9.kapitola
"Hele, pamatuješ jak si tý jeptišce slíbila, že půjdeš do postele? Jsem si jistej, že nemyslela do jeho postele." Heath strčil hlavu do dveří Starkova pokoje.
Zvedla jsem na Heatha obočí.
Vzdychl. "Řekl sem, že tě budu sdílet se stupidnímu upíry, jestli budu muset, ale neříkal sem, že se mi to bude líbit."
Zavrtěla sem hlavou. "Dneska večer mě s nikým sdílet nebudeš. Jdu sem jen proto, abych se ujistila, že je Stark v pořádku. Pak půjdu do mojí postele. Sama. Jen se sebou. Jasný?"
"Jasný." Usmál se a jemně mě políbil. "Uvidíme se brzy, Zo."
"Uvidíme se brzy, Heathe."
Sledovala sem, jak schází dolů do haly. Byl vysoký, svalnatý a každým coulem vypadal jako fotbalová hvězda. Plánoval, že příští rok půjde na OU, měl dostat stipendium, a pak, po vysoké škole by byl buď policajtem nebo hasičem. Ať si vybere cokoliv, jedna věc je jistá - Heath bude jeden z dobrejch chlapů.
Ale ať udělá cokoliv, bude také choť upíří velekněžky?
Jo. Sakra, jo. Ujistím se, že Heath dostane budoucnost, po které touží. Takovou, jakou jsme si jako děti naplánovali. Jistě, něco mělo být jinak. Ani jeden z nás neplánoval ty upírské věci. Některé věci budou opravdu těžké - jako, no dobře, prostě upírské věci. Ale pravda je, že se starám o Heatha tak moc, abych ho dostala ze svého života. Starám se o něj tak moc, abych mu nezničila život. Prostě to budeme muset zvládnout. Tohle období. Až do konce.
"Pudeš dál nebo tady budeš jen tak stát a nervovat se?"
"Svatý keci, Afrodito! Mohla by ses přestat plížit a strašit mě?"
"Nikdo se tady tajně neplíží a svatý keci? Neni to náhodou rouhání? Protože pokud jo, tak se obávám, že budu muset probudit Svatouškovskou policii a říct jim, aby tě zatkli." Darius následoval Afroditu do chodby a vrhl na ní zamilovaný pohled, který v ní vyvolal vzdech. "Tak.
Stark není mrtvý," řekl.
"Hele, dík za tuhle informaci. Způsobila, že se cítím mnohem líp," řekla jsem sarkasticky.
"Nechovej se jako idiot, když se snaží být milý."
Obrátila sem svou pozornost na jediného rozumného člověka v této místnosti a zeptala se Daria : "Nepotřebuje něco?"
Válečník zaváhal jen na okamžik, ale ta chvilka stačila, abych si toho všimla. Potom řekl : "Ne. Je na tom dobře. Věřím, že se úplně uzdraví."
"Noo..." protáhla sem slovo a přitom přemýšlela, co se to tu sakra doopravdy děje. Byl Stark zraněn vážněji než mi Darius řekl? "Opravdu rychle se na něj podívám a pak si půjdu lehnout." Zvedla sem na Afroditu obočí. " Ty a já sme spolubydlící. Darius má pokoj s Damienem a Jackem. Uh, to znamená, že kdybys spala s Dariem, jeptišky by si o tobě mysleli, že se rouháš. Chápeš to, že jo?"
"Ach. Nemusela si mi dávat přednášky! Myslíš, že se neumím chovat slušně? Zapomněla si, jak důležití jsou moji rodiče v Tulse? Můj. Táta. Je ... Starosta! Nemůžu uvěřit, že sem si musela tyhle kecy vyslechnout!"
Já i Darius sme jen zírali, neschopni slova, jak se Afroditin hlas měnil v pískot. Jako by dostávala
záchvat.
"Už sem to slyšela od tý zatracený jeptišky. Plus, tohle opatství neni zrovna romantický. Navíc já chci mít žhavej sex, zatímco ty tučňáci se furt jen modlí a křižujou. Ugh. To Těžko. Bohyně! Nesmím tu zůstat moc dlouho nebo se ze mě stane měkota."
Když se zastavila, aby se nadechla, vložila sem se do toho. "Nemyslela jsem tím, že nevíš, jak se máš chovat. Jen jsem ti to chtěla připomenout. To je všechno."
"Jo? Blbost. Si opravdu špatná lhářka, Z." Přešla k Dariovi a tvrdě ho políbila na ústa. "Později miláčku. Budeš mi v posteli chybět." Vrhla na mě znechucený pohled. "Jen řekni dobrou tvýmu klukovi číslo 3 a dostaň svůj zadek do našeho pokoje. Nesnáším, když mě někdo probudí v mém vlastním pokoji." Aphrodita hodila svými nádhernými dlouhými vlasy, škubla sebou a odešla.
"Je opravdu úžasná," řekl Darius a láskyplně se za ní díval.
"Pokud tím úžasná myslíš otravná, tak s tebou souhlasím." Zvedla sem ruku na zastavení jeho
"nenítakšpatná" komentáře dřív, než to mohl udělat.
"Teď nechci mluvit o tvojí přítelkyni. Jen chci vědět jak na tom Stark doopravdy je."
"Stark se uzdravuje."
Všimla jsem si dlouhé pomlky v jeho větě. Zvedla sem na válečníka obočí. "Ale.."
"Ale nic! Stark se hojí."
"Proč mi přijde, že je toho víc?"
Darius chvíli čekal a pak se trochu rozpačitě usmál . "Možná proto, že ti tvoje intuice říká, že je toho víc."
"Fajn, co to je?"
"Celé je to o energii, duchovi a krvi. Stark je potřebuje, ale nemá jich dostatek."
Párkrát jsem zamrkala a snažila se pochopit, co mi to tu vlastně Darius říká. Zhluboka jsem se nadechla a pak jako by se mi nad hlavou rozsvítila žárovka. Cítila jsem se jako naprostej idiot, že sem to nepochopila dřív. "Byl zraněný stejně těžce jako já, takže ho musí vyléčit krev stejně, jako vyléčila mě. Tak proč si to neřekl dřív? Nesmysl!" Pořád sem blábolila, jak usilovně sem přemýšlela
"Sice moc nechci, aby kousnul Aphroditu, ale-"
"Ne!" Darius mě přerušil, byl víc než jen trochu naštvaný při pomyšlení, že by Stark měl pít z jeho přítelkyně. "Afroditin otisk se Stevie Rae je pro ostatní upíry odpudivý."
"No, sakra! Tak mu dáme sáček s krví nebo něco, ale myslím, že bychom se mohly pokusit najít nějakého člověka, kterého by mohl kousnout..." Můj hlas se vytratil. Nenáviděla sem, nenáviděla, nenáviděla pouhou představu o tom, že Stark pije z někoho jiného. Chci říct, že už sem se musela zabývat jeho kousavými mimoškolními záležitostmi dřív. Tedy než mi slíbil věrnost jako můj válečník. Doufala sem že ho to změnilo. Doufala, že dny, kdy kousal jiné dívky už byly za ním. Ale neměla bych být tak sobecká a skrýt své pocity. Musí dostat to, co by ho mohlo vyléčit.
"Už sem mu dal trochu krve k ledu na ošetřovně. Není v nebezpečí smrti. Zotaví se."
"Ale?" Byla sem podrážděná z toho, že všechny věty, které Darius řekl, byly nedokončené.
"Ale když válečník slíbí věrnost své velekněžce, je mezi nimi zvláštní pouto."
"Jo, to už vím."
"To pouto je ale víc než jen přísaha. Už od dávných dob Nyx dávala požehnání velekněžkám a válečníkům, kteří jim sloužili. Vy dva jste spojeni pomocí požehnání Bohyně. To mu dává ohledně tebe jakousi intuici. Usnadní mu to tvou ochranu."
"Intuici? To myslíš jako Otisk?" Bohyně! To sem jako otisknutá s dvěma kluky?
"Otisk a přísaha válečníka mají mnoho společného. Oba váže dva lidi dohromady. Ale Otisk je hrubější druh spojení."
"Hrubější? Co tím myslíš?"
"Myslím, že Otisk je mezi upírem a člověkem o kterého se hluboce zajímáš, to je spojení, které vzniká krví a vládne našim nejpodlejším emocím : vášni, touze, potřebám, hladu, bolesti.." Zaváhal, zřejmě se snažil utřídit opatrně slova, než je vysloví. "Ty už si něco takového se svým chotěm zažila, ne?"
Moje kývnutí bylo pomalé a ve tvářích sem cítila horkost.
"Opakem toho, co máš s Heathem je to, co máš se Starkem."
"No, opravdu to netrvá moc dlouho. Nevím o tom skoro nic." Ale hned jak sem to vyslovila, uvědomila sem si, že spojení, které mám se Starkem přesahuje chuť se z něj napít. Vlastně sem ani nemyslela na to, abych z něj pila, nebo aby on pil ze mě.
"Čím déle ti bude válečník sloužit, tím víc budeš chápat pouto mezi vámi. Tvoje spojení s tvým válečníkem se může vyvinout tak, že on bude cítit většinu tvých emocí. Například, pokud bude velekněžka ohrožena, válečník, který jí složil přísahu může cítit její strach. A tím, že bude cítit emoce své velekněžky, může ji ochránit před vším, co jí ohrožuje.
"To sem nevěděla," koktala sem nervózně.
Dariův úsměv byl ironický. " Nesnáším, když zním jako Damien, ale vážně by sis měla najít čas na přečtení tvých učebnic pro mláďata."
"Jo, sou na vrcholu mího seznamu. Vrhnu se na to jakmile se můj svět přestane snažit explodovat. Dobře, tak Stark může být schopný říct, jestli mám z něčeho strach. Co to má společného s jeho zraněním?"
"Vaše spojení není tak jednoduché. Není to jen o tom, že vnímá tvůj strach. Je to také o energii a o duchovi. Tvůj válečník může nakonec cítit mnoho tvých emocí, zvlášť pokud bude v tvých službách dlouhou dobu."
Vzpomněla sem si na velmi emotivní zážitek, když sem sdílela vzpomínky s A-you, zatímco sem byla uvězněná v Kalonově náruči. Měla sem stáhnutý žaludek z toho, že bych to musela Dariovi popisovat. "Pokračuj," řekla sem.
"Válečník může absorbovat kněžčiny emoce. Také může absorbovat jejího ducha, zvláště jestli
k němu má kněžka silný vztah. Často se může napojit na vaše spříznění."
"Co to sakra znamená Dariusi?"
"To znamená, že může doslova pohltit energii přes krev."
"Chceš tím říct, že jsem to já, koho musí Stark kousnout?" Dobře, musím se přiznat, že moje srdce začalo při této představě bít rychleji. Vážně už mě to ke Starkovi neuvěřitelně táhne a věděla sem, že sdílet s ním krev by byl extra žhavej zážitek.
Zlomilo by to taky Heathovi srdce? A kdybych ze sebe nechala pít Starka dostal by se do mé mysli a viděl by mé vzpomínky na A-yu? Sakra! Sakra! Sakra! Sakra! Sakra! Sakra!
Pak mě zasáhla nová myšlenka. "Hej, počkej. Říkal si, že Stark nemůže kousnout Aphroditu, protože má už otisk se Stevie Rae a tak ostatní nechtějí její krev. Já sem otisklá s Heathem. Znamená to, že ostatní moje krev taky odpuzuje?"
Darius zavrtěl hlavou. "Ne, Otisk provede změny pouze v lidské krvi."
"Takže moje bude účinkovat na Starka?"
"Ano, tvoje krev by mu určitě pomohla k uzdravení, a on to ví. To je taky důvod, proč sem ti to chtěl všechno vysvětlit." Darius pokračoval, jako by mi právě před ním nehrozilo citové zhroucení. "Měla bys taky vědět, že on z tebe odmítá pít."
"Cože? On ze mě odmítá pít?" Tak fajn! Jasně. Měla sem trochu strach z toho, co by se stalo, kdyby ze mě Stark pil, ale to neznamená, že jím chci být odmítnutá.
"On ví, že ses teprve nedávno vzpamatovala z útoku Krakouna. To zvíře tě málem zabilo, Zoey. Stark od tebe nechce pít, kdyby tě to mělo oslabit. Pokud by se z tebe napil, s tvojí krví by z tebe čerpal energii a ducha. Faktem je, že nikdo neví kam odešel Kalona a Neferet, a to znamená, že nevíme, kdy jim budeme muset čelit znovu. Souhlasím s jeho rozhodnutím, že z tebe nebude pít. Musíš mít sílu."
"Takže je můj válečník," kontrolovala sem.
Darius si povzdechl a pomalu kývnul hlavou. "Souhlasím, ale může být nahrazen."
"Nemůže být nahrazen!" vyhrkla sem.
"Nechci, aby to znělo bezcitně, ale musíš být moudrá ve všech svých rozhodnutích."
"Starka nelze nahradit," opakovala sem tvrdohlavě.
"Jak si přeješ, kněžko." Lehce sklonil hlavu a změnil téma. "Teď si pochopila následky přísahy válečníka. Chci tvoje svolení, abych sám teď složil formální slib."
Ztěžka sem polkla. "No, Dariusi,mám tě opravdu ráda a vážně odvádíš výbornou práci v péči o mě, ale myslím, že bych se cítila trochu trapně mít dva kluky, kteří jsou ke mně zavázáni přísahou." Jako bych už takhle neměla dost problémů.
Darius se na mě rychle usmál. Zavrtěl hlavou a mám dojem, že se ze všech sil snažil se mi nesmát. "To si pochopila špatně. Zůstanu s tebou a povedu ty, kteří tě střeží, ale svou přísahu válečníka chci složit Afroditě - to je to o co jsem chtěl požádat."
"Chceš být zavázán k Afroditě?"
"Chci. Vím, že je neobvyklé pro upíra válečníka složit přísahu člověku, ale ona není obyčejný člověk."
"Ty mi pověz," zamumlala sem. Pokračoval, jako bych nic neřekla.
"Ona je opravdu prorokyně, kterou bohyně Nyx dává do stejné kategorie jako velekněžku."
"Nebude tvoje přísaha nějak vadit jejímu otisku se Stevie Rae?"
Darius pokrčil rameny. "Uvidíme. Jsem ochoten riskovat."
"Miluješ ji, viď."
Setkal se s mým pohledem a hřejivě se usmál. "Jo."
"Je to vážně osina v zadku."
"Je výjimečná."opáčil. "A potřebuje mou ochranu, zejména v následujících dnech."
"No. Máš pravdu." Pokrčila sem rameny. "Dobře. Máš mě svolení. Neříkej, že sem tě nevarovala o tom, jak hrozně je otravná."
"Budu na to myslet. Děkuji, kněžko. Prosím, neříkej nic Afroditě. Rád bych ji svou nabídku přednesl osobně."
"Mlčím jako hrob." Udělala sem malé pantomima se zipem jako mými rty a zahodila klíč.
"Pak ti přeji dobrou noc." Položil si pěst na srdce, uklonil se a byl pryč.