Nedělní poezie
(mírně v afektu)
Ve státě,
kde zákony platí bez výjimky,
co dnes se děje –
pročítám si novinky.
Hlavní metropolí
valí se Roma Pride,
být to průvod White –
„Rasismus!“ zní ze světa stran.
Smutným obrázkem je Sýrie,
v níž se i přes snahy intervencí bojuje,
USA, Británie či neutrální Česko –
o pravdu hlásí se i homofobní Rusko.
Zase obávám se zbraní jaderných,
na billboardu Babiš sjíždí na saních,
jedna verbež – Kalousek, Bárta či Zeman,
pánům z Třešní ruku vážně nepodám.
Žijeme si, s dvanácti hvězdami, vesele,
tupí zástupci plní břich svůj s chutí nadále,
přes (ne)zájem občanů nic moc se neděje,
jenom my, obyčejní lidé, tušíme – jde to do prdele.
A co mír a naděje?
Inu, nezbylo. Vzali je?
Beztak jen přežitek a utopie.
Toť znaky demokracie!