Běhání s těmi, co sami nemohou - RWTTC
O projektu RWTTC (Running With Those That Can't - běhání s těmi, co sami nemohou http://www.rwttc.cz/ ) jsem se poprvé dozvěděl z časopisu Run v květnu 2016 (článek zde ). Princip je jednoduchý: seženou se sponzoři, kteří koupí dětský vozík na sport, seženou se dobrovolníci - vodiči a osloví se rodina s postiženým dítětem, se kterým se jede. Využije se organizace a kulisy velkého závodu, publika a možnosti propagace sponzora. Rodina dítěte po závodě dostane vozík darem.
Okamžitě jsem se pro tuto myšlenku nadchnul. Konečně to moje pobíhání bude mít nějaký smysl... Možná by RWTTC přijeli 2017 i do Karlových Varů, možná by se zapojili kamarádi z WBT, možná i WITTE by se chtělo zapojit jako sponzor?
A přesně po roce se tento sen uskutečnil.
Když se sejde dobrá myšlenka a ti správní lidé, jde to úplně samo. Reakce všech, se kterými jsem o tom mluvil, byly pozitivní. Dost vodičů jsme měli okamžitě - WBT je tým lidí, kteří jsou vždy připravení podpořit zajímavou věc. Přidalo se i mnoho dalších kolegů a kamarádů, dostali jsme i kontakty na možné příjemce daru. Vedení společnosti nás též podpořilo. Všechno super.
Čekali jsme již jen na dvě věci, zda lidé z RWTTC se rozhodnout do KV přijet a zda RunCzech povolí start vozíků na Karlovarském půlmaratonu. A čekali jsme dlouho, skoro už jsme ani nedoufali. Nakonec přišla zpráva, že přijedou. Narychlo se vyřizovala smlouva, obnovovaly kontakty, sháněly pokyny, vše je tak trochu v mlze.
20.5.2017 Půlmaraton Karlovy Vary
16:00 - většina z nás se účastní DM rodinného běhu s dětmi. Běžím i s bannerem WITTE, nebylo ho kam dát, úschovna se otvírala až v 16h. Tým RWTTC má sraz v 16:30 před Thermalem - si říkáme s Jirkou Šilhanem, že to prostě musíme stihnout, 16:27 dobíhám s nejstarší dcerou a jdu rovnou na sraz, chaoticky se tam s některými lidmi scházíme.
16:30 - Sraz RWTTC - chaos, někdo si kupuje a zkouší trička RWTTC, do toho se fotíme, přišel i fotograf z WITTE, moc to nejde, pořád tam do toho někdo chodí. Čekáme, až se "uloží video", přitom už jsme měli být na srazu WITTE u Lázní V. Běžíme na sraz WITTE, snažím se najít ženu a odevzdat dceru.
16:50 - Sraz a focení WITTE - celkem pohoda, kluci to maj nadřený, no nedělají to poprvé - foto zde. Přišli tam i ostatní z RWTTC, maminka od Davídka nám udílí pokyny, vyměňujeme si telefony - bezvadný nápad Štěpána Nováčka.
17:10 - dostáváme pokyny od Martina z RWTTC k běhu - hlavně se nikam nehnat, vybíháme až poslední, budeme mít vlastní start. Druhý vozík tlačí skupina kolem běžecké legendy Miloše Škorpila, kterou připravil na jejich první maraton a ze kterých se tam stala parta. Tak já si zazávodím s Milošem Škorpilem - další splněný sen.
17:20 - loudáme se na start, už je klid a pohoda, těšíme se.
17:30 - někde asi cca 2km před námi něco odstartovali, davem se šušká, že to bude asi už ten hlavní závod. Nic se ale neděje. Po pár minutách se dav pohne, tak asi jako fronta v Nostressu kolem 11:30.
cca 17:35 - volně docházíme ke startovní čáře, čekáme na pokyn organizátorů RunCzech, že můžem. Pak to Martin Hakl odmávne a jdeme na to...
Nálada je výborná. Zdravíme kamarády kolem, David Matha udělal pěkné video ze startu zde. na všechny se smějme a oni na nás. Volně klušem cca 200 m, pak narazíme zase na tu frontu a další cca 2km je to indiánský běh. O vozík se střídáme často, každý si to chce zkusit - jde to překvapivě snadno, skoro žádný odpor a dobře se s tím zatáčí. Malý Davídek je v pohodě, pořád se směje.
cca 17:45 jsme před Puppem a plácneme si s každým turistou, který nastaví dlaň. Na druhém břehu teplé vidíme ty největší borce, už mají za sebou 7km, my 2 ;-). Od Lázní I vede trasa maratonu tam i zpět po jedné silnici, tj. přichází čas potkávání a zdravení. Vedeme vozík při vnitřní straně pruhu, aby Davídek viděl lidi, kteří ho zdraví. Potkáváme známé tváře z WITTE i mimo, zdravení nebere konce, běh je kolektivní sport, zde asi 2500 spoluhráčů.
cca 18:15 se do čela naší skupinky na trvalo přesunul Robert (Ďábel) a slovy "udělejte místo pro kočár" nám dělá cestu středem (foto zde) . S těmi, kteří se ho nebojí, se seznamuje, probírá trasu, povrch, tempo a počasí, oblečení a domlouvají se další akce - běh jako společenská událost.
cca 18:20 míjíme OVO Bar, Jirka Šilhan dává stoupání pozadu, prý tak šetří achilovky - nemůžu se zbavit pocitu, že si z nás dělá srandu.
cca 18:30 jsme na hlavní u Chebského mostu, snažíme se roztleskat příslušníky České policie, ale jsou disciplinovaní. Vbíháme do Tuhnic, v druhém věžáku v druhém patře mává praporem paní Šťastná (moje babička), pozdravy opětujeme. Dále probíháme kolem ubytovny, jako každý rok - šťastné děti, co si chtějí plácnout, a nechápavé pohledy dospělých: "proč běží, když je nikdo nehoní". U přejezdu v Tuhnicích malý Franta Bureš (7let) si přinesl z domova buben a řeže do toho ACbleskDC - je to talent.
cca 18:36 jsme u Arény tj. v polovině závodu. Kolem nás se společnost částečně obměňuje, nastupují noví, svěží a neznámí borci, se kterými je potřeba se seznámit a všechno probrat.
cca 18:45 Dvory - tam je to vždy slabší, málo lidí, málo se fandí, tak nám Jirka Šilhan říká, jak se v Praze běhá maraton za 3:05. Prý stačí nasadit tempo a vydržet ho... Jo, a když přijdou křeče, tak se trochu protáhnout... Že nám to neřekl dřív, mohli jsme se taky přihlásit. Tak třeba za rok, nebo v příštím životě ;-) Seznamujeme se s holkou, která sem doběhla s tím nemožným zadarmo-batohem, co jsme všichni dostali při registraci. Navíc tam má asi 2l petku plnou vody a svačinu - ta musela zkusit svoje. Na konci u mostu nás předbíhá nějaký mladík, nejdřív křičí "levá, levá, levá" pak mumlá něco jako že ta silnice není jenom pro nás a mizí na mostě. Kde ten se tu vzal?
cca 18:50 Doubí - první billboard WITTE! Jak jsme dnes hrdí na svoji firmu a jak nám ty trička sluší! Těšíme na Tuhnice, tam je na billboardu Eva Jenčíková a u té se fotíme. Přemýšlíme, že bychom ještě skočili ke Kauflandu, tam visí David Bednář, ale nejdem, když to není na trase.
cca 18:55 Aréna - přidává se k nám Radka Lelková s dcerou, naše skupinka získává rodinný charakter.
cca 19:03 Tuhnice - tentokrát Moskevská, je to od té Západní cca 100m, ale civilizační skok obrovský. Tam bída, tady luxusní čtvrť. Snad jen východní a západní Berlín byl takový rozdíl. Z restaurace U Kubrychtů nám přišli zafandit Tukani - ty umí fandit. A před restaurací Černá Plzeň - karlovarský punk. Jsou hodní, že se taky přišli podívat.
cca 19:20 znovu hlavní Pošta - a znovu do Zahradní. Tohle "kolečko navíc" mi přišlo vždycky tak trochu zbytečné, všichni už jsou unavení, ani už se tolik nepovzbuzuje: zase kolonáda, zase Pupp, občas vozíkem srazíme nějaký ten kužel, aby byla legrace. Snažíme se motivovat ty, kteří už neběží. Dnešní heslo je Running With Those That Can't a zde jich je mnoho. Vtípky se točí kolem vozíku, proč máme jen jeden a jestli by unesl ještě někoho. Ne ne ne, přátelé, dnes je jen pro Davídka, vy musíte vydržet, ale můžeme si třeba zazpívat...
cca 19:38 jsme opět v průjezdu pod Thermalem, chvíle klidu, ticha a rozjímání - to místo má svoje kouzlo (si vždy vzpomenu na Total Recal).
cca 19:42 znovu OVO Bar, držíme formaci, blíží se finále, poslední kopeček a klesání, čekáme chvíli na druhý vozík a společně vbíháme do cílové rovinky.
19:45 .- CÍL Medaile, gratulace, focení, chaos, druhý tým se někam vytratil, my jsme se taky rozpadli, jsem rád, že držím vozík, mobilem sháním maminku do Davídka, pro hluk se neslyšíme, nakonec se scházíme před Lázněmi V, Davídek v pořádku, maminka nadšená, škoda že už je konec.
(kdo dočetl až sem, má u mě pivo)
David Maglia
Komentáře
Přehled komentářů
Ahoj Davide, první myšlenka, která mě samozřejmě napadla: mám u Tebe pivko:-). Ale my máme už bonbóny, takže mlčím:-).
A teď vážně:-). Je opravdu skvělé, že "ses" našel někdo takový, kdo "jsi" schopný takovou akci zorganizovat a nadchnout pro ni i své okolí. Protože přesně o takových věcech mají být tyto monstrózní závody, mezi které 1/2 maraton ve Varech bezesporu patří. "Normální" rodina si bohužel nemůže dovolit speciální vozík, díky kterému by se alespoň trošku snížil handicap daný zdravotním znevýhodněním jejího člena a zvýšila kvalita života nejen jeho, ale i celé rodiny.
Jste borci a pokud budete pořádat něco takového i přístě, ráda přídám ruku (v tomto případě i nohy) k dílu:-).
S úctou Klára Mottlová
Hezký
(Janča, 5. 6. 2017 18:58)
Paráda Davide:)Moc hezký článek..mam u tebe dzusik;)..a doufam ze se to da i na facebook
Hrda teta
(Jana Steimle, 2. 6. 2017 12:13)
Davide, mam u Tebe to pivo! A Ty u me velke uznani. Klobouk dolu!!!
Fakt smekam. Krome organizace, nadseni a sportovniho vykonu - jeste i literarni talent. Pukam pychou, ze jsme pribuzni..
Fotky RWTTC Karlovy Vary
(Petr Maglia, 31. 5. 2017 9:36)Nabízím fotky z KV-půlmaraton-RWTTC-20-5-2017 - petr-von-platten.rajce.net , hrdý otec
A o tom to je...
(Klára M., 6. 6. 2017 16:48)