Sběratelé maličkostí
Znám hned dva lidi, kteří sbírají vše, od čeho mají alespoň dva kusy.
Tou první osobou jsem já sama. Té druhé osůbky není vůbec těžké se dopídit, poněvadž je to má drahá sestra. Jsme si vskutku velmi podobné...
Hovořit o svých sbírkách dlouze nebudu, nebo raději vůbec, páč to by bylo na hodně dlouho a obtěžovat vás povídáním o takové spoustě věcí vás skutečně nehodlám. Až někdy jindy. Soudím tak dle sebe, neboť začne-li babička vyndávat svá různorodá klubka nití, beru roha. Asi by to tedy mělo stejný (d)efekt.
Chtěla bych nynější článek spíše pojmout jako ukázku toho, co odteď sbírá má sestra. Zaujal mě totiž její smysl pro náboženství! Ne, sestra není věřící, natožpak buddhista, i přesto však nalezla zalíbení v malých obtloustlých panáčcích znázorňujícíh Buddhu. Rolnička své figurky považuje za drobné talismánky, které jí prý nosí štěstí. Pravda, možná na tom něco bude. Jednou jsem si malého Buddhu ulila do tašky do školy a vzala s sebou na matematiku. Toho dne jsem napsala svou jedinou písemku na výbornou. Nevím proto, zda bych o tom měla více mluviti, neb své malé tajemství jsem doposud nikomu nesvěřila - co kdyby pak kouzlo ztratilo svůj účinek, že? Tedy pssst...
Pakliže si myslíte, že náš společný pokoj již praská ve švech kvůli tlustým figurkám, tak se (zatím) pletete, jelikož... Rolňa vlastní teprve dva kusy!
Komentáře
Přehled komentářů
Ó, ano, děkuju Ti, ségra, za reklamuu! Takže to prosím berte na vědomí, nespokojím se jen se dvěma! :-D
sběratelství...:-)
(sééégra Karolí, 13. 1. 2013 18:50)