Radotínská jezera
Radotínská jezera, změna územního plánu Z 2724/00 a střety zájmů
Jiří Fencl
Kromě předpokládaných pozitiv – vzniku rekreačního území– nejsou dostatečně zohledněny související doprovodné problémy většinou zásadního významu. Záměr všech uvažovaných aktivit na soutoku Vltavy a Berounky nebyl rozvíjen věcně a formálně správným způsobem, tj. nejprve zpracováním konceptu řešení nového funkčního a prostorového uspořádání území, tj. celkové souhrnné koncepce, souběžně s procesem SEA (proces hodnocení různých politických a ekonomických zájmů, plánů a programů z hlediska vlivu na životní prostředí). Nebyl předem hodnocen vliv těchto investic ve vzájemném působení, jako koncepce, čili soubor záměrů, ale každý záměr zvlášť. Na souběh více záměrů ve stejném území měl upozornit nejpozději závěr zjišťovacího řízení příslušného úřadu, pokud nebyl znám předkladateli oznámení záměru uveden v oznámení (viz § 7 odst. 1. zák č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí. V území jde o propojení tří významných investičních záměrů, tj. dopravních staveb (část jihozápadního okruhu Slivenec - Lahovice, stavba 514), těžby štěrkopísku a původně nazývaného velké území rekreace, které budou ve vzájemné interakci. Teprve zpětně jsou na územní plán roubovány nástroje, které měly jeho tvorbě předcházet, jak výše uvedeno. Konfigurace jezer a jejich velikost podléhají neustálým změnám.
Pro pořízení a zpracování návrhu celoměstsky významné ÚP č. Z 2724/00, pořídil Útvar rozvoje města „Ověřovací studii Radotínská jezera.“ Dne 10.12.2009 byla při jednání na Útvaru rozvoje města vybrána výsledná varianta a Zastupitelstvo h. m. Prahy schválilo zadání celoměstsky významné změny, s podmínkou zpracování SEA (hodnocení vlivů, koncepcí a plánů nebo rezortních politik z hlediska dopadu na životní prostředí) bez konceptu. Návrh změny, která nemá koncept nelze zpracovat ve variantách.
Je nutno respektovat ustanovení zákona o životním prostředí (17/1992 Sb.) v platném znění o únosném zatížení území a ekologické újmě. Dlouhodobá udržitelnost kvalitního způsobu života je veřejným zájmem. Dále je nutno respektovat zákon o předcházení ekologické újmě 167/2008 Sb., jehož účinnost je v současné době bohužel omezena (§ 14 odst. 1-4, které nabývají účinnosti od 1.1.2013).
Jednou ze základních zásad správního řízení, jehož režimu proces územního rozhodování probíhá, je zásada (princip) materiální pravdy, podle níž musí rozhodnutí správních orgánů vycházet ze spolehlivě zjištěného stavu věcí. Tomuto principu by však neodpovídalo stanovisko, založené na skutečnostech, které byly později odhaleny jako nepravdivé, či stanovisko,, jehož vydání předcházelo procesní pochybení (stanovisko Atelieru pro životní prostředí).
K největším negativním proměnám během těžby a zvláště po jejím ukončením se projeví v hydrogeologických změnách v území. Filtrační schopnost vrstev štěrkopísku jejich masivním odtěžením ustane nebo bude velmi podstatně omezena, v závislosti na ponechaných zbytcích (reziduích) vrstev štěrkopísku.
Ze stejných důvodů bude vyloučena či podstatně omezena akumulační schopnost vrstev štěrkopísku.
V zájmovém prostoru dojde zcela jednoznačně k výrazným a současně i nežádoucím změnám v odtokových poměrech jak povrchové, tak zejména podzemní vody, s důsledkem zvláště při zvýšených stavech (J. Svoboda, 29.7.2011).
Velikost řešeného území je přibližně 131 ha.
Základní informace a požadavky, které by měly být splněny :
1. Zajistit pravidelný archeologický dohled nad skrývkou zeminy a těžbou štěrkopísku
2. Maximální šíře ochranné zóny NRBK (nadregionální biokoridor) činí 2 km na každou stranu od osy NRBK. Vodní NRBK plní zároveň funkci nadregionálního biocentra. V OZNÁMENÍ, str. 36, se uvádí že „přímo v zájmovém území se nenachází žádný NRBK nebo biocentrum.“ Str. 37 uvádí :“ Celé zájmové území leží v ochranné zóně NRBK Vltavy a Berounky.
Poznámka :
NRBK Berounky a Vltavy je v dané oblasti hodnocen jako nefunkční, takže využití tohoto institutu, vzhledem k zástavbě v území, je v praxi nesplnitelné.
3. Vzhledem ke vzniku velkých vodních ploch může dojít k jejich sezónnímu nebo trvalému osídlení vodním ptactvem. Záměr s touto okolností neuvažuje.
4. Na str. 81 OZNÁMENÍ (začátek procesu EIA, následně nebyl schválen) o zamýšleném investičním záměru autor uvádí v charakteristice nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů : „Nejasnosti panují v otázce možné eutrofizace (obohacování vody organickými živinami, zvláště dusičnany a fosfáty splachy ze zemědělské půdy) vod … v řece Berounce jsou dlouhodobě překračovány limitní hodnoty fekálních bakterií a fosforu … překročeny jsou i další --- ukazatele a rozpuštěný kyslík.“ Není uvedeno, zda jde o biologickou (BSK5) nebo chemickou spotřebu kyslíku (CHSK), jde o indikátory znečištění vod.
5. V příloze č. 2, Zákona o vnitrozemské plavbě (114/1995 Sb. v platném znění) je v seznamu dopravně významných využitelných vodních cest pod bodem 6. uveden „vodní tok Berounky od říčního km 37 po přístav Radotín.“ Veřejnost uvítá informaci, jaké důvody veřejného zájmu vedou k možnému naplnění tohoto záměru. Říční km 37 je na území města Berouna. Není zřejmé, zda je údaj citovaného zákona první částí dávného programu splavnění Berounky až do Plzně pro vodní dopravu výrobků atomového strojírenství do Prahy, či zájem exportovat výrobky z vápence Českého krasu, tj. cement a vápno na území Prahy nebo pro plavbu sportovních lodí. Pro úplnost dodávám, že podíl vodní dopravy na přepravě nákladů v ČR je menší než 0,5 %.
Regulací Berounky do řkm 37 by došlo především k likvidaci krajinářsky a přírodně cenných partií zvláště mezi Berounem a Srbskem, ale i mezi Černošicemi a Radotínem.
6. Změny ÚP Prahy Z 2724/00, viz doplněné Stanovisko Odboru ochrany prostředí MHMP k návrhům celoměstsky významných změn I+II ÚP sídelního útvaru hl. m. Prahy z hlediska § 10i, zák. č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění z 9.9.2011 požaduje např. dopracování o :
a) s ohledem na kontinuální povahu hydrických systémů dopracování hodnocení SEA ve smyslu komplexního posouzení celé oblasti, která může být navrhovanou změnou ovlivněna. Toto doplněné a rozšířené vyhodnocení musí zohlednit veškeré připravované záměry a jejich synergický účinek na přírodní, sociální i ekonomické podmínky v předmětném teritoriu i v širším zájmovém území.
b) vyjádření koresponduje se stanoviskem, které jsem dlouhodobě a neúspěšně v připomínkových řízeních uplatňoval.
c) Vlivem navrženého jezu dojde ke zvýšení hladiny podzemní vody až o 2-2,2 m, přičemž významné zvýšení hladiny podzemní vody lze očekávat i v oblastech se zástavbou při ulicích Výpadová a Šárovo kolo a v prostoru výskytu závadových látek (staré zátěže) areálu bývalých skleníků. Dle stejného posudku (firma d plus a.s.) dojde ke snížení hladiny podzemní vody pod jezem, zejména v k.ú. Velká Chuchle, Lahovice a Modřany.
d) Vliv kolmatace (zanášení jílovitými částicemi) jezer na proudění podzemních vodd – charakter proudění podzemních vod bude podléhat vývoji v čase.
e) Požadované dopracování ve všech zmíněných aspektech zhodnotí zvlášť variantu s realizací jezer v prostoru Zbraslavi (zřejmě míněn dobývací prostor Lahovice a Lahovice I v k.ú. Zbraslav, pravý břeh Berounky) a variantu bez jejich realizace. Zejména vezme v úvahu možnou synergii (násobný účinek, nikoliv pouhý součet negativních vlivů) mezi vlivy jezu na straně jedné a působením jezer, vzniklých odtěžením fluviálních (vzniklých výmolnou a ukládací činností tekoucí vody) štěrkopísků na straně druhé.
7. Odůvodnění potřeby nových zastavitelných ploch ve smyslu § 55 stavebního zákona pro návrhy celoměstsky významných změn I a II územního plánu.
Tyto potřeby jsou vztaženy k ÚP Prahy ve stavu k 26.3.2010. Znamenají změnu původní koncepce vytvoření velkého území rekreace na radotínské straně, rozšířením původního záměru o území čistě obytné (OB) a smíšené (SV). V obou případech jde o hybridizaci původního záměru území, pojatého jako čistě rekreační. Souvisí se záměrem vybudování gigantické protipovodňové zdi přesahující o 30 cm povodňovou hladinu z r. 2002 (Q2002), tj. výšky 3 m, jejíž výstavba není dosud dokončena.
8. K materiálu „Vyhodnocení vlivu celoměstsky významných změn ÚP sídelního útvaru hl.m. Prahy na udržitelný rozvoj území, Vyhodnocení jednotlivých změn části C-F, autor DHV CR, s.r.o.“ 7/2010, několik poznámek.
a) Vyhodnocení zjednodušenou metodou SWOT (hodnocení silných slabých stránek záměru, jeho příležitostí a ohrožení) je kvalitativním hodnocením, závislým na postoji hodnotitele, nejde o zcela exaktní metodu. V uvedeném materiálu je tato skutečnost patrná. V některých bodech jsou podhodnoceny stránky slabé a ohrožení.
b) Nová změna ÚP rozšiřuje možnost investora reagovat pružně, vykazuje vyšší míru nezávislosti využitím mechanizmu tzv. DGP, což znamená, že na plochách do 2 500 m2, označených překryvným značením, je možno využít dané plochy pro garáže a parkoviště, ale zpracovatel ÚP neurčuje kde a nechává to na podrobnějším řešení území následnými dokumentacemi ve větším měřítku tak, aby to mělo dispoziční logiku. Naplňuje se tím zásada subsidiarity (označení procesu rozhodování na nejnižší možné úrovni) jednotlivých stupňů územně plánovacích prací, aby se v celoměstském plánu neřešily přílišné detaily, ale na druhé straně, aby na taková zařízení, která tam být musí, následný zpracovatel, např. podrobné zastavovací studie nezapomněl, Jde o funkční plochu bez specifikace do 2 500 m2 rozlohy a přesného umístění v rámci jiné funkční plochy. Jedná se o celkovou plochu 15 559, 7 m2 (sdělení M. Říha).
c) V závěrečném hodnocení společnosti DHV mají navrhované změny ÚP přinést pozitivní vlivy na udržitelný rozvoj území :
navýšení ploch bydlení, všeobecně smíšenou zónu, vodní plochu a přístaviště.
Změny přinášející negativní vlivy jsou : zábor poměrně velké plochy, která se stane urbanizovaným územím (čistě obytné území (OB) 9 551,4 m2, všeobecně smíšené území (SV) 40 769, 9 m2, tj. 50 321, 3 m2.
Významné navýšení pohybu osobních vozidel.
Změna také nepříliš řeší zásah do příbřežních pásem a nevytváří pak soulad se Zásadami územního rozvoje hl. m. Prahy 2009 (ZÚR) nezasahovat novými trvalými stavbami do ploch parků, sadů parkových nebo sadových úprav veřejných prostranství, doprovodné zeleně podél vodních plocha a toků, zahrad, zelených svahů atd.
d) jak může být ztráta zemědělského půdního fondu (metoda SWOT) hodnocena kladně ?
e) změny nejsou navrženy ve variantách.
9. K materiálu Vyhodnocení vlivu celoměstsky významný změn ÚP sídelního útvaru hl. m. Prahy na udržitelný rozvoj území. Část A. Vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Návrhy změn ÚP.“ 7/2010, Autor : TISEA několik poznámek :
a) Je konstatováno, že dochází k redukci a transformaci celoměstského systému zeleně.
b) Dle Atelieru ekologických modelů (ATEM) se očekává překročení imisních limitů v ovzduší v roce 2015, překračování prašnosti (PM10) je dosahováno na prakticky asi na 80 % území Prahy již nyní.
c) změny v ÚP nejsou navrženy ve variantách
d) ústí průplavu je umístěno 350 m nad plánovaným jezem, se vzdutím 2-2,2 m, který bude na řkm (říčním kilometru) 1,02. Bude sloužit údajně pro jachty a další sportovní lodě. Plavební hloubka bude 2,7 m. Předpokládám, že dimenzování této hloubky je zřejmě dáno normou pro parametry uvedených typů plavidel.
e) předpokládaná jakost vody v jezerech, viz také bod 4 . Vlastní vodní plochy budou znamenat souvislé odkrytí hladiny podzemní vody, nežádoucí změny jejich vlastností a změní se i původní režim proudění
Nutno poznamenat, že zákon 254/2001 Sb. o vodách, v platném znění uvádí :
V § 28 odst. 2 písm. e) : zákaz těžit nerosty povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod a v odst. 3 : Ministerstvo životního prostředí může po předchozím souhlasu vlády povolit výjimku ze zákazů, uvedených v odst. 2. Tolik legislativa.
f) parkové plochy budou odvodněny pomocí dešťové kanalizace a budou předčištěny v odlučovači ropných látek a následně vypouštěny do přístavu lodí
g) podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví 135/2004 Sb. nelze vody z Berounky používat ke koupání
h) protipovodňová opatření v území :
jsou navrhována na úroveň hladiny povodně ze srpna r. 2002 (5 300 m3) s rezervou 30 cm. Základní výška náspu - valu, event. jiných protipovodňových zábran bude 3 m. Jaký bude dopad na hydrologii v území ? Je zřejmé, že tak vysoká míra ochrany přispěje k využití území i pro účely jiné než rekreační. Místním šetřením 28.10.2011 (J. Svoboda, J. Fencl) bylo zjištěno, že inzerovaná protipovodňová opatření nejsou v plném rozsahu zatím provedena a realizovaná část nemůže být zcela funkční. Ústí radotínského potoka do Berounky je z hlediska protipovodňové zábrany nedotčeno.
Poznámka : MČ Zbraslav je chráněna proti vodě stoleté (Q100).
ch) v dotčeném území je stanoveno chráněné ložiskové území (CHLÚ)
i) podle předpokladu hydrogeologický kolektor (sloje štěrkopísku) budou vytěženy na obou březích Berounky a tím jeho vodu akumulající a filtrační schopnost přestane, vzhledem k rozsahu těžby v podstatné míře nebo v úplnosti existovat
j) pokud jde o narušení Územního systému ekologické stability (ÚSES) jsou údaje v tomto materiálu nejednoznačné.
k) opět je konstatováno, že dochází k redukci a transformaci celoměstského systému zeleně
l) vůbec není diskutována paleontologická a archeologická ochrana území , příslušné ustanovení stavebního zákona je v praxi nedostačující
Skládkování po těžbě :
Podle vyjádření MHMP ze dne 28.2.2006, (radní RNDr. Miloš Gregar k oznámení záměru Lahovičky, k.ú. Lahovice, k.ú. Radotín dle zák. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí uvádí :
„Z hlediska ochrany přírody a krajiny je nutno úvodem konstatovat, že zvolený způsob těžby (vytěžení většího prostoru než odpovídá funkční ploše VOP (vodní plocha) dle platného ÚPn hl.m. Prahy a následné dosypání) považujeme nadále za problematický.“
Dojde ke změně hydrologických poměrů v území, změna v charakteru proudění podzemních vod s odpovídajícími důsledky. Materiál dále obsahuje námitku proti použití inertních materiálů na zavezení vytěženého prostoru. „Návrh těžby uvažuje prostor pro těžbu větší než je vodní plocha v platném územním plánu.“ Na str. 3 citovaného materiálu je uvedeno : „Plán dobývání štěrkopísku na předmětném území počítá s vytěžením celého ložiska suroviny a následné dosypání, resp. sanování do podoby, dané platným ÚPn. Jedná se o cca 2 700 000 m3 inertního *materiálu, což je zcela nepřípustné. Jednalo by se o výkopky z výstavby metra, komunikací a dalších záměrů …. kde nelze vždy sledovat možnou kontaminaci zemin a tudíž nelze zaručit naprostou inertivitu.“
Zmínka o využití inertních materiálů pro zavážku je i v „Závěru zjišťovacího řízení Odboru ochrany prostředí MHMP z 9.3.2006. Zároveň uvádí, že investiční záměr nebude podléhat hodnocení podle zákona o posuzování vlivů na životní protředí.
*jde o zeminy a hlušiny
Upozorňuji i na nesouhlasné stanovisko MČ Praha 16, podepsané starostkou Hanou Žižkovou z 22.2.2006, kde nesouhlasí s využitím výkopků pro zavážku a následný negativní vliv na kvalitu a režim podzemních vod. Jsou i další odkazy.
Vůbec nebyly zohledněny a hodnoceny tzv. mimoprodukční funkce dotčeného území, jejich legislativní ukotvení je záměrně záměrně oddalováno. Jde o ekosystémové funkce, které příroda bezplatně poskytuje i v případě nivního území a které budou významně narušeny – protipovodňová služba (zánik území, sloužící dosud jako suché poldry), podpora krátkého vodního cyklu a tvorba místních srážek, produkce biomasy, retence živin v půdě, biodiverzita, produkce kyslíku a klimatizační služba. Některé z těchto funkcí budou ovšem nahrazeny funkcemi vzniklé vodní plochy.
Není vyřešen problém hlučnosti v některých lokalitách u části SOKP Slivenec-Lahovice.
Podle názoru autora článku a jeho dřívějších stanovisek (viz Google, Wikipedie, radotínský časopis Šemík a chuchelský internet Mgr. Hromádky) pravděpodobně dojde v daném území na soutoku Vltavy a Berounky postupně k překroční ekologické únosnosti daného území, a to postupným uskutečněním investičních záměrů, výstavby části jihozápadního okruhu SOKP, těžbou štěrkopísku, protipovodňovými opatřeními, výstavbou území rekreace a bytovou výstavbou v k.ú. Radotín.
Ztráty zemědělského půdního fondu nivních území jsou nenahraditelné, jde o prakticky neobnovitelný zdroj a jeho ztráta přinese nepochybně budoucí problémy, nezávisle na rozhodnutích MHMP (viz Strategický plán Prahy a další schválené dokumenty, nepočítající s výskytem zemědělské půdy na území Prahy). Je nutno uvažovat v delších perspektivách než jsou čtyřletá volební období samospráv a nekriticky vyhodnocené zájmy investorů.
Vybudováním jezu dojde dojde ke vzdutí vodní hladiny, snížení rychlosti proudu řeky a tedy ke zvýšenému výskytu usazenin a snížení míry provzdušnění říční vody.
Výsledkem bude i omezení oboustranné migrace ryb a nevyhnutelnými doprovodnými negativními následky.
Výsledky prací Mgr. J. Kořistky a P. Kuběny, citované hydrogeologem J. Svobodou lze shrnout takto : „Přednost zde dostává těžba několika způsoby nahraditelné suroviny (která navíc ponecháním in situ (tj. na původním místě) nebude znehodnocena pro časy příští) před absolutní, a tedy nenapravitelnou likvidací vodárensky významné zvodně.“ Nabízí se názor, že schází dostatek vůle ke kvalitnímu bytí.
Listina základních práv a svobod, jako součást ústavního pořádku ČR, v článku 35 uvádí :
odst. 1 : Každý má právo na příznivé životní prostředí
odst. 2 : Každý má právo na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů.
odst. 3 : Při výkonu svých práv nikdo nesmí ohrožovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem.
V primární rovině se zhoršování životního prostředí následně promítá do sekundární roviny, např. do změny hodnotových orientací obyvatelstva a v terciární rovině dochází k ohrožování biologické podstaty člověka, narušování politického systému společnosti a k dalším negativním důsledkům.
Vzhledem k velikosti a důležitosti změn, připravovaných na radotínské i na zbraslavské straně Berounky je, v zájmu veřejnosti, připravované záměry sledovat a pokud je to nutné, s předstihem reagovat a dožadovat se nápravy. Odborná hodnocení z oboru hydrogeologie jsou převážně skeptická, pokud jde o udržení dosud existujícího a žádoucího režimu podzemních vod v dané oblasti. Příroda, na rozdíl od lidí, pracuje bez nákladů a bezodpadově. V případě realizace investičního záměru v uváděném rozsahu dojde k nevratným změnám v území.
Skutečným veřejným zájmem je respektování udržitelného a kvalitního způsobu života současných i budoucích generací.