštěná želva
Byla jednou jedna želva,
měla spoustu známostí,
oslnila supa i lva,
potom měla starosti.
Sup se se lvem nesnášeli
a žárlili na sebe.
Proto chvíli nepočkali,
řkouc želvě: "Myslím jen na tebe!"
S přáním se jí zalíbit
a odradit soka,
začli spolu zápasit,
stalo se to do roka.
želvička má želvosupa,
také želvu lví,
stará želva vztekle dupá,
o mrtvých milencích sní.
Že jí její děti zlobí,
nemá už svět ráda,
pořád jenom něco robí,
až ji bolí záda.
Tak si jednou usmyslela
skočit dolů ze skály.
Posled jsem ji uviděla,
pak odešla do dáli.
Do dáli a do výše,
na ty věčné pláže,
teď tam baští sumýše
a s míčem si háže.
To je o tom třeštitrdlu,
o tom želvím paku,
číšníci jí krmí zelím
v elegantním saku.
Židle a kanape
Povídala jedna židle nějakému kanapi:
„Co uvidíš na zahradě, to tě vážně překvapí!“
Kanape jde za židlí, do zahrady se zadívá
A hned na to, hlavičkou svou, překvapeně zakývá.
Na betonu jedna žena válela si těsto,
Z těsta potom ukoulela perníkové město.
Na betonu perníčky se krásně vyjímají,
Židle, a i kanape, se těší, že se nají.
Tak zbaštily celé město, nemyslely na následky,
-druhý den pak neustále odbíhaly na záchodky.
Tak židle i kanape už potom věděli,
Že perníčky té ženě pozanechat měly.
Škola na Marsu
- šest let- to prý stačí.
- na židličku hačí
(ta židlička létací,
oči v sloup se obrací)
- notebook, Ipad, Iphonek,
- za oknem je ufonek
- digitální informace
- neplatí tu gravitace
- červená krajinka
- na tlačítko svačinka
- jednou velkou výhodou,
je, že školy jsou i pod vodou!
(ty jsou ale placené
-brzy budou ztracené.
To je naše budoucnost,
Tam školy nebudu mít nikdy dost.
Prázdniny
Prázdniny jsou opět tady,
-nehledejme na nich vady!
Dovolená, tábory,
-nehledejme zápory!
V červenci se tělo škvaří,
Teenegeři na disku paří.
Paří dlouho do noci,
Ve dne nejsou k pomoci.
V srpnu, když je léto zralé,
To je nejvíc vytrvalé.
Vosičky se rozmnoží,
Jeleni se chystají, že už shodí paroží.
V září začne zase škola,
Škola, která na nás volá.
Je to pro mě velký šok
-musím čekat celý rok.
Básnička pro Haničku I.
Moje malá Haničko,
Moc tě ráda mám.
Ty jsi moje srdíčko
A já tě dobře znám:
Vím, že máš dobré vlastnosti:
-že umíš projevit city
-vždycky jsi mojí radostí,
Protože radost moje, jsi ty.
Vím, že jsi velká příšerka
-chce se ti křičet a řvát,
Ale život je jako hašlerka
A každý z rodiny tě má rád.
Básnička pro Haničku II.
(dodám později)
Abeceda
A
A je domek človíčka,
Ptáček u něj zpívá.
Grošovaná klisnička
Se na ptáčka dívá.
B
B jsou dva kopečky,
Mezi nimi údolí,
Rostou na nich stromečky
A pyšní se okolí.
C
C je plátek pomeranče,
Ohnivého citrusu.
Nepyšni se, nafoukanče,
Pýchou šlápneš do trusu.
D
D je zbraní indiána,
Vinnetoua, Nšoči
-milenka Old Shaterhanda
Má prý krásné oči.
E
E je hřeben Zlatovlásky,
Nebo Lociky,
Rozčesává jejich vlásky,
Těm princeznám z gotiky
F
F je rýč na zahrádku,
Babulinky naší.
Vyprávějte nám pohádku,
Kde fufíci straší…
G
Gafé, gnedlík, goník
-to je nějaké popletené,
Písmeno G do slov zapletené
-kafé, knedlík, koník.
H
H je hrazda pro Hanču,
Prolézačka pro Toníka,
Či houpačka pro Anču,
Nebo parkur pro koníka.
CH
CH jsou dva fajn přátelé,
CH nezná vůbec nudu,
CH je vždycky veselé,
Nepomyslí na ostudu.
I
I je lanko šplhací,
I je činka vzpírací,
Dvoj-atrakcí houpací…
Oči v sloup se obrací.
J
J je hůlka dědečka,
Nebo babičky.
Na mě ještě posečká,
Až budu stařičký.
K
Kůň kavalety překluše,
Maminka dá jméno dcerce Kaťuše.
Kachničky se koulují knedlíky,
I přesto, že mají hlad veliký.
L
L je křeslo relaxační.
Pro koho je?
Vyjmenuj je!
Tak už prosím začni!
Pro budoucí maminku,
Pro doktorku Olinku…
Pro ty, co jsou unavené,
Je tu křeslo postavené.
M
M je lanko mezi trámy,
V podkroví i v přízemí.
Použij dveře, trochu slámy,
A hned tu máme domov-zázemí.
N
N je atrakcí na pouti,
Klouže a sviští.
Pouť rodiče zarmoutí,
Však dětem se oči blyští.
O
O je obruč akrobatky,
Nebo hadí ženy.
Nemaj žádné nedostatky,
Programy jsou čteny.
P
P je prapor vlající,
Když vítr venku fouká.
Z okna vidím sníh tající
A ptáčka, co na mě kouká.
Q
Q je malá myšička
S myším ocáskem,
Je hbitá jako opička,
Co řádí s provázkem.
R
R je prapor s mašličkou
Na všech oslavách,
Nebo zvláštní rybičkou
Co smlsne si na polevách.
S
S je syčící had
-užovka, či zmije.
Kdo užovky má rád,
Ať v rybnících se myje.
T
T je stožár elektrický,
Kterým proudí proud,
I když je trochu historický,
Stále není OUT.
U
U je mísa na těsto
Svatebních koláčků.
Upečeš je, nevěsto?
Proi hosty, i kukačku.
V
V je vroubek v nádobí,
V hrníčkách i miskách,
Co se vždy v nich zásobí
Kočičkovské Whiskas.
W
Vábí na svou podobu.
Je jako DVĚ mísy,
Má DVAKRÁT větší zásobu.
W, tak čí jsi?
X
X je třeba krát,
Nebo křížek.
Já ho nemám rád,
Ani čížek.
Y
Y jsou vidle na seno,
Které kravka spase,
Nebo háček na věno
-na uzené prase.
Z
Z je hádek hranatý,
Plazí se mi u paty.
Pochází až z Afriky.
Proto je tak veliký!
Komentáře
Přehled komentářů
Píšeš moc pěkné básničky, stejně jako Boom :)
Nechápu jak tohle děláte, ale je to boží :D
Nádhera!
Biggi, 2. 10. 2013 20:27Je to překrásné Kattie!!! Našla jsem taky ty naše básničky ze školy! Třeba VODNÍ ROMANCI... ;D
Hezký:)
*NinjaGirl*, 20. 11. 2013 22:21