O módě první republiky

Ano, přiznávám, občas to není jednoduché. Záleží hodně na tom, kde žijete a jaké máte možnosti. Jistě se tedy shodneme na tom, že se Vám prvorepublikový šatník zaplní snáze v Praze než na nějaké menší vsi. S touto bolístkou ovšem může pomoci internet. Prosím, pochopte, není účelem, abych zde dělala reklamu vybraným firmám. Uvádím zde ty, o kterých vím, popřípadě s nimi mám zkušenost - pouze jako tipy pro Vás. Víte-li o něčem podobném, klidně to připište do komentářů, ráda to sem přidám.

Za prvé se musíte rozhodnou, jestli jste sběratelé. Přiznám se, já nejsem. Sběratelé shání šaty a doplňky výhradně ty, které byly v době první republiky skutečně ušity a vyrobeny. Nejlépe v kamenných i internetových bazarech, starožitnictvích, z pozůstalostí a tak podobně. Pro běžného obdivovatele této doby je to ale trochu zdlouhavé, moc namáhavé a často s nejistým a mnohdy ne úplně uspokojivým výsledkem. Budu se tedy věnovat hlavně té skupině lidí, která nepohrdne výrobkem sice dnes dělaným, ale danou dobu alespoň věrně napodobujícím.

Největší kus tvoří oblečení - proto jím začnu. Sama k němu přicházím třemi zásadními způsoby:

1. Prohlížím módní katalogy a věšáky v obchodech. Když najdu něco v daném stylu, popřemýšlím, nemám-li už něco podobného a dojdu-li k závěru, že ne, danou věc si koupím. Popřípadě něco stylového od někoho dostanu.
2. Projíždím internet. V této chvíli se vlastně stávám sběratelem. Občasn totiž někdo něco podobného prodává. Prostě zkouším to na aukcích, v bazarech a inzercích. Druhým podbodem je prohlídka internetových obchodů. Zde opět hledám kusy odpovídající mým představám - jako v katalozích a kamenných obchodech.
3. Jednoduše chodím ke švadleně. Už mám jednu stálou, kterou navštěvuji pravidelně a u které si nechávám oblečení šít. Ať už jde o šaty, halenky nebo kabáty, ušije vše. Já si podle obrázku nebo fotografie vyberu, co bych chtěla, koupím si látku a ona už mi to podle oné předlohy ušije. Říkáte si, že je to drahé? Ujišťuji Vás, ne víc, než nějaké značkové prořezané a střapaté džíny. Opravdu - na toto nedám dopustit. Můžete mít přesně vše podle Vašich představ, nebojíte se, zda Vám to bude sedět a výsledek má daleko větší punc jedinečnosti a kvality.

Na ukázku uvádím orientační ceny, za které šije švadlena, ke které chodím. Samozřejmě se vše odvijí od velikosti, délky, podšívky a složitosti střihu: sukně 280 - 750 Kč, halenka 350 - 1100 Kč, kalhoty 550 - 850 Kč, vesta 450-1100 Kč, šaty 550 - 1200 Kč ... Samozřejmě musíte připočítat látku, ale ty dnes nejsou nijak drahé. Uznejte, že cenově to vyjde stejně, jako z lepších katalogů a obchodů.

A co kabelka a boty? V podstatě to stejné. Nejčastěji je kupuji v kamenných, občas - když není zbytí - i internetových obchodech a prostě si vybírám ty, které se mi líbí. Šperky nosím většinou rodinné - tedy ony staré s nádech dávných dob - a občas si něco koupím. Většinou ale ve starožitnictví, protože se přiznám, že ty dnešní šperky se mi moc nelíbí.

K výbavě tehdejších žen neodmyslitelně patřil i klobouk. To ovšem může být oříšek. V dnešní době moc populární není a je tedy málo kde k sehnání. A už vůbec takový, aby odpovídal naší milované době. Mám jeden typ, kde sama nakupuji: www.klobouky-damske.cz. Úžasný obchod - v Praze i kamenný - jinak internetový. Jejich klobouky jsou překrásné a u mnohých je i v originálních popiskách napsáno: Styl třicátá léta. Připravte si sice z pokladničky více jak dva tisíce korun za klobouk, ale uvědomte si - nádherná ruční práce, precizní provedení a navíc neutrácíte za věc, kterou za měsíc odložíte, ale za něco, co Vám vydrží celý život. Jsou zde klobouky sezonní i slavnostní a navíc zde je úžasná možnost - pošlete-li jakoukoliv fotku, obrázek nebo jen Vaši vlastnoruční kresbu, jejich modistky Vám vyrobí každý klobouk na přání.

Kromě toho jsou v jejich sortimentu i krabice na klobouky a doplňky - látkové květiny, slunečníky a vějíře.Pěkné klobouky si ale jistě vyberete například na www.tonak.cz, www. meluzina.cz nebo www.klobouky-praha.cz.

Těžké je to i s rukavičkami, které byly dříve velmi běžným doplňkem. Tedy, copak zimní a podzimní - látkové, koženkové, semišové a kožené se dají sehnat docela dobře. ale co ty letní, lehounké? Většinou bývaly jemňounce pletené na způsob háčkování, nebo přímo háčkované. Já to mám jednoduché - nejprve mi háčkovala babička s maminkou a teď už háčkuji sama. Brože, ozdoby na kloboučky, nedávno jsem si troufla sama i na první límeček a právě jednoduché rukavičky. Je to velká výhoda.Nechcete-li se učit háčkovat, asi Vám nezbyde nic jiného, než na internetu projíždět různé bazary - občas někde jsou. V internetových obchodech mám zkušenost s tím, že jsem je viděla v oddělení pro nevěsty.

Na závěr si dovoluji představit jeden z klobouků inzerovaných na www.klobouky-damske.cz.(Zdobený filcový klobouk č. 4256 ve stylu třicátých let, podzim-zima, 2180Kč)