Krmení
Čím se osmáci živí ve volné přírodě?
Osmáci patří mezi hlodavce, jsou to typičtí býložravci, jejichž hlavni součástí jídelníčku je rostlinná strava. Pouze výjimečně při hledání potravy pozřou nějakého brouka nebo červa. Ve volné přírodě jsou hlavní součástí jídelníčku osmáků různé cibule rostlin, hlízy a travní porosty. Ve své domovině jsou považováni za škůdce, neboť kradou na farmách obilí a způsobují značné škody okusováním kůry stromů a keřů. V horším období se spokojí se suchou trávou či suchými listy stromů. Tomuto druhu potravy odpovídá i značná délka střev (8-10x delší než tělo) a velmi vyvinuté slepé střevo. Ve slepém střevě dochází za pomoci mikroorganismů k trávení celulózy, kterou obsahují buňky rostlin. Z přirozeného složení potravy také vycházíme při krmení osmáků v zajetí.
Jídelníček doma chovaných osmáku
Seno a píce
Základem předkládané potravy je kvalitní luční seno. Tím si osmáci vystelou pelíšek, valnou většinu postupně zkonzumují nebo rozcupují zuby na malé kousky. Ani v létě, když je všude dost trávy, bychom neměli na seno pro osmáky zapomínat - vyhneme se tím zažívacím obtížím u zvířat, protože v senu je obsaženo značné množství vlákniny. Osmákům by bylo vhodné podávat i seno vojtěškové - to se však velmi špatně suší a většina lístečků se při manipulaci odrolí. Pokud se nám podaří koupit vojtěškové úsušky, můžeme je používat místo vojtěšky. Na jaře a v létě podáváme osmákům trávu, listy pampelišek a další zelené rostliny. Trávy, pampelišek a ostatních bylin předkládáme raději méně a především na ně zvířata postupně přivykáme, aby při náhlém přechodu ze sena na zelené krmení nedostala průjem. Zelené krmivo se nikdy nesmí zapařit - vzniklé zažívací obtíže by mohly vést až ke smrti zvířete. Proto píci raději nikdy nepořizujeme do zásoby a neskladujeme ji na hromadě. Při výběru místa pro získávání zelené potravy, ale i sušení sena si nejprve dobře vytipujeme lokalitu tak, aby nesloužila jako místo na věnčení psů - snadno bychom tímto způsobem mohli osmákům spolu s potravou přinést i parazity nebo infekční zárodky nemocí. Důležité je také to, aby zde nerostly žádné jedovaté rostliny (pozor i na častý pryskyřník). Samozřejmě nebudeme osmákům trhat zelené krmivo u silnic a tam, kde se hodně práší. Splňuje-li námi vybrané místo všechny tyto předpoklady, můžeme bez obav využít zelený porost ke krmení. Denní spotřeba zeleného krmíva je malá, pro jedno zvíře počítejme přibližně se třemi až pěti středně velkými pampeliškovými listy. Obdobná je i potřeba ostatního zeleného krmiva. Roční spotřeba sena pro jednoho osmáka je 3-5 kg.
Ovoce a zelenina
Především v zimním období je třeba doplňovat osmákům stravu čerstvou zeleninou. Ta slouží jako zdroj živin a vitaminů, také částečně pokrývá potřebu vody osmáků. Pro osmáky se hodí především mrkev, ta by skutečně v jejich jídelníčku neměla chybět. Použít můžeme i krmnou řepu a sladké brambory (topinambury). Nikdy osmákům nedáváme brambory (které jsou součástí našeho jídelníčku), jsou pro ně jedovaté. Někteří osmáci rádi přijímají kousek brokolice, květáku, papriky či rajčete. Ovoce není pro osmáky zcela vhodné, je totiž dost sladké a osmáci neumějí cukry příliš využívat. Proto ovoce nezařazujeme do stálého jídelníčku, můžeme však kousek jablka nebo jiného druhu ovoce podat osmákům občas jako pamlsek. Osmáci s oblibou přijímají především sladší druhy, nepohrdnou ani tropickým ovocem (pomeranč, mandarinka apod.). Ovoce dáváme přibližně l-2x týdně.
Obilniny a olejniny
Důležitou složkou potravy osmáků jsou obilniny a olejnatá semena. Nejvhodnější je namíchat ze všech dostupných složek směs, kterou pak zvířatům předkládáme. Samozřejmě platí, že čím pestřejší bude strava, tím budou zvířata spokojenější. Základem pro směs je ječmen, pšenice, oves a kukuřice, v poměru 1: l pak přidáme olejniny - především slunečnici, lesknici, proso, lněné semeno, použít můžeme i méně obvyklé plodiny (senegalské proso, mohár, čirok apod.). Některá zvířata ráda přijímají i luštěniny, především pak čočku, ale i hrách a fazole. Namíchanou směs předkládáme osmákům velmi skrovně - postačuje denně asi 5 gramů. Osmáci jsou totiž zvířata nadmíru žravá, se sklonem k tloustnutí a větší množství vydatné potravy by jim způsobovalo vážné zdravotní komplikace.
Větvičky k ohryzu
Osmákům je třeba alespoň dvakrát týdně dopřát větvičky k okusu. Předkládáme především větve z ovocných stromů, ale použít můžeme všechny nejedovaté druhy (občas přijímají osmáci i jehličnany). Větvičky předkládáme s kůrou i s listím, osmáci jejich okusem získávají třísloviny a další pro ně důležité živiny. Velmi vhodné je podávání větviček časně zjara, kdy jsou pupeny stromů cenným zdrojem čerstvých vitaminů.
Krmné směsi
Pro osmáky na našem trhu prozatím není žádná odpovídající krmná směs. Krmné směsi, které jsou v prodeji pro hlodavce, často obsahují sušené ovoce, které je pro osmáky příliš sladké. Navíc tuto směs vzhledem k jejím vysokým výživným hodnotám nelze použít jako hlavní výživu, ale pouze jako doplněk. V zahraničních pramenech se udávají jako krmná směs vhodná pro osmáky namíchané granule pro činčily napůl s granulemi pro morčata. U nás na trhu jsou granule pro činčily poměrně dostupné, granule pro morčata již hůře. Náhradou je možné využít granulí pro králíky - v tomto případě je však třeba dbát na to, aby se jednalo o granule pro chovné králíky. Na trhu jsou podstatně častěji k dispozici granule pro výkrm králíků, které mají vyšší podíl šrotů. Mix (granule pro činčily a králíky 1:1) můžeme osmákům předkládat denně v téměř neomezeném množství (podobně jako seno). V tomto krmivu jsou obsaženy i některé vitaminy a minerální látky.
Pamlsky
Pamlskem pro osmáky jsou všechny druhy ořechů. Podáváme jim je pokud možno i se skořápkou, osmáci ji svým dokonalým chrupem hravě zvládnou a zároveň si brousí hlodáky. Ořechy podáváme pouze jako pamlsek, jsou totiž příliš tučné. Postačuje dávat l-2x týdně menší oříšek. Jako pamlsek můžeme dávat také slunečnicová semínka, jednou týdně neuškodí ani jedna psí granule, které osmáci také rádi přijímají. Ve specializovaných prodejnách jsou ke koupi různé tyčinky pro hlodavce s nalepovanými semínky. Můžeme použít ty, které nejsou nalepovány medem. Ten by se v žádném případě v jídelníčku osmáků neměl objevit. Podáváme je přibližně 1x za měsíc a v této době snížíme osmákům dávku obilovin a olejnin. Ty už dostávají v pamlsku. Občas můžeme osmákům dát jako pamlsek kousek tvrdého chleba. Osmáci si o něj zároveň obrousí zuby. V žádném případě nedáváme osmákům žádné sladkosti (ani tolik oblíbené piškoty), cukry osmáci neumějí využít. Jako pochoutku také nesmíme dávat zbytky od našeho stolu -jsou slané, kořeněné a pro zvířata obecně zcela nevhodné.
Minerální doplňky a vitaminy
Pokud podáváme dostatečně pestrou stravu, nemusíme přidávat do krmiva žádné minerální ani Jako pamlsek dáváme osmákům například ořechy se skořápkou. Vitaminové doplňky, vše potřebné dostávají osmáci v krmivu. V období odchovu mláďat a růstu můžeme zavěsit do klece minerální blok, osmáci si ho sami budou podle potřeby okusovat.
Hlavní zásady správné výživy
- osmáci jsou býložravci, jejich stravou jsou rostliny
- základem potravy je seno a zelenina
- obilnin a zrnin dáváme skromně
- sladkosti jsou pro osmáky škodlivé
Pokud nejsme schopni dodržovat tyto zásady krmení osmáků, raději si tato zvířata ani nepořizujme. Základem péče o zvíře je přece to, aby dobře prospívalo, a to při nevhodné stravě nebude. Dožívají-li se osmáci ve volné přírodě až 15 let (spíše však 1-2 roky, jelikož se často stanou obětí dravců), v zajetí se jen výjimečně setkáme se zvířetem starším než 7 roků. A to je způsobeno především nevhodnou stravou, která ve svém důsledku zkracuje zvířatům život.
Čím krmit březí samičku
V době březosti samičky je třeba počítat s mírnými změnami v přijímání potravy. První třetinu březosti (tedy od 1. přibližně do 26. dne) jsou nároky na krmivo stejné jako v jinou dobu. Březost nelze zatím běžným způsobem určit. V druhé třetině březosti (asi od 27. do 58. dne) začíná samička přijímat potravy více, v této době se zvyšují především nároky na množství potravy. Dáváme proto asi o třetinu krmiva více. V poslední fázi březosti (od 59. dne do porodu) mírně klesá spotřeba krmiva. V této době musíme klást důraz především na vyšší podíl kvalitnějších a snadno využitelných krmiv. Přidáváme proto více koncentrovaných živin (zrnin a olejnin). Příjem objemných krmiv (sena) se v této době snižuje. Po celou dobu březosti dbáme na podávání pouze kvalitních krmiv, vyhýbáme se zapařeným nebo namrzlým krmivům, která mohou způsobit vážné zdravotní komplikace. Zvláštní pozornost je třeba věnovat jadrným krmivům - při jakémkoli podezření na plíseň je vyřazujeme. Plísně s sebou přinášejí velmi nebezpečné mykotoxiny, jejichž zkrmování vede k vážným poruchám zdraví. Nebezpečné jsou i žluklé potraviny. Ke žluknutí dochází především u krmiv s vysokým podílem tuků - u olejnatých semen a ořechů - především při vyšších skladovacích teplotách. Rovněž krmení takto znehodnocených plodin vede k vážným zdravotním komplikacím. Důležité je, abychom se i v době březosti vyvarovali přílišného překrmování samičky. To by mohlo způsobit neúměrnou velikost novorozených mláďat a s tím spojené porodní obtíže. V domácím chovu se často objevují vážné porodní komplikace spojené právě s nevhodným složením krmné dávky březí samičky. Především u přetučněných zvířat (a těch je opravdu dost) se velmi často setkáváme s porodními toxikózami a minerálními disbalancemi. Podobným potížím lze předcházet opravdu pouze vyrovnaným složením krmné dávky a dostatkem pohybu. Podobné poruchy totiž mohou končit smrtí samičky a tím obvykle i úhynem sajících mláďat.
Krmení v období odchovu mláďat
Krmení v tomto období se zásadně neliší od krmení v období březosti. Opět zvýšenou měrou dbáme na nezávadnost předkládaných krmiv a jejich dostatečnou pestrost. V době kojení je vyšší spotřeba především šťavnatých krmiv - v letním období především pampeliškového listí a trávy, v zimě zeleniny. K dispozici by měl být především dostatek čerstvé vody a sena. Jadrným krmivem v tomto období nemusíme tolik šetřit, můžeme jej ukládat i do zásobníkových lomítek. Abychom měli jistotu, že má samička dostatek všech důležitých minerálních látek, je vhodné v tomto období použít minerální blok pro hlodavce, který zavěsíme na dostupné místo do voliéry. Je to rozhodně lepší, nežli přimíchávat do krmiva vitaminové a minerální preparáty. Tímto způsobem si totiž samička v případě potřeby doplní jídelníček podle „vlastního uvážení" a nehrozí případné předávkování. Mláďata zhruba v jednom týdnu života začínají „ochutnávat" pevnou stravu. Ve čtrnácti dnech života se již běžně přikrmují a přibližně po měsíci až šesti týdnech přecházejí zcela na stravu dospělých osmáků. V této době je již můžeme bez obav odstavit a oddělit od matky.
Jak správně krmit?
Jak často krmit?
Osmáky krmíme denně, nejlépe dvakrát - ráno a večer. Je vhodné, zvolíme-li pro krmení přibližně stejný čas - např. pravidelně kolem osmé hodiny ráno a odpoledne třeba kolem páté. Osmáci si na režim brzy přivyknou a je to pro ně jistý opěrný bod. Také je dobré, podáváme-li při krmení vždy určený typ stravy. Ráno můžeme dávat šťavnaté krmivo (pampelišky, mrkev apod.), odpoledne seno a jadrná krmiva. Systém závisí na našem výběru, je však vhodné dodržovat přibližně stále stejný postup. Opět totiž dává zvířatům jistý „zvyk", který je pro ně poměrně důležitý. Neměli bychom proto, pokud je to možné, zaběhlé zvyky příliš měnit.
Do čeho podávat krmivo?
Obecně lze říci, že osmáci nepotřebují speciální krmítka či jesle na seno. Předložené seno okamžitě začnou ukládat na „hnízdo" a postupně jej konzumují, či upravují na menší kousky. V zásobníku rozhodně nenechají ani stéblo bez povšimnutí a následného vytažení. Na jadrná krmiva (zrniny a olejniny) můžeme použít těžkou kameninovou misku. Osmáci nejprve vyberou chutnější kousky, postupně i ty, které mají méně rádi. Zbytek obvykle roznosí po ubikaci a zahrabou do podestýlky. Zcela bez obav proto můžeme krmivo nasypat volně na dno, zvířata si jej dokážou bez problémů najít. Na trhu jsou běžně k dostání i zásobníková krmítka, podobná jako se používají např. pro andulky a korely. Můžeme je samozřejmě využívat, je však třeba počítat se dvěma problémy. Tato krmítka jsou zhotovena z plastů a jejich trvanlivost není proto nijak dlouhá. Druhý, podstatně závažnější, problém je v tom, že osmáci při své žravosti zkonzumují z těchto typů krmítek podstatně více krmiva, než opravdu potřebují. Přednostně vyberou chutnější kousky (např. slunečnici), nakonec nechají granule a zrní. Proto tato krmítka nelze doporučit k běžnému používání. Ve svém důsledku by totiž vedlo k tloustnutí zvířat a tím i zdravotním problémům. Naopak své opodstatnění mají, potřebujeme-li na kratší čas odjet. V takovém případě jsou samozřejmě vhodným řešením, nemusíme nikoho žádat o to, aby se o zvířata po dobu naší nepřítomnosti staral.
Napájení osmáků
Osmáci degu pocházejí z Jižní Ameriky, ze suchých oblastí. Ve volné přírodě je jejich potřeba vody hrazena především potravou a částečně ranní rosou. Mnohdy musí přežít zcela bez vody. Z toho je zřejmé, že potřeba vody osmáků je dosti malá. Může se stát, že při nabídce dostatečného množství šťavnaté potravy osmáci vůbec pít nebudou. Přesto nesmíme na přístup k vodě zapomínat a pravidelně doplňovat napáječku čerstvou vodou. Zvířata více píjí při vyšších letních teplotách a především to platí pro kojící samice s mláďaty. Těm by rozhodně voda chybět neměla. K napájení používáme běžnou vodu, kterou pijeme my. Občas je možné přilepšit osmákům např. rajčatovou nebo jinou zeleninovou šťávou. Musíme se ale ujistit, že není přislazovaná. Někteří osmáci tyto šťávy rádi přijímají a můžeme je použít jako pamlsek.
Deset hlavních zásad správné výživy osmáků
- Základem stravy pro osmáky je seno a zelené krmení.
- Zrninami a olejninami šetříme.
- Všechna předkládaná krmiva musí být nezávadná.
- Krmivo by mělo být co nejpestřejší.
- Nedáváme osmákům sladkosti - cukr je pro ně škodlivý.
- Žádné zbytky z naší kuchyně - osmákům škodí.
- Nezapomínáme předkládat větvičky k ohryzu -jsou pro osmáky důležité.
- Ořechy osmáci sice mají rádi, dáváme je však pouze jako pamlsek.
- zvířata mají ráda jistou pravidelnost - pokusme se dodržovat režim v krmení.
- Čerstvá voda musí být stále k dispozici, i když osmáci pijí opravdu málo.